|
|
Využití NIC, NOC klasifikace u pacientů po operaci páteře
MACHOVÁ, Karolina
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití NIC, NOC klasifikací u pacientů po operaci páteře. Teoretická část práce se zabývá jak traumaty páteře, tak i neúrazovým postižením páteře a s tím spojenými příznaky, diagnostikou a způsoby léčby. Dále pojednává o ošetřovatelské péči u pacientů jak před operací, tak po operaci páteře. Ošetřovatelská péče po operaci páteře je uvedena nejprve z hlediska obecného, jako je kontrola vitálních funkcí, poté jsou uvedena specifika ošetřovatelské péče po operaci jednotlivých segmentů páteře. Další oblastí, které se teoretická část práce věnuje, je ošetřovatelský proces, kde jsou popsány jednotlivé fáze tohoto procesu a zdravotnická dokumentace s jejím využitím a pravidly. Práce dále pojednává o klasifikaci ošetřovatelských diagnóz NANDA, NIC a NOC klasifikaci, a Alianci 3N. Prvním cílem bylo zjistit, jaké znalosti mají sestry v ošetřovatelské péči u pacientů po operaci páteře. Výzkum odhalil, že většina sester je v ošetřovatelské péči o pacienta po operaci páteře dobře orientována, i přes některé dílčí nedostatky sester. Druhým ze stanovených cílů diplomové práce bylo zjistit, jaký přínos mají NIC, NOC klasifikace pro poskytování ošetřovatelské péče u pacientů po operaci páteře. Podle výsledků výzkumu můžeme říci, že většina sester považuje klasifikace NIC a NOC do praxe spíše za nepřínosné. Tyto informace nám zároveň i odpovídají na stanovenou výzkumnou otázku: Je klasifikace NIC a NOC podle sester přínosná pro praxi? Následující dva cíle: Zjistit, jaké intervence klasifikace NIC sestry používají u pacientů po operaci páteře., Zjistit, jaké cíle klasifikace NOC jsou sestrami typicky využívány., jsou obsaženy v tabulkách 3-10. U výzkumné otázky, jaký mají sestry názor na klasifikaci NIC a NOC, byly výsledkem výzkumu ve velké většině spíše negativní názory. U další výzkumné otázky: Jak jsou sestry spokojené s vytvořenou ošetřovatelskou dokumentací v péči o pacienty po operaci páteře, jsme zjistili, že většina sester je s námi předloženou ošetřovatelskou dokumentací spíše nespokojená. Dále byly stanoveny dvě hypotézy: H1: Znalosti zásad ošetřovatelské péče u pacientů po operaci páteře jsou ovlivněny délkou praxe - byla zamítnuta. H2: Znalosti zásad ošetřovatelské péče u pacientů po operaci páteře jsou ovlivněny vzděláním - byla také zamítnuta. Přestože NIC a NOC klasifikace nejsou v České republice ve zdravotnictví používány, mnoho sester klasifikace znalo. Vzhledem k tomu, že jsme se u mnoho sester setkali spíše s negativním postojem ke klasifikacím, můžeme se domnívat, že pokud by byly klasifikace upraveny pro podmínky českého zdravotnictví a prošly by určitými opatřeními jako je například zjednodušení či zkrácení obsahu, sestry by možná mohly mít pozitivnější přístup k těmto klasifikacím. Klasifikace NIC a NOC by tak mohly být součástí standardů, neboť jsou verifikovaným nástrojem pro poskytování ošetřovatelské péče.
|
|
|
Využití NIC a NOC klasifikací u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu.
