|
|
Využití TIME managementu v ošetřovatelské praxi
RATHOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá využitím konceptu TIME managementu v ošetřovatelské praxi. Teoretická část přináší poznatky týkající se managementu ran, přičemž největší pozornost byla kladena primárně na koncept TIME managementu a jeho využívání v ošetřovatelské praxi. V empirické části bylo prvním cílem srovnat znalosti konceptu TIME managementu z pohledu vzdělání ošetřovatelského personálu. Druhým cílem práce bylo zjistit, jakými zkušenostmi v oblasti TIME managementu sestry disponují. Posledním, třetím cílem bylo zmapovat zda, a jakém rozsahu se TIME management na vybraných odděleních využívá. Ke splnění cílů byly formulovány tři hypotézy. Stanovených cílů bylo dosaženo formou kvantitativního výzkumu pomocí nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na vybraných odděleních v Klatovské nemocnici a.s. Celkový počet respondentů činil 140. Získané výsledky nám ověřili, že respondenti s vyšším vzděláním častěji deklarovali znalosti hodnotících škál (p = 0,006), což odráží význam vzdělávacího pozadí v přípravě na efektivní péči o nehojící se rány. Při hodnocení míry zkušeností s TIME managementem se neprokázaly výrazné změny v hodnocení parametrů rány, které by souvisely s délkou praxe respondentů. Dále bylo zjištěno, že využití terapeutických metod v TIME managementu se liší podle typu a zaměření pracoviště. Což primárně souvisí s četností výskytu nehojících se ran na daném pracovišti.
|
|
|
Zkušenosti studentů v odborné praxi
Jugasová, Ester ; Štefančíková, Mariana (vedoucí práce) ; Gigalová, Veronika (oponent)
Autor: Ester Jugasová Instituce: Ústav sociálního lékařství Lékařské fakulty v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Náplň práce: Zkušenosti studentů v odborné praxi Vedoucí práce: PhDr. Mariana Štefančíková, Ph.D., Ph.D. Počet stran: 131 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2019 Klíčová slova: všeobecná sestra, vzdělávání, ošetřovatelská praxe, osobnost sestry, zátěž, stres Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelských praxí studentů bakalářského programu ošetřovatelství a jejich zkušenostmi během jejího absolvování. V teoretické části se práce zabývá současným vzděláváním všeobecných sester na vysokých školách a náplní studia. Dále se práce zaměřuje na osobnost sestry, komunikaci mezi pacientem a sestrou. Bakalářská práce se dále zaměřuje na problematiku stresu, jeho příčin, reakcí, popisuje základní typy psychosomatických onemocnění, které souvisí s nadměrným stresem. Další problematikou je iatropatogenie neboli ublížení pacientovi ze stran zdravotnického personálu, která může být důsledkem nadměrného vytížení zdravotních sester. Práce se dále zabývá syndromem vyhoření, který může pomáhající profese postihnout. Empirická část byla provedena kvalitativní metodou výzkumného šetření. Na počátku bylo stanoveno 7 výzkumných cílů. Dále byly vybrány 3 výzkumné soubory (studentky, sestry,...
|
|
|
Sebedůvěra a sebejistota sester v souvislosti s ošetřovatelskou praxí
SLIPKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na současný stav sebedůvěry a sebejistoty sester při vykonávání ošetřovatelské praxe. Pro zmapování současného stavu byly osloveny všeobecné sestry, u kterých se zjišťovala důležitost a to, zda mají dostatek sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Dále jsem pokládala otázky zaměřené na problematiku ohledně budování sebedůvěry a sebejistoty a toho, jak sestry pečují o svou sebedůvěru a sebejistotu. Tato práce je složena z části teoretické a empirické. Teoretická část je zaměřena na osobnost všeobecných sester a její utváření. Dále pak na faktory, které ovlivňují sebedůvěru a sebejistotu sester při vykonávání ošetřovatelské praxe, a zahrnuje i zkoumání toho, co sestry dělají pro své duševní zdraví, aby jejich sebedůvěra a sebejistota byla na vhodné úrovni pro vykonávání ošetřovatelské praxe. Empirická část je tvořena jedním cílem. Tím bylo zjistit, zda sestry mají dostatek sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Pro empirickou část práce byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. Získané informace byly zpracovány a rozděleny do devíti kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry dokáží vlastními slovy říct, co je sebedůvěra a sebejistota, a jsou schopny hovořit o důležitosti sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe. Sebedůvěru a sebejistotu mají sestry na vhodné úrovni pro vykonávání ošetřovatelské praxe, ale k práci přistupují zodpovědně a s pokorou, ať jsou to sestry dlouhodobě pracující, či krátkodobě v praxi. Jejich sebedůvěra a sebejistota při vykonávání ošetřovatelské praxe je ovlivňována určitými faktory, které souvisí s jejich povoláním. K dostačující sebedůvěře a sebejistotě jsou důležité i vlastní hodnoty v osobním životě. Při výzkumném šetření se ukázalo, že při vykonávání ošetřovatelské praxe mají sestry sebedůvěru a sebejistotu na větší úrovni než v osobním životě, jelikož by nemohly vykonávat výkony a ošetřovatelskou praxi ve svém nejlepším přesvědčení. Proto, aby sestry měly sebedůvěru a sebejistotu na vhodné úrovni, by měly pečovat o své duševní zdraví. Při rozhovorech se ukázalo, že se sestry snaží o své duševní zdraví pečovat, i když to někdy při náročnosti jejich povolání nelze. Tato práce pomáhá nastínit problematiku sebedůvěry a sebejistoty všeobecných sester na různých odděleních. Jsou zde zahrnuty osobní názory sester na důležitost sebedůvěry a sebejistoty při vykonávání ošetřovatelské praxe, faktory, které tyto vlastní hodnoty ovlivňují, a důležitost duševní hygieny pro vykonávání ošetřovatelské praxe.
