|
|
Dílo Johanna Sebastiana Bacha v sémiotické perspektivě
JAROLÍMOVÁ, Jana
Tato disertační práce se zabývá sémiotickým potenciálem díla J. S. Bacha. Téma navazuje na diplomovou práci Hudba jako znak a autorčinu pedagogickou hudební praxi. První část práce je zaměřena na znakovost hudebního díla a jeho komunikativní funkci s odkazem na sémiotickou uměleckou teorii Josefa Zvěřiny. Pozornost je věnována vlastnostem uměleckého znaku, znakovým funkcím, a především subjektům vystupujícím v sémiotické hudební komunikaci: tvůrci, vnímateli a interpretovi. Cílem první části je charakterizovat stěžejní sémiotické hudební pojmy pro další části práce a také zhodnotit přínos Zvěřinovy koncepce pro hudební sémiotiku. Druhá část práce je zaměřena na nejpoužívanější znakovou triádu ikon - index - symbol v pojetí Ch. S. Peirce. V rámci ikoničnosti hudebního znaku je pozornost věnována hudební notaci a jejímu sémiotickému označení. U hudebního indexu je velký prostor věnován afektové teorii a sémiotickému uchopení hudební emoce. Hudební symbol je objasněn na Bachově teologické promluvě a rozboru symbolicky bohatých míst v jeho dílech. Cílem druhé části je provázání Peircovy znakové triády s konkrétními hudebními příklady a zjištění, jak se tyto typy znaků chovají v hudební oblasti. Třetí část práce je zaměřena na tvrzení, že Bachovu hudební tvorbu lze provázat s Leibnizovou monadologií. Cílem je objasnit, jaké analogie a odlišnosti z této provázanosti vyplývají. Závěrečná část práce obsahuje přesah do aktuální problematiky umělé inteligence, která ovlivňuje hudební sémiotiku, a také shrnutí přínosu této práce.
|
|
|
Silence
Šterbáková, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Ticho je negatívny termín označujúci absenciu zvuku. Naša bežná reč však nazna- čuje, že ticho je vnímateľná skutočnosť, 'niečo' vnímané. Je však adekvátne povedať, že počujeme ticho, absenciu zvuku? Aké implikácie o vnímaní naša reč má? Cieľom predkladanej práce je analyzovať túto otázku a to v troch myšlienkovo prepojených kontextoch. Prvá časť práce rekonštruuje problém vnímania ticha v 'tichej skladbe' Johna Cagea 4'33" v kontexte jej konceptuálneho vzniku, Cageovej estetiky a reflexie jeho tvorby v textoch. Sleduje tak zrod problému o vnímateľnom tichu v súčasnom mys- lení. Zameriava sa na tézu, že absolútne ticho nepočujeme ani vo zvukotesnej komore a zvažuje otázku, či je adekvátne povedať, že počujeme ticho ak očakávame hudbu, ktorá nezaznieva, ktorú vzniesla premiéra 4'33". Druhá časť sa prostredníctvom argumentov Roya Sorensena a Iana Phillipsa vyrovnáva s pozíciou, že môžeme priamo počuť či počúvať ticho, absenciu zvuku. Dôraz je kladený na Sorensenovu koncepciu, nakoľko je priamo kontrastná ku Ca- geovej pozícii (hoci s ním zdieľa empirické a fyzikalistické chápanie vnímania), ale najmä preto, že sa zakladá na kauzálnej teórii vnímania, ktorá je jednou z hlav- ných teórií vnímania v súčasnej anglo-americkej filozofii. Analyzuje metodologické základy argumentov daných autorov a kladie...
|
|
|
Tělesný svět v systému předzjednané harmonie
Kožíšek, Jakub ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
V práci se budu zaobírat Leibnizovou koncepcí materiálního světa v systému předzjednané harmonie. V Leibnizově filosofii existují těla a tělesa minimálně na dvou různých úrovních reality. Jednak je můžeme chápat jako agregáty jednoduchých, nerozlehlých substancí - monád, jednak na úrovni jevové, totiž jako dobře založené fenomény, které jsou jen jakýmisi reprezentacemi monád. Cílem jest prozkoumat, jaký je mezi těmito dvěma polohami chápání tělesného světa vztah.
|
host ::
RSS.