|
|
Postoje romských žen k reprodukčnímu zdraví
KREJČOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá postoji romských žen k reprodukčnímu zdraví. Byl stanoven cíl, a to zjistit, jaké jsou znalosti romských žen o reprodukčním zdraví. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána charakteristika romského etnika. V jednotlivých podkapitolách je věnována pozornost romské historii, rodině, tradicím a zvykům a ošetřovatelské péči o Romy. Dále se teoretická část zabývá reprodukčním zdravím. V jednotlivých podkapitolách byl popsán menstruační cyklus i včetně menstruačních pomůcek, pohlavní styk, promiskuita, antikoncepce a její druhy. Dále je v podkapitolách rozebíráno těhotenství, jeho vznik, neplodnost, interrupce a prevence v oblasti reprodukčního zdraví. Výzkumná část bakalářské práce byla provedena pomocí polostrukturovaných rozhovorů, byla tedy zpracována kvalitativní metodou. Do sběru dat byly zapojeny romské ženy různého věku. Výzkumné šetření probíhalo od února do dubna 2024 a jednotlivé romské ženy byly označeny jako Ž1-Ž8. Polostrukturované rozhovory byly prováděné se souhlasem informantek na předem domluveném, klidném a ženám příjemném místě. Získaná data, která byla nahrávána na diktafon, byla vyhodnocena ručně, metodou "tužka-papír." Následně na základě získaných dat byly vytvořeny kategorie a podkategorie. První hlavní kategorií bylo Zdraví a jeho prevence. Obsahovala podkategorie s názvem Zdraví a reprodukční zdraví, Návštěvy lékaře a Sexuálně přenosné choroby. Druhou hlavní kategorií byl Bezpečný reprodukční život. Tato hlavní kategorie obsahovala podkategorie Menstruační cyklus, Těhotenství, Antikoncepce a Neplodnost. Z výzkumného šetření bakalářské práce bylo zjištěno, že informantky Ž2, Ž4, Ž6, Ž7 a Ž8 navštěvují lékaře až při záchytu nějakého onemocnění či zdravotní komplikace. Dále bylo zjištěno, že ženy Ž2, Ž5, Ž7 a Ž8 vnímají reprodukční zdraví jako něco, díky čemu mohou otěhotnět a mít potomka. Jejich znalost o reprodukčním zdraví je základní.
|
|
|
Porodní asistentka v roli laktační poradkyně žen
ŽIROVNICKÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá tématem porodní asistentky v roli laktační poradkyně žen. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsáno období šestinedělí, tvorba mateřského mléka, fyziologie laktace, včetně složení mateřského mléka, a výhod které kojení přináší ženě i dítěti. Dále jsou v práci popsány komplikace spojené s kojením, jejich řešení a role porodní asistentky v laktačním poradenství. V bakalářské práci je dále věnován prostor laktačnímu poradenství v předporodní přípravě a vzdělání laktačních poradkyň. V neposlední řadě je v teoretické části zmíněna technika kojení, polohy při kojení a nejčastěji využívané pomůcky. V praktické části bakalářské práce bylo cílem zjistit, zda ženy, které mají problém s kojením, vyhledávají péči porodní asistentky zabývající se laktačním poradenstvím. Druhým cílem bylo zjistit, jakým způsobem poskytují porodní asistentky ženám laktační poradenství. Kvalitativní výzkum byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření bylo prováděno od února do března roku 2024 prostřednictvím hovorů, videohovorů či osobního setkání. Výzkumné soubory byly dva. První výzkumný soubor tvořily porodní asistentky zabývající se laktačním poradenstvím a druhý výzkumný soubor tvořily ženy, které kojily. Rozhovory s informantkami byly vedeny na základě jejich souhlasu a data získaná během rozhovorů jsou zcela anonymní. Získaná data byla přepsána a poté analyzována pomocí barvení textu. