|
|
OSTROV V OBŘANECH - AREÁL BÝVALÉ ESSLEROVY TEXTILNÍ TOVÁRNY
Vítková, Kateřina ; Vlček Ličková, Nina (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je znovuoživení areálu bývalé textilní továrny, která se nachází na unikátním místě - na ostrově mezi řekou Svitavou a náhonem. Hlavní myšlenkou je zpřístupnění areálu a využití jeho potencionálu se zaměřením především na odkaz historie, identitu místa, kvalitní veřejné prostranství a funkční náplň celého areálu. Konceptem celé práce je plánování v čase a postupné fáze začleňování brownfieldu zpět do života nejen místních Brňanů. Ostrov v Obřanech by se tak mohl stát srdcem této městské části, místem setkávání s bohatým kulturním vyžitím, prostorem pro odpočinek, aktivity a trávení volného času v blízkosti přírody v okouzlujícím prostředí s nádechem industriální historie Brna.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Pospíšilová, Markéta ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Urbanismus V návrhu jsem se snažila o maximální zhodnocení již stávajících urbanistických hodnot a jejich zdůraznění. A také o využití co nejvíce již postavených budov. Snažím se je revitalizovat, příp. provádět jejich rekonverzi. Vzhledem k tomu, že území je v tak blízkém kontaktu s přírodou, nevidím zde důvod nepokusit se přiměřeně zastavět ostrov. Nově zde stavím 9 rodinných domků, které jsem soustředila do struktury, jež svým měřítkem a tvary navazuje na okolní polovesnickou zástavbu, přitom ale je jasně novodobá. Svou výškou navíc vytváří „podnož“ výrazné budově přádelny. V území jsem se snažila co nejlépe pochopit již danou zástavbu, její tradiční rozdělení prostoru na veřejné prostory ulic a náměstí a na soukromé vnitrobloky. A pak na veřejné budovy – solitéry – v tomto případě mám na mysli bývalou přádelnu. Na tyto klasické prvky jsem se snažila ve svém návrhu obnovit a svou novou strukturou na ně navázat. Mým dalším cílem bylo zvýšit prostupnost areálu, tak aby již nebyl vnímán jako areál, ale jako část města. Tak jsem propojila břeh v místě sochy sv. Jana Nepomuckého s ostrovem pěší lávkou. Přádelna neboli škola architektury Také v rámci přestavby bývalé přádelny jsem uvažovala podobně – maximálně využít a zdůraznit již stávající hodnoty stavby a pokusit se pochopit jejich logiku. Na ni pak navázat podobným smýšlením, kdy to nové nepopírá staré, ale ani ho iracionálně nezbožšťuje. Nástup do školy jsem umožnila ze dvou protilehlých stran – jednak z mostu, jednak z náměstí na ostrově. Z mostu jsem se snažila zachovat přístup jako lávku do přádelny, protože díky tomu je stále budova oddělena od mostu a stále je zřejmé, že stojí na ostrově. V místě lávky jsem rozšířila chodník na úkor silnice. Uvědomila jsem si, že přádelna má situované schodiště mimo svůj objem a i na tento fakt jsem se pokusila zareagovat – nové únikové schodiště jsem umístila rovněž mimo přádelnu. Abych udělala školu „s jedním srdcem“, jak jsem již popsala v eseji, prořízla jsem v přádelně ve střední části podlahy (bez průvlaků a žeber) a vytvořila jsem tak respirium, s nímž jsou všechny prostory opticky propojeny. Krása stávající konstrukce nejlépe vynikne v celistvosti prostor. Protože ale pro výuku a vyučující jsou třeba i oddělené prostory, rozhodla jsem se tuto celistvost co nejvíc zachovat v přízemí – aby byla přístupná veřejnosti a pak ve čtvrtém podlaží, které je samo o sobě nejkrásnější a bude inspirativní studentům, kteří zde budou tvořit své ateliérové práce. V přízemí se nachází prostory sloužící i veřejnosti – knihovna, výstava detailů. Ve druhém poschodí pak v návaznosti na schodiště v respiriu aula s šatnou, konferenční místnost, vedení, učebny a kanceláře. Ve třetím poschodí pak již jen učebny a kanceláře, modelárna a počítačová učebna. V posledním patře jsou pak ateliéry rozdělené pouze nízkými příčkami a kromě toalet a kuchyňky opakujících se v každém podlaží jsou zde ještě sprchy.