|
|
|
Vnímání ošetřovatelské praxe studentů oboru všeobecná sestra očima pacienta.
ČÍŽKOVÁ, Marie
Tématem bakalářské práce je ?Patient´s perception of nursing practice provided by studets of nursing?. Významným faktorem k tomu, aby se ze studenta stala řádná sestra, je výkon ošetřovatelské praxe během studia. Právě spojení teorie a praxe studentů oboru všeobecná sestra je nezbytné pro zkvalitnění vzdělávacího a výchovného procesu. Studentská praxe je proto nedílnou a podstatnou součástí studia. Význam má i pro budoucí zapojení studentů do ošetřovatelského procesu. V ošetřovatelské praxi je důležitá interakce s nemocnými. Veškeré dění se odehrává formou interakcí a komunikace, která je významná z hlediska profesionálního chování, které by si měl každý zdravotník osvojit již během studia. Tato schopnost slouží k navázání a rozvíjení kontaktů s pacientem a značně ovlivní, jak je sestra pacientem vnímána. Cílem bakalářské práce je ?Zjistit, jak pacient vnímá studenty na ošetřovatelské praxi v nemocnici.? S tímto cílem souvisí Hypotéza 1: ?Domnívám se, že pacienti respektují studenty při ošetřovatelské praxi?, která byla potvrzena, hypotéza 2: ?Domnívám se, že pacienti mají z některých výkonů prováděnými studenty strach? nelze potvrdit a hypotéza 3: ?Domnívám se, že mladší pacienti jsou ke studentům na praxi kritičtější než starší pacienti? nelze potvrdit. Druhým cílem je ?Zjistit, jak pacient vnímá studenty na ošetřovatelské praxi v nemocnici.? S tímto cílem souvisí hypotéza 4: ?Domnívám se, že pacienti jsou spokojeni s ošetřovatelskou praxí studentů,? která byla potvrzena. Další částí bakalářské práce bylo zodpovězení stanovených výzkumných otázek. 1. výzkumná otázka byla ?Co vede pacienty k odmítnutí ošetřovatelského výkonu od studentů?? Jednalo se především o nedostatek zkušeností studentů, nedůvěra pacienty ve studenty a bolest a stud pacientů. 2. výzkumná otázka zněla ?Jsou pacienti informování o tom, že studenti na oddělení vykonávají ošetřovatelskou praxi?? O této skutečnosti byli informováni 2 ze 4 pacientů. K získání potřebných dat bylo použito kvalitativní i kvantitativní šetření. Kvalitativní výzkum byl realizovaný formou nestandardizovaného rozhovoru s pacienty. Tyto rozhovory byly vedeny se 4 vybranými pacienty. Kvantitativní metodou výzkumu bylo dotazníkové šetření. Dotazníky byly určeny pro pacienty na odděleních, kde absolvují praxi studenti oboru všeobecná sestra. Dotazníkové šetření a nestandardizované rozhovory probíhaly v Nemocnici v ČB, a.s.
