|
|
Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem
Kučerová, Zuzana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem" se zaměřuje na východiska a myšlenkové proudy této ideologie, jež ve svém důsledku vedly k sociálnímu vyloučení lidí s určitým handicapem, a k jejich následné systematické likvidaci. Přestože lze práci časově ohraničit roky 1933 - 1945, sleduje také vývojovou linii vybraných vědeckých disciplín, které se do formování nacistické ideologie významně promítly. Primárně se tak jedná o vědu historickou, lékařské obory, genetiku, rasovou hygienu, vznik vědy eugenické a další příbuzné disciplíny. Práce dále zohledňuje dobovou hospodářskou situaci s jejími mnohými sociálními problémy, které vyvstaly v důsledku uspořádání světa po první světové válce a proměn tehdejšího sociálního světa. Práce dále zachycuje proces změn v postavení duševně nemocných lidí v běhu dějin. V neposlední řadě popisuje praktické důsledky těchto změn, jimiž byly "nucené sterilizace" a "eutanazie" dětí i dospělých. Nacistická ideologie je v tomto ohledu nahlížena v rovině legislativní, teoretické s širším historickým kontextem a v rovině praktické v podobě důsledků dvou předchozích. Klíčová slova: nacistická ideologie, duševně nemocní lidé, nucené sterilizace, nacistické "eutanazie", program T4, rasová hygiena, eugenika, pojetí národa, druhá světová válka,...
|
|
|
Drogová politika Třetí Říše: ideologie vs. praxe
Staňková, Marie ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Tato závěrečná bakalářská práce se věnuje tématu drogové politiky ve Třetí Říši a klade si za cíl zmapovat rozpor, který vznikal v náročných podmínkách druhé světové války mezi oficiální nacistickou ideologií, z níž vycházela i tehdejší legislativa, a praxí v německé armádě a mezi nacistickými pohlaváry. V první části se předkládaná práce věnuje legislativní úpravě týkající se omamných a návykových látek v období Výmarské republiky a následně v období Třetí Říše, včetně několika mezinárodních úmluv závazných pro členské státy Společnosti národů, mezi které patřilo do roku 1933 i Německo. Ve druhé části se práce zaměřuje na vědecké výzkumy v odvětí chemie a farmacie, které probíhaly ve třicátých letech dvacátého století a jejichž výsledkem byly návykové povzbuzující látky. Jejich využitím v ozbrojených složkách německého Wehrmachtu i mezi nejvyššími nacistickými pohlaváry se potom zabývá třetí část této práce. V závěru poté práce shrnuje rozpor, který v tomto ohledu vznikl v období druhé světové války mezi státotvornou nacistickou ideologií a válečnou praxí.
|
|
|
Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem
Kučerová, Zuzana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem" se zaměřuje na východiska a myšlenkové proudy této ideologie, jež ve svém důsledku vedly k sociálnímu vyloučení lidí s určitým handicapem, a k jejich následné systematické likvidaci. Přestože lze práci časově ohraničit roky 1933 - 1945, sleduje také vývojovou linii vybraných vědeckých disciplín, které se do formování nacistické ideologie významně promítly. Primárně se tak jedná o vědu historickou, lékařské obory, genetiku, rasovou hygienu, vznik vědy eugenické a další příbuzné disciplíny. Práce dále zohledňuje dobovou hospodářskou situaci s jejími mnohými sociálními problémy, které vyvstaly v důsledku uspořádání světa po první světové válce a proměn tehdejšího sociálního světa. Práce dále zachycuje proces změn v postavení duševně nemocných lidí v běhu dějin. V neposlední řadě popisuje praktické důsledky těchto změn, jimiž byly "nucené sterilizace" a "eutanazie" dětí i dospělých. Nacistická ideologie je v tomto ohledu nahlížena v rovině legislativní, teoretické s širším historickým kontextem a v rovině praktické v podobě důsledků dvou předchozích. Klíčová slova: nacistická ideologie, duševně nemocní lidé, nucené sterilizace, nacistické "eutanazie", program T4, rasová hygiena, eugenika, pojetí národa, druhá světová válka,...
|
|
|
Říšské občanství jako nástroj nacistické ideologie a germanizační politiky
Emmert, František
Zákon o říšském občanství z roku 1935 přináší významnou změnu v právní úpravě institutu německého státního občanství. Zákon nově definovat státní příslušnost a nově zakládá tzv. říšské občanství. Problematice říšského občanství v československém pohraničí v souvislosti s nacistickou okupací v roce 1938 a na území Protektorátu Čechy a Morava po roce 1939 se věnuje tento článek.
|
host ::
RSS.