KULHÁNKOVÁ, Barbora
Abstrakt Teoretická část práce na téma Využití NIC a NOC klasifikací u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu se zabývá problematikou totální endoprotézy kyčelního kloubu, edukací pacientů před operačním výkonem a také režimem, který musí pacient dodržovat během hospitalizace i po propuštění do domácího ošetřování. Dále popisuje sestru jako poskytovatelku rehabilitačního ošetřovatelství spolupracující s fyzioterapeutem. Práce pojednává o ošetřovatelském procesu, zabývá se terminologiemi ve zdravotnictví, problematikou NANDA, klasifikacemi NIC a NOC a Aliancí 3N. Byly stanoveny tři cíle práce: 1. Zjistit, jaké aktivity NIC jsou sestrami typicky používány v péči o pacienty s totální endoprotézou kyčelního kloubu. 2. Ověřit uplatnění klasifikací NIC a NOC v péči o pacienty s totální endoprotézou kyčelního kloubu. 3. Zjistit, jaké indikátory NOC jsou sestrami typicky používány v péči o pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Byla využita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. V rámci kvantitativního šetření byly stanoveny čtyři hypotézy: 1. Ošetřovatelské diagnózy jsou sestrami hodnocené jako nepřínosné. 2. Zajištění pomůcek usnadňující pohyb je sestrami typicky využívaná intervence. 3. Znalost pojmů NIC a NOC je ovlivněna vzděláním. 4. Spokojenost sester s ošetřovatelskou dokumentací je ovlivněna délkou praxe. Data byla sbírána pomocí dotazníku. Pro kvalitativní výzkumné šetření byla stanovena jedna výzkumná otázka: Jaký je názor sester na NIC a NOC klasifikace v péči o pacienty s totální endoprotézou kyčelního kloubu? Data byla sbírána pomocí námi vytvořené ošetřovatelské dokumentace na základě klasifikací NIC a NOC. Poté byly provedeny polostrukturované rozhovory. H1 byla vyvrácena. H2, H3 a H4 byly statisticky ověřeny. Klasifikace NIC a NOC jsou celkově sestrami hodnoceny jako nepřínosné pro ošetřovatelskou praxi.
|
|
|
Péče o adolescenty před a po operaci fimózy s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC
KOŽÍŠKOVÁ, Zlata
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče o chlapce v adolescentním věku, kteří prodělali operaci fimózy, s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC. Teoretická část se věnuje období adolescence, onemocnění zevního genitálu u muže fimóze, předoperační a pooperační péči o chlapce s fimózou a klasifikační taxonomii klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, jež představují stále se vyvíjející komplexní standardizovaný ošetřovatelský jazyk. Pro zpracování teoretického základu pro stanovenou problematiku byly použity dostupné literární české i zahraniční zdroje. Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativně-kvantitativních výzkumných metod: obsahová analýza dokumentů, modelování, myšlenkový experiment, strukturovaný a polostrukturovaný rozhovor a kvalitativní analýza dat. Byly stanoveny čtyři cíle. Za využití klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC bylo zmapováno, jak chlapci adolescenti vnímají a prožívají v bio-psycho-sociálních aspektech problémy přinášející stav před a po operaci fimózy. Na validizaci se podílelo 46,66 % respondentů s vysokoškolským vzděláním, 53,34 % respondentů se středoškolským vzděláním a osm oslovených chlapců adolescentů po operaci fimózy. Bylo zjištěno, že z důvodu důvěry a anonymity, ale s jistým podílem nutnosti chlapci adolescenti nejčastěji s problémem fimózy oslovují prvotně lékaře. Je s podivem, že tito mladí muži s problémem v intimní oblasti častěji oslovují matku než otce. V oblasti vrstevnických vztahů se chlapci s problémem svým vrstevníkům svěřují, ale nežádají od nich v této oblasti pomoc. Za hlavní zdroj informací chlapci uvádějí internet. Z klasifikačních systémů NNN bylo dle Fehringovy metody stanovením váženého skóre vybráno ze 13 ošetřovatelských diagnóz vysokoškolsky vzdělanými respondenty 112 hlavních a vedlejších charakteristik (41,18 %), středoškolsky vzdělanými respondenty bylo vybráno 80 hlavních a vedlejších charakteristik (29,41 %) a chlapci adolescenty devět hlavních a vedlejších charakteristik (3,31 %). Z 15 ošetřovatelských intervencí publikace Nursing Interventions Classification (NIC) bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 203 hlavních a vedlejších charakteristik (55,31 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 235 hlavních a vedlejších charakteristik (64,03 %). Z 11 očekávaných ošetřovatelských výsledků publikace Nursing Outcomes Classification (NOC) bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 39 hlavních a vedlejších charakteristik (15,42 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 34 hlavních a vedlejších charakteristik (13,44 %). Při implementaci klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC do ošetřovatelské péče lze předpokládat nalezení východisek, která pomohou profesionálům v ošetřovatelské péči účelně aplikovat ošetřovatelský proces, umožní ošetřovatelskou péči více zaměřit na individuální potřeby jedince a zkvalitnit ji ve všech jejích oblastech.
|
|
|
Využití NIC, NOC klasifikací u klientů s hrudní drenáží.