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny hlavní kategorie a podkategorie, jež jsou popsány v praktické části bakalářské práce. U porodních asistentek byly na základě získaných odpovědí vytvořeny hlavní kategorie (Profese laktační poradkyně, Laktační poradenství), které obsahují podkategorie (Vzdělávání v oblasti laktačního poradenství, Propagace služeb, Nejčastěji řešené problémy s kojením, Forma poskytované péče, Přístup k laktačnímu poradenství a Řešení akutních problémů). U kojících žen byly stanoveny hlavní kategorie (Informace o kojení, Začátek kojení a Komplikace při kojení), dělící se do podkategorií (Informovanost žen o kojení před porodem, Zájem o kojení, První přiložení, Edukace na stanici šestinedělí, Podpora laktace, Problémy při laktaci, Využití péče laktační poradkyně, Ukončení kojení). První výzkumná otázka se zabývala nejčastějšími problémy, které vedou ženy k vyhledání péče porodní asistentky zabývající se laktačním poradenstvím. Dle odpovědí bývá nejčastějším důvodem ke kontaktování porodní asistentky dokrmování dítěte umělým mlékem a problémy s prsy, například bolestivost, ragády a potíže s přisátím dítěte k prsu. Informantky také sdělily, že ženy laktační poradkyně kontaktují, protože potřebují při kojení ujistit a zkontrolovat techniku kojení. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jakým způsobem poskytují porodní asistentky laktační poradenství. Všechny informantky navštěvují ženy v domácím prostředí, kde jim pomáhají s kojením, kontrolují správnou techniku kojení a pomáhají s případnými komplikacemi. Většina informantek poznamenala, že otázky ohledně kojení se ženami probírají i v rámci předporodního kurzu či kurzu o kojení, kde se porodní asistentky snaží ženy na kojení připravit.
|
|
|
Antikoncepce z pohledu žen
VOKURKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá tématem antikoncepčních metod a informovaností žen o tomto tématu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá vybranými antikoncepčními metodami (např. přerušovaný pohlavním styk, mužský kondom, ženský kondom, vaginální pesar, spermicidy, kombinovaná perorální antikoncepce, pilulka po nechráněném pohlavním styku, sterilizace ), spolehlivostí antikoncepce, plánováním rodičovství a rolí porodní asistentky v oblasti edukace o antikoncepčních metodách. Pro praktickou část byl zvolen jeden cíl a to konkrétně - Zjistit, zda jsou ženy informované v oblasti antikoncepce a odkud informace čerpají. Výzkumné šetření probíhalo na základě dotazníkového šetření. Dotazník byl vlastní konstrukce a tvořilo ho 26 otázek, které byly uzavřené, polouzavřené a jedna otázka byla otevřená. Dotazník byl distribuován online cestou na sociální síti Instagram. Pro vyhodnocení hypotéz byl použit dvouvýběrový (párový) Z test a test proporce (hypothesis test for proportion). Výzkumný soubor byl tvořen 573 respondentkami. Respondentky byly rozděleny celkem do čtyř věkových kategorií. Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií byly ženy ve věku 18-25 let (52,5 %). Naopak nejmenší zastoupení měly ženy ve věku 46-50 let (3,3 %). S výše uvedeným cílem souvisí hypotézy, které znějí následovně: H1: Mladší ženy mají více informací o antikoncepci než starší ženy. H2: Ženy mají více informací o antikoncepci z internetových zdrojů než od porodní asistentky. Výzkumné šetření prokázalo, že mladší ženy jsou více informované v oblasti antikoncepčních metod než ženy starší. Pro ověření této hypotézy byly původní čtyři věkové kategorie sloučené do dvou a to konkrétně - mladší ženy = 18-35 let, starší ženy 36-50 let. Dále z výzkumného šetření vyplynulo, že větší počet žen získává informace o antikoncepčních metodách z internetových zdrojů než od porodní asistentky. Internet jako zdroj informací ženy zvolily celkem 379x, porodní asistentku, jako zdroj informací uvedly ženy pouze 7x. 5 Výzkumné šetření tedy prokázalo, že ženy jsou v oblasti antikoncepčních metod informované. Je však nezbytné, aby porodní asistentky plně využívaly veškeré kompetence, které mají ve svém povolání. Obě hypotézy byly díky výzkumnému šetření potvrzeny.
