|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Význam a druhové složení nerybí složky v potravě rybožravých predátorů
Mach, Jakub ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vejřík, Lukáš (oponent)
Rybožraví ptačí predátoři jsou často pokládáni za výhradní požírače ryb a jako takoví jsou viněni z působení značných ztrát na rybích populacích a tím i z působení ekonomických škod. Za použití literární rešerše je mapována důležitost a druhové složení nerybí složky kořisti v potravě vybraných patnácti druhů ptačích rybožravých predátorů. Cílem práce je určit velikost nerybí části potravy využívané jednotlivými druhy rybožravých predátorů a kategorizovat je na základě rozdílů ve velikosti této složky potravy. Dále je pak cílem určit některé z faktorů, které mohou ovlivňovat jak velikost a druhové složení nerybí části potravy, tak i její samotnou analýzu. Dle nalezených dat vykazovalo pět druhů ptáků ve své potravě téměř výhradně ryby, osm dalších druhů také vykazovalo preferenci rybí kořisti, avšak v absolutní většině případů i s přítomnou a z hlediska výživy důležitou složkou nerybí kořisti. Dva druhy jevily známky značného potravního oportunismu. Jako vlivy, které mohou ovlivnit množství nerybí kořisti v potravě těchto rybožravých predátorů, byly stanoveny zejména potravní nabídka prostředí, použitá metoda analýzy potravy, nedostatečná pozornost věnovaná jiné, než rybí složce potravy, či menší pozornost věnovaná některým druhům rybožravých ptáků. Klíčová slova: Rybožraví ptačí predátoři, nerybí...
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Etologická studie vydry říční (Lutra lutra) se zaměřením na enrichment v ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou.
JARIABKOVÁ, Markéta
Environmentální enrichment pomáhá zlepšit psychický a fyzický stav zvířat v zajetí. Podporuje aktivní chování a snaží se redukovat stereotypní chování, ke kterému často mají sklony šelmy v zajetí. Práce byla uskutečněna v Zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou u dvou jedinců vyder říčních ( Lutra lutra). Snahou bylo zjistit, o který prvek obohacení jevily vydry největší zájem.. Předloženo bylo 7 enrichmentů ? olfaktorický enrichment, míček na potravu, připevněný míček, úprava nory, vejce, zamražená potrava a živá kořist. Obohacující prvky týkající se potravy (míček na potravu, vejce, zamražená potrava a živá kořist) zvýšily dobu strávenou činnostmi žraní, vyhledávání potravy, hra a hravé žraní. Potravní obohacení mělo vliv i na jejich sociální chování.U olfaktorického enrichmentu se zvýšil pohyb po pevnině a očichávání předmětů. U připevněného míčku se u vyder výrazně projevilo hravé chování. Úprava nory zvýšila dobu strávenou s úpravou podestýlky a prozkoumáváním nory.
|
host ::
RSS.