|
|
|
Aplikace výsledků ošetřovatelského výzkumu v praxi - role vedoucích sester
NETOLICKÁ, Jana
Jedním ze základů kvalitní ošetřovatelské praxe je výzkum v ošetřovatelství. To poukazuje na nutnost propojení teorie s praxí. Provádět výzkum a aplikovat jeho výsledky do praxe je jednou z podmínek rozvoje praxe založené na důkazech. Výzkum v ošetřovatelství je klíčovou strategií pro sjednocení humánních vzdělávacích a vědeckých hledisek ošetřovatelství. Tato práce se věnuje problematice ošetřovatelského výzkumu, jeho aplikace do praxe a role vedoucích sester v tomto procesu. Cílem práce bylo zjistit jak se sestry podílejí na výzkumu v ošetřovatelství, zjistit ochotu řadových sester přijímat změny související se zaváděním výsledků ošetřovatelského výzkumu do ošetřovatelské praxe, zjistit, zda jsou sestry motivovány k zavádění výsledků ošetřovatelského výzkumu do ošetřovatelské praxe. Zjistit jaké zkušenosti mají náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a vrchní sestry se zaváděním výsledků ošetřovatelského výzkumu do praxe podle typu nemocnic, zjistit zda a jakým způsobem zavádějí vedoucí sestry výsledky ošetřovatelského výzkumu do praxe. Posledním cílem bylo zjistit zda se vedoucím sestrám daří zavádět do ošetřovatelské praxe výsledky ošetřovatelského výzkumu. V kvantitativní části výzkumu tvořily výzkumný soubor sestry pracující na lůžkových odděleních fakultních nemocnic a krajských nemocnic {--} akciových společností Středočeského, Jihočeského, Západočeského kraje a Prahy. Distribuováno bylo 350 dotazníků. K výzkumu bylo použito 186 dotazníků. V kvalitativní části výzkumu tvořilo výzkumný soubor 12 respondentů, z toho 3 náměstkyně ošetřovatelské péče a 3 vrchní sestry z fakultních nemocnic, dále 3 náměstkyně ošetřovatelské péče a 3 vrchní sestry z krajských nemocnic {--} akciových společností. Rozhovor byl zcela anonymní. Dle výsledků výzkumu se většina dotazovaných sester ošetřovatelskému výzkumu věnuje pouze pasivně. Sestry sledují zveřejněné výsledky ošetřovatelského výzkumu, je však zřejmé, že ke sledování výsledků výzkumu dochází většinou náhodně ne cíleně. Sestry změny nejen odmítají, ale v aplikaci výsledků výzkumu do ošetřovatelské praxe a s tím souvisejících změn vidí spíše nevýhody, které převažují nad uvedenými výhodami. Kvalitativní částí výzkumu byly zodpovězeny výzkumné otázky. Odpovědi mohou sloužit k dalšímu kvantitativnímu výzkumu, při porovnávání aplikace výsledků ošetřovatelského výzkumu do praxe ve fakultních nemocnicích a krajských nemocnicích- akciových společnostech.
|
|
|
Pozice sestry - mentorky v kolektivu sester, spolupráce se směnnými sestrami
MAŘÍKOVÁ, Václava
Abstrakt Diplomová práce se zabývá pozicí sestry ? mentorky a spoluprací se směnnými sestrami. Teoretická část je rozdělena do sedmi kapitol a zaměřuje se na ošetřovatelství v současnosti, které je spojené rovněž se vzděláním a legislativou. Dále je práce spojena s rolí sestry a její spoluprací s ošetřovatelským týmem. V neposledním případě je teoretická část věnována významu morálky a etiky v ošetřovatelství, která má dozajista důležité místo. Dále se věnujeme Certifikovanému kurzu pro mentorky, který jako jednu z forem celoživotního vzdělávání sester vidíme velmi přínosným. Absolventky kurzu získají nové dovednosti a vědomosti, ale i znalosti v oblasti psychologie, práva, didaktiky aj. Role sestry ? mentorky je velmi důležitá, protože takto osvojené poznatky může poté předávat dál a pozitivně tak působit na studenty v průběhu odborné praxe a usnadnit adaptaci při nástupu do zaměstnání. Hlavním cílem této práce bylo zmapovat jaká je součastná pozice sestry ? mentorky, jaké má zkušenosti se spoluprací ostatních směnných sester při praktické výuce studentů na pracovišti a zda-li sestry řídí a dostatečně motivují studenty v zájmu o povolání všeobecných sester či porodních asistentek. Pro výzkumnou část byly použity dvě metody. První metodou byl kvantitativní výzkum formou dotazníků. Dotazníky byly dva, jeden byl určen pro sestry ? nementorky a druhý pro sestry ? mentorky. Jako druhá metoda byl použit kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaného rozhovoru s vybranými vrchními a staničními sestrami. Prostřednictvím kvantitativního šetření byly následně ověřovány pracovní hypotézy. H1: všeobecné sestry ví, jaká je role sestry ? mentorky ve zdravotnickém týmu, H2: sestry ? mentorky motivují studenty v jejich zájmu o povolání všeobecných sester, H3: sestry ? mentorky nejsou vždy ve vedoucích funkcích, H4: sestry ? mentorky jsou pozitivně vnímány směnnými sestrami, H5: směnné sestry jsou ve spolupráci se sestrou ? mentorkou neaktivní. Na základě vyhodnocení dotazníků můžeme konstatovat, že hypotézy 1, 2, 3, 4 se potvrdily a cíle v kvantitativním výzkumu byly splněny. V rámci tohoto šetření se nepotvrdila hypotéza 5, že jsou sestry
|
host ::
RSS.