OBERFALCEROVÁ, Eva
Naše diplomová práce se zabývá využitím NIC, NOC klasifikacemi u pacientů s hrudní drenáží. Všeobecná sestra ke své práci využívá ošetřovatelské klasifikace, ošetřovatelský proces, ošetřovatelskou dokumentaci, a to z důvodu, aby zefektivnila práci v péči o pacienty. V teoretické části se zabýváme klasifikačními systémy ošetřovatelské péče, ošetřovatelským procesem, ošetřovatelskou dokumentací, kompetencemi sester, hrudní drenáží, péčí o hrudní drenáž a jejími specifiky a okrajově se zmiňujeme o pooperační bolesti a rehabilitaci. Ke splnění hlavního záměru diplomové práce byly stanoveny cíle: 1) zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienty s hrudní drenáží, 2) zmapovat znalosti sester o ošetřování hrudních drenáží, 3) zmapovat spokojenost sester s ošetřovatelskou dokumentací, 4) zjistit, jaké aktivity NIC jsou sestrami typicky používány v péči o pacienty s hrudní drenáží, 5) zjistit, jaké indikátory NOC jsou sestrami typicky hodnoceny v péči o pacienty s hrudní drenáží, 6) zjistit přínos NOC, NOC klasifikace v péči o pacienty s hrudní drenáží. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního šetření. Kvantitativní šetření probíhalo dotazníkovou formou. Výzkumný soubor tvořilo 152 sester. Pro kvantitativní šetření jsme si stanovili následující hypotézy: 1) H1 specifika péče o pacienty s hrudní drenáží se liší dle oddělení, 2) H2 znalosti sester v péči o pacienty s hrudní drenáží se liší dle oddělení, 3) H3. spokojenost sester s ošetřovatelskou dokumentací je ovlivněna vzděláním. Kvalitativní šetření probíhalo ve dvou fázích. V první fázi byla vytvořena ošetřovatelská dokumentace pro sestry, která byla sestavena na základě NIC a NOC klasifikací, které souvisí s ošetřováním hrudních drénů. Ve druhé fázi kvalitativního šetření jsme vedli polostrukturovaný rozhovor s deseti sestrami, které s danou ošetřovatelskou dokumentací pracovaly a zároveň splňovaly kritéria pro výběr expertů dle Fehringa. Pro kvalitativní šetření byly stanoveny výzkumné otázky: Jak sestry vidí danou ošetřovatelskou dokumentaci? Je klasifikace NIC, NOC přínosem pro sestry? Jaké vidí sestry klady a zápory v ošetřovatelské dokumentaci?
|
|
|
Ošetřovatelský proces u novorozence s hyperbilirubinémií
SEKALOVÁ, Monika
Tématem bakalářské práce je Ošetřovatelský proces u novorozence s hyperbilirubinémií. Teoretická část je zaměřena na fyziologického a nedonošeného novorozence, anatomii a fyziologii krve, problematiku novorozenecké hyperbilirubinémie, ošetřovatelský proces a klasifikační systémy NANDA a NIC. V praktické části jsou uvedeny výsledky výzkumu práce. Výzkum byl prováděn kvalitativní metodou na Neonatologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. Prvním cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u donošeného a nedonošeného novorozence s hyperbilirubinémií. Bylo zjištěno, že specifika se týkaly zejména v monitoraci fyziologických funkcí, frekvenci měření transkutánní bilirubinometrie, v polohování novorozence při fototerapii, v ordinované teplotě uvnitř inkubátoru a ve stravování dětí. Potřebné informace byly zjišťovány pomocí rozhovorů se sestrami, z obsahové analýzy dokumentace a pozorováním. Na základě zjištěných informací byly vypracovány kazuistiky. Výzkumný vzorek tvořili dva novorozenci s hyperbilirubinémií. Druhým cílem bakalářské práce bylo zjistit postoj sestry k používání klasifikačních systémů NANDA s dg. Novorozenecká žloutenka a NIC Fototerapie: novorozenec. Bylo zjištěno, že by sestry pozměnily některé určující znaky i související faktory u dg. Novorozenecká žloutenka (00194) a také intervence z NIC Fototerapie: novorozenec (6924). Většina z nich se shodla, že by tyto klasifikace v péči o novorozence používat nechtěly. Informace byly zjišťovány pomocí strukturovaných rozhovorů se třemi dětskými sestrami a dvěma porodními asistentkami. Výsledky práce by mohly být použity ke zlepšení ošetřovatelské péče u novorozenců s hyperbilirubinémií.
|
host ::
RSS.