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kynčlová, Ivana ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Areál Esslerovy přádelny se nachází na trojúhelníkové parcele, kterou vymezuje řeka Svitava. Kromě budovy přádelny se na řešeném území nachází několik dalších objektů, které se díky svým dochovaným prvkům a konstrukcím stávají hodnotnými a stojí za to je zachovat. Nové využití přádelny počítá se soukromou školou architektury. Taktéž zachovávám budovu tkalcovny a využívám ji pro obchody a služby. Z ulice Fryčajovi je přístupné občerstvení, modelářské a výtvarné potřeby s papírnictvím, knihkupectví. Dále pak copycentrum. Z druhé strany z pěší zóny je hlavní vstup do knihovny. Další zachovanou stavbou je dům, který v minulosti sloužil jako administrativní budova a sklad. Velice zajímavými jsou jeho cihelné klenuté prostory v přízemí, které využívám jako vinotéku. Další podlaží této budovy slouží pronajímatelným kancelářím. Na tuto stavbu navazuje objekt vodní elektrárny, který zachovávám a obnovuji jeho funkci. V následující budově umisťuji víceúčelový prostor pro různé kurzy a školení, dále menzu a VŠ klub. Poslední stavbou, kterou zachovám, je památkově chráněný pavlačový dům. Zde navrhuji zhotovit byty pro pedagogy nebo zahraniční studenty, byt pro správce a technické zázemí. Novou stavbou na ostrově jsou vysokoškolské koleje. Jsou vytvořeny z montovaných buněk KOMA a zastřešeny jednoduchou ocelovou konstrukcí s krytinou z vlnitého plechu. Hlavní myšlenka fungování školy je založena na určitém řádu, který postupně směřuje k úplné svobodě. V návrhu předpokládám využití školy pro 100 studentů, tedy 50 studentů v každém ročníku. Studenti však nebudou striktně odděleni, ale naopak by se měli prolínat, čerpat od sebe zkušenosti a všichni by měli využívat budovu společně. 1.NP slouží „všem“ - studentům a vyučujícím, personálu, ale i ostatním lidem, kteří by tuto budovu navštívili. V tomto podlaží by se mohly odehrávat semináře, výstavy, přednášky, ale také různé konference, vernisáže nebo ostatní podobné aktivity. Ve vstupní hale je umístěna recepce a nezbytné prostory pro odpočinek. Tím myslím pohodlné a účelné místo pro strávení času mezi přednáškami nebo jinou výukou. Je zde také obsluha s drobným občerstvením pro studenty nebo například pro konference a galerii při různých vernisážích. V 2.NP se odehrává klasická výuka, ústní i písemné zkoušky. Tato část budovy již neslouží každému, je určena studentům, ale vše je pod dozorem pedagogů a vedení školy. Kromě uzavřených učeben jsou v tomto podlaží kanceláře pro pedagogy, pro správce sítě a zázemí vedení školy - kancelář děkana, sekretářky, tajemníka, dále zasedací místnost a studijní oddělení. Součástí tohoto podlaží jsou opět místa, která umožňují odpočinek a trávení volných cvhvil studentů mezi výukou. Další podlaží by se zase o něco více přibližovalo studentům. Umístila jsem zde prostory pro výuku ateliérů, které jsem záměrně nerozdělila klasicky pevnými příčkami. Studenti si mohou sami vytvářet interiér podle potřeby. Řešení nabízím v podobě využití pojízdných regálových stěn. Je to vhodné prostředí pro kritiky, obhajoby diplomových prací apod. Umístila jsem v této části také modelárnu a malé ministudovny. Výhradně studentské je poslední podlaží. Prostor je úplně svobodný, bez příček, využívám opět mobilní regály, které umožňují variabilní rozčlenění. Tento velký otevřený prostor je nejhezčí z celé budovy. Je vhodný také pro konání imatrikulací, promocí, možná i plesů a jiných společenských událostí. Klubovna studentů se nachází ve věži a je pomyslným vrcholem konečné svobody.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kocourek, Tomáš ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Název napovídá řešení stále aktuálnějšího problému odkazu průmyslových areálů. Úkolem práce bylo zvážit možnosti nového využítí objektů v areálu bývalé přádelny v Brně, Obřanech. To s návazností na nejdůležitější objekt - bývalou Esslerovu přádelnu, který se měl dle zadání proměnit na školu architektury magisterského stupně pro celkem sto studentů. Práce se zaměřuje na napojení areálu na život obce, jenž má potenciál krystalického bodu. Řeší objekty samotné, hledá jejich vhodné využítí, přes komerční prostory či bydlení studentů. To vše je spojeno konceptem „sjednocení“, jež se propisuje celým místem a snaží se vytvořit jednoduché a přehledné a hlavně příjemné veřejné prostory. Samotná škola – budova bývalé přádelny – odhaluje největší sílu v jejím otevřeném prostoru, kdy lze přehlédnout celou její strukturu. V návrhu jsem vycházel z tohoto přesvědčení, jež šlo ruku v ruce s mou představou otevřené školy. Chtěl jsem vytvořit školu, kde by studenti mohli tvořit spolu, měli přehled o dění jiných studentů, konzultace pedagogů by se staly veřejnou záležitostí, jež by mohl přihlížet každý student ze školy.