|
|
|
Těhotenství, porod a období šestinedělí z pohledu mužů
POCHOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce pojednává o tématu nahlížení mužů na těhotenství, porod a období šestinedělí. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je charakterizováno období těhotenství, kde jsou popsány změny v organismu ženy, ke kterým v tomto období dochází, a diagnostika těhotenství. Jsou zde vypsána a charakterizována vyšetření, která jsou prováděna v prenatální poradně. Je rozebrána péče porodní asistentky a úloha muže během těhotenství. Poté se práce zaměřuje na jednotlivé doby porodní a péči porodní asistentky o rodící ženu a doprovázejícího muže během porodu. Rovněž je zde popsán průběh šestinedělí a k čemu v tomto období u ženy dochází. Jako poslední je zde zmíněn a objasněn pojem bonding. Pro praktickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byl stanoven jeden cíl, a to zjistit, jak muži vnímají období těhotenství, porodu a šestinedělí u své partnerky. Na základě zvoleného cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka je zaměřena na to, jak muži vnímají období těhotenství u své partnerky. Druhá výzkumná otázka zjišťuje, jak muži vnímají období porodu u své partnerky. A poslední výzkumná otázka se zabývá tématem, jak muži vnímají u své partnerky období šestinedělí. Pro sběr dat v praktické části bakalářské práce byl využit polostrukturovaný rozhovor. Kdy výzkumný soubor byl tvořen 10 muži, kteří mají zkušenost s těhotenstvím partnerky a zúčastnili se porodu. Tito muži byli informováni o zachování anonymity. Z tohoto důvodu jsou zde označováni jako M1 až M10. Souhlas s provedením rozhovoru a zpracováním získaných dat muži vyjádřili slovně. Dále nesouhlasili s vytvořením audionahrávky během rozhovoru. Z tohoto důvodu byla získaná data doslovně zapisována do počítače a následně byla analyzována pomocí metody kódování a barvení textu. Mužům byly položeny čtyři základní a předem připravené otázky. V případě potřeby byly položeny doplňující otázky pro upřesnění informací. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí u informantů nebo v kavárně. Po zpracování a vyhodnocení získaných dat byly vytvořeny celkem 3 kategorie a 17 podkategorií. V podkategoriích jsou podrobně popsány výsledky a informace získané z výzkumného šetření. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že se muži během partnerčina těhotenství cítili dobře. Nejčastější změny, které u své partnerky během tohoto období zaznamenali, byly změny nálady, únava, zvýšená konzumace potravin, také ale nevolnost nebo zvýšení tělesné hmotnosti. Muži během období těhotenství své partnerky nepřišli do kontaktu s porodní asistentkou, jelikož svou partnerku nedoprovázeli do prenatální poradny, ani společně nenavštěvovali předporodní kurz. Tudíž informace o období těhotenství, porodu a období šestinedělí čerpali nejčastěji z internetu. Překvapujícím výsledkem bylo, že ne každý muž hodnotí kladně přístup a péči porodní asistentky k rodičce a k němu samotnému během porodu. Dále muži vnímali období šestinedělí jako bezproblémové. Výsledky této bakalářské práce mohou být použity pro zlepšení informovanosti mužů, například na předporodních kurzech.
