|
|
Jana Zátková (1859-1933). Zapomenutá osobnost jihočeské historie?
BÍLKOVÁ, Klára
Předložená bakalářská práce je pokusem o první komplexnější zachycení života a veřejné činnosti významné českobudějovické rodačky Jany Zátkové, která se do historie města zapsala nejen jako manželka vůdce českobudějovických Čechů Augusta Zátky. Své místo v dějinách rodného města i jihočeského regionu si zajistila především svou činností pro českou mládež a zejména pak vybudováním prvního českého dívčího lycea v Čechách. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do pěti kapitol. První z nich je zaměřena na historii obou rodů, z nichž Jana Zátková pocházela (tj. Strandlů a Klavíků). Druhá kapitola popisuje její rodinné zázemí, dětství a výchovu až do doby sňatku s Augustem Zátkou. Jejich manželství je věnována třetí kapitola, která přibližuje také rodový původ Augusta Zátky a jeho veřejnou činnost, neopomíjí však ani životní osudy jejich tří dětí. V předposlední kapitole je zachycena veřejná činnost Jany Zátkové v rámci dámského spolku Ludmila. Poslední, pátá, kapitola pojednává o závěrečných letech jejího života.
|
|
|
Umělecký mecenát jako nástroj reprezentace českobudějovické rodiny Zátků
VOŠICKÁ, Šárka
Předkládaná diplomová práce mapuje působení významné českobudějovické rodiny Zátků v kulturní sféře Českobudějovicka. Prostřednictvím vybraných členů této rodiny (Hynka, Augusta a Vlastislava Zátky) je představen náhled na dobovou atmosféru 19. a počátku 20. století a shrnuty kořeny jejich rozvětveného rodu s důrazem na jejich zakladatelskou a mecenášskou roli při budování jednotlivých českých organizací, podniků či spolků. První část práce je zaměřena na podněty a činnost Zátků ve sféře kulturní, politické a hospodářské, na kterou úzce navazuje druhá část, věnující se rodinným památkám nejrůznější povahy, ať už se jedná o některé stavby - například rodinné vily v Libníči (Jelmu) a v Českých Budějovicích či o sochařské ztvárnění JUDr. Augusta Zátky nebo sběratelskou činnost Vlastislava Zátky.
|
|
|
Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století
IVANEGA, Jan
Diplomová práce Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století je zaměřena na zkoumání využívání panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu. Těžištěm rozpravy je výklad o třech vrchností využívaných objektech ? zámku v Hluboké nad Vltavou, loveckém zámku Ohrada a lázeňském komplexu v Libníči. Studie vychází z analýzy korespondence, plánového a účetního pramenného materiálu. V práci dokládám, že panství Hluboká nad Vltavou bylo v období před nabytím eggenberského dědictví (1719) hlavním českým majetkem rodu. Jeho význam, daný mimo jiné vhodnou zeměpisnou polohou, byl zdůrazněn budováním loveckého zámku Ohrada. Sloužil například k uskladnění loveckých potřeb, jež byly využívány i na ostatních jihočeských panstvích. Za další doklady předního postavení Hluboké nad Vltavou pokládám rozsáhlé úpravy tamního zámeckého areálu a výstavbu votivní kaple v postupně rozšiřovaných libníčských lázních sloužících obyvatelům všech dotčených panství. Po získání eggenberských statků se těžiště pobytů vrchnosti v jižních Čechách přesunulo do Českého Krumlova, přičemž po smrti Adama Františka ze Schwarzenbergu hlubocké panství ztratilo své dosavadní postavení.
|
host ::
RSS.