|
|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Střeštíková, Vendula ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na návrh revitalizace zchátralého areálu bývalé textilní továrny v Brně Obřanech. Areál se nachází v městské okrajové části, kde je situována hranice mezi územními čtvrtěmi Maloměřice a Obřany. Poloha areálu vytváří jedinečný strategický potenciál ve vytvoření užšího vztahu mezi centrální částí města a jeho periferií, který umožňuje penetraci městských aktivit do vzdálenějšího území. Cílem návrhu bylo podpoření vztahu ostrova a vodního elementu - řeky, který přináší jedinečnou kompozici pro tvorbu nového ústředního bodu městské části, jež v současnosti Obřany postrádají. Ústředním bodem projektu se stala podpora lokálního potenciálu rozšířením nabídky městských aktivit a rekreačních možností, včetně neopomenutelné úcty k průmyslovému dědictví, kterým se může Brno pyšnit. Při práci s návrhem na revitalizaci ostrova bylo třeba přistoupit k radikálnějšímu zásahu v podobě vyčištění ostrova od nevhodných, konstrukčně, staticky či architektonicky nevyhovujících budov a opětovně tak docílit zpřístupnění areálu široké veřejnosti. Stěžejním prvkem celého návrhu se proto stala budova bývalé přádelny, která je svou současnou polohou, vzhledem a památkovými kvalitami předurčena pro umístění hlavní a dominantní funkce, jež byla po předešlých analýzách a průzkumech přisouzena muzeu textilu. Jako protipól této výrazné objemové struktury byla navržena rozsáhlá volná a zatravněná plocha parku, která byla vyčištěna od bývalých nevyhovujících objektů. Zachované objekty bývalé textilní továrny byly naopak individuálně revitalizovány a navrženy s novými vhodnými funkcemi.
|
|
| |
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Novotný, Vlastimil ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Návrh vychází z respektování původní průmyslové zástavby bývalého textilního závodu v blízkém kontaktu s vesnickým charakterem okolní zástavby. Vlastní řešení spočívá v zbourání některých budov, které nevyhovovali stavebně nebo urbanisticky a výstavbě nových. Návrhem je vytvoření několika veřejných prostorů (nábřeží, náměstí, park), které slouží pro studenty i pro obyvatele Obřan. Zpřístupnění ostrova je umožněno přes jižní nábřeží náhonu. To je definováno novou budovou, která je vystavěna na částečné půdorysné stopě bývalé tkalcovny. Nábřeží náhonu se táhne přes průchod bývalého mlýna celým náhonem a napojuje se na místní cyklostezku. S nábřežím komunikují dvě náměstí vytvořené ubouráním některých budov. Ve východní části ostrova je vytvořen park pro odpočinek a relaxaci orientovaný směrem ke splavu. Dopravně je celý areál a nově navržené domy obsluhovány ze stávající ulice Mlýnské nábřeží. Na ostrov je omezený vjezd pouze z důvodu zásobování. Součástí řešení je i podzemní parkování.
|
|
|
Nová nábřeží - urbanistická studie přestavby vybraného území podél řeky Svitavy v Brně
Pišová, Linda ; Sátora, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Tato práce navazuje na dva předešlé semestry, kdy jsem se s kolegyněmi Bc. Lenkou Gulačovou a Bc. Zdeňkou Sedlákovou zabývala analýzou řeky Svitavy v Brně, jejími hodnotami a problémy a následným potenciálem využití. Je důležité zmínit, že tato diplomová práce nemá tradiční formát urbanistické studie. Práce přesahuje do teoretické roviny, kde se věnuje problematice nábřeží, řece v městském prostředí a zejména řešení brownfieldů, které jsou pro Posvitavskou zónu velmi typické. Pro tuto práci jsem zvolila nejsevernější část řeky Svitavy v Brně. Jedná se o tři lokality, jejichž ústředním motivem jsou ostrovy a brownfieldy. Oba tyto fenomény mají své hodnoty, problémy, ale zároveň velký potenciál. Na vytipovaných lokalitách (Obřany, Maloměřice, Husovice) se snažím ilustrovat možnosti, které jsou zobrazeny v podobě zásahů. Zvolené lokality na sebe kontinuálně navazují a jsou protkány sérií zásahů, které zlepšují kvalitu území.
|
|
| |
|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Svíbová, Tereza ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vyřešení oblasti na pomezí brněnských městských částí Maloměřice a Obřany, kde vznikl po vytvoření mlýnského náhonu umělý ostrov. Od roku 1912 zde byl budován průmyslový textilní areál, který dnes již neplní svou původní funkci a chátrá. Mým záměrem bylo ostrov vyčistit a navrátit mu dávnou podobu parku a jedinečného místa, kde lidé načerpají energii v blízkosti vody a kde zároveň ocení kulturní nabídku v konverzovaných objektech. V hlavní budově bývalé přádelny vznikne muzeum textilu, které si Brno jistě zaslouží. Doplní ho také pavilon Soudobé módy a strojírenská expozice se stále funkční kaplanovou turbínou. Nedílnou součástí areálu je i řeka Svitava, která bude na severu nově využívána jako tréninkový vodácký kanál.
|
host ::
RSS.