|
|
|
Porodní poranění a jejich dopad na ženy
KROTKÁ, Eliška
Bakalářská práce se věnuje tématu porodní poranění a jejich dopad na ženy. Práce zahrnuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány typy porodního poranění, příčiny jejich vzniku a preventivní metody. Pozornost je dále věnována diagnostice a ošetření porodního poranění a péči porodní asistentky o porodní poranění v období šestinedělí . V závěru teoretické části jsou shrnuty nejčastější dopady na ženy v souvislosti s porodním poraněním. Pro praktickou část bakalářské práce byly stanoveny tři cíle a čtyři hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy se ženy v souvislosti s rupturami perinea III. a IV. stupně potýkají nejčastěji. K danému cíli byly určeny dvě hypotézy. H1: Ženy s rupturou perinea III. a IV. stupně se potýkají s problémy v sexuálním životě. H2: U více než 75% žen s rupturou perinea III. a IV. stupně se vyskytuje nechtěný únik plynů. Druhým cílem bakalářské práce bylo zmapovat roli porodní asistentky v péči o porodní poranění. Zde byla stanovena právě jedna hypotéza, a to H3: Role porodní asistentky v péči o porodní poranění spočívá v edukaci žen v této oblasti. Účelem posledního, třetího cíle bylo zjistit informovanost žen v péči o jejich porodní poranění. K tomuto cíli byla zvolena také jedna hypotéza. H4: Informace týkající se péče o porodní poranění získávají ženy spíše od porodních asistentek než od lékařů. Cílů bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření pomocí vlastních online dotazníků. Dotazník obsahoval 18 otázek. Šest otázek bylo uzavřených, jedenáct otázek polouzavřených, u nichž bylo možné označit více odpovědí, včetně možnosti "jiné" a jedna otázka otevřená. Všechny dotazníky byly statisticky zpracovány v programu Microsoft Excel. Výzkumný soubor tvořilo 620 žen, které rodily v období od března 2019 do ledna 2024 a u nichž došlo při porodu k ruptuře perinea III. a IV. stupně nebo byla provedena epiziotomie. Z celkového počtu 620 respondentek mělo porodní poranění dopad na 446 respondentek a u 174 respondentek se žádné problémy v souvislosti s porodním poraněním nevyskytly. Z výzkumného šetření vyplynulo, že má porodní poranění (epiziotomie a ruptura perinea III. a IV. stupně) dopad na více než 70% respondentek. Dále bylo zjištěno, že téměř 35% respondentek nebylo během hospitalizace edukováno v problematice péče o porodní poranění. Z celkového počtu čtyř hypotéz se potvrdily hypotézy H1, H3 a H4. Hypotéza H2 se nepotvrdila.
|
|
|
Porod doma očima žen
DVOŘÁKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem žen na porody v domácím prostředí a na jejich vlastní zkušenosti s porodem doma. V teoretické části je charakterizována problematika domácích porodů, jejich výhody, nevýhody, komplikace, a především role porodní asistentky během porodu a v období po porodu v domácím prostředí. Je zde objasněn i legislativní rámec domácích porodů v České republice. V praktické části bakalářské práce byly vymezeny 2 cíle. Zjistit, jaké jsou nejčastější důvody volby žen pro porod doma a jakým způsobem se ženy na tento porod připravovaly. K výzkumnému šetření byla využita metoda kvalitativního výzkumu. Pro praktickou část bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaných rozhovorů se ženami, které alespoň jednou plánovaně porodily v domácím prostředí. Výběr výzkumného souboru byl uskutečňován pomocí metody sněhové koule. Rozhovory s informantkami probíhaly v únoru a březnu 2024. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, následně přepsány a poté analyzovány pomocí metody tužka papír. Celkem byly vytvořeny 3 hlavní kategorie a 15 podkategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že rozhodnutí informantek pro porod doma ovlivnilo více důvodů. Byly to zejména osobní negativní zkušenosti informantek se zdravotnickým personálem, nekorektní přístup a komunikace, jiné chovaly vůči lékařům či zdravotníkům nedůvěru. Dále informantky zmiňovaly významnost zachování přirozenosti porodu bez zbytečných intervencí a respektování jejich přání. Z výzkumného šetření je také patrné, že se ženy na porod nepřipravovaly o nic více než na porod v porodnici. Velká část informantek se připravovala zejména samostudiem o porodu a vyhledávání informací k přirozenému porodu v odborné literatuře i na internetu. Pro téměř všechny informantky bylo důležité si zajistit komunitní porodní asistentku. Informantky také uváděly, že v průběhu těhotenství docházely na pravidelné kontroly ke své porodní asistentce a konzultovaly s ní svoje vize o porodu. Bakalářská práce by mohla být přínosným materiálem jak pro laickou, tak odbornou veřejnost a výsledky by mohly být prezentovány na konferencích pro porodní asistentky.
|
|
|
Porodnice
Kolář, Vojtěch ; Stehlík, Ondřej (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Porodnice jako místo, kde se žena cítí svobodná, nic ji nesvírá. Místo, kde je porod chápán jako přirozená událost a dbá se na bezpečný a zároveň přirozený porod. Kompromis mezi klasickým nemocničním prostředím a porodem doma. Obě krajní možnosti přinášejí určitá rizika, která se tento koncept snaží minimalizovat. Idea čerpá z praktik porodních domů v Německu a vytváří novou typologii porodního zařízení, co možná nejvíce v souladu s legislativním řádem v České Republice. Při návrhu porodních zařízení nemá jít pouze o splnění technických požadavků, ale v prvé řadě o vytvoření místa, kde se matky budou cítit jako doma.
|
|
|
Péče porodní asistentky o ženu s endometriózou
DVOŘÁKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá tématem péče porodní asistentky o ženu s endometriózou. Práce je rozčleněna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena hlavně na onemocnění endometrióza. V teoretické části je popsána samotná definice endometriózy, dále její příčiny vzniku, diagnostika, projevy, možnosti léčby a péče porodní asistentky. Pro praktickou část byly zvoleny dva cíle. První cíl měl za úkol zjistit, jak ženy s endometriózou vnímají péči porodní asistentky. Druhým cílem práce bylo naopak zjistit, jak celou problematiku tohoto onemocnění vnímají porodní asistentky. Bakalářská práce měla stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na to, jak ženy s endometriózou vnímají péči porodních asistentek. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jakým způsobem se změnil životní styl žen s tímto onemocněním. Třetí výzkumná otázka se zabývala tím, jak vnímají porodní asistentky problematiku endometriózy. Již zmíněných cílů bylo dosaženo pomocí kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaných anonymních rozhovorů. Sběr dat pro výzkumné šetření probíhal od ledna do března roku 2023. V praktické části byly zvoleny dva výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořilo šest porodních asistentek, které se během své praxe setkaly s ženami, které měly diagnostikovanou endometriózu. Pro zachování jejich anonymity byly porodní asistentky označeny jako PA1 až PA6. Druhý výzkumný soubor představovalo osm žen s endometriózou, které byly v práci označeny jako Ž1 až Ž8. Sebraná data byla přepsána a dále pak analyzována pomocí barvení textu. Pro vyhodnocení dat byly stanovené hlavní kategorie a podkategorie, ty jsou dále popsány ve výzkumné části bakalářské práce. První výzkumný soubor je složen ze dvou hlavních kategorií a čtyř podkategorií. Z výpovědí informantek druhého výzkumného souboru byly získané dvě hlavní kategorie a šest podkategorií.
|
|
|
Inkontinence moči u žen po porodu
JANDOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se věnuje tématu inkontinence moči u žen po porodu. Práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části bakalářské práce je popsána anatomie a fyziologie vývodných cest močových a mikce. Dále je věnována pozornost právě močové inkontinenci jejímu dělení, rizikovým faktorům, diagnostice a inkontinenčním pomůckám. Na závěr práce je stručně shrnuta léčba močové inkontinence. Pro praktickou část bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Zjistit četnost výskytu močové inkontinence u žen, které mají 2-15 let od posledního porodu. K uvedenému cíli bylo určeno pět hypotéz. H1: Ženy, které trpěly při porodu obezitou (Index tělesné hmotnosti vyšší nebo rovno 30,0), netrpí častěji močovou inkontinencí po porodu než ženy, které netrpěly při porodu obezitou. H2: Ženy, které porodily dítě s porodní hmotností nad 3 500 g, trpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které porodily dítě s porodní hmotností pod 3 500 g. H3: Ženy po porodu pomocí vakuumextrakce či forceps netrpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které nerodily pomocí těchto metod. H4: Ženy, které měly porodní poranění, netrpí močovou inkontinencí častěji než ženy, které při porodu žádné poranění neměly. H5: Ženy, které rodily před více jak 8 lety, byly méně edukovány porodní asistentkou o močové inkontinenci než ženy, které rodily před méně než osmi lety. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření pomocí vlastních online dotazníků. Dotazník obsahoval 21 otázek. Šestnáct otázek bylo uzavřených, tři otázky polouzavřené, u kterých bylo možné označit více odpovědí včetně možnosti "jiné:" a dvě otázky otevřené. Statistické zpracování všech dotazníků probíhalo v programu Microsoft Excel. Výzkumný soubor tvořilo 393 žen, které porodily své poslední dítě před více než dvěma lety a zároveň ne více než patnácti lety. Z celkového počtu 393 respondentek 217 žen uvedlo, že pociťují úniky moči a 176 žen uvedlo, že žádné úniky moči nepociťují. Z výzkumného šetření vyplynulo, že více jak polovina respondentek, tedy žen 2-15 let po porodu pociťuje úniky moči. Dále bylo zjištěno, že jsou ženy velmi málo edukovány porodní asistentkou o této problematice. Z celkového počtu pěti hypotéz se potvrdila pouze hypotéza H1, H3 a H4. Hypotézy H2 a H5 se nepotvrdily. Závislost nebyla dokázána u žádného z hypotéz. Bylo zjištěno, že míra informovanosti byla u žen, které porodily před méně jak osmi lety a u žen, které porodily před více než osmi lety stejná, a to velmi nízká.
|
|
|
Polohy při porodu dříve a dnes
ROBAUSCHOVÁ, Magdaléna Anna
Tato bakalářská práce se zaměřuje na srovnání používaných poloh při porodu v minulosti a v současnosti. Práce je strukturována do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. V teoretické části je popsána evoluce porodnictví a vývoj využívaných poloh při porodu od pravěku až po současnost. Dále je zde krátce popsán fyziologický porod, včetně dob porodních. Součástí práce je také popis úlohy porodní asistentky při porodu. V práci jsou zmíněny i některé alternativní metody využívané v porodnictví. Práce zároveň obsahuje detailnější popis jednotlivých poloh, které lze při porodu využít. Pro praktickou část byly definovány dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo zjistit, o jaké polohy mají ženy v současné době při porodu zájem. Druhým cílem bylo porovnat, jak se liší výběr poloh při porodu dnes oproti polohám využívaným v minulosti. K dosažení stanovených cílů bylo využito kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce, který byl respondentkám distribuován v papírové formě. Dotazník obsahoval celkem 21 otázek, z nichž 15 bylo uzavřených, 2 otevřené a 4 polouzavřeného typu. Zpracování dat spolu s grafickým a tabulkovým vyhodnocením bylo následně provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Výzkumný soubor byl jeden a byl tvořen ženami, které alespoň jednou během svého života rodily, ne však císařským řezem. Respondentky byly následně rozděleny do tří skupin dle roku jejich porodu. První skupinu tvoří ženy, které rodily v letech 2018-2023. Tuto skupinu reprezentuje, z celkového počtu 176 respondentek, 62 žen. Druhá skupina zahrnuje ženy, které rodily v letech 1994-2017, jedná se o 49 žen. Poslední skupinu tvoří ženy, které uskutečnily svůj porod minimálně před 30 lety, tedy v roce 1993 či ještě dříve. Tuto skupinu reprezentuje 65 žen. Na základě vytyčených cílů byly následně stanoveny tři hypotézy. Při vyhodnocování byly mezi sebou statisticky porovnávány, vzhledem k danému znění hypotéz, jen dvě skupiny žen. V první skupině byly ženy, jejichž porod se uskutečnil v letech 2018-2023, do druhé skupiny byly řazeny ženy, které rodily v roce 1993 nebo dříve. H1: V dnešní době mají ženy možnost výběru vlastní polohy při porodu oproti ženám, které rodily před třiceti lety. H2: Ženy, které rodily před třiceti lety, neměly informace o polohách při porodu v I. době porodní oproti ženám, které rodí v současné době. H3: Ženy, které rodí v současné době, mají zájem využívat více různých poloh v II. době porodní oproti ženám, které rodily před třiceti lety. Na základě výsledků z výzkumného šetření byly hypotézy H1 a H3 potvrzeny, hypotéza H2 byla vyvrácena.
|
host ::
RSS.