|
|
Posouzení stavu lesů a principů lesního hospodářství v zemích na území Karpat
Sklář, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá posouzením stavu lesů a principů lesního hospodářství v zemích na území Karpat. V práci jsou popsány klimatické podmínky, historický vývoj a přírodní podmínky tohoto regionu. Dále je podrobně popsán stav a úroveň lesního hospodářství v jednotlivých zemích a faktory či negativní jevy způsobující zánik či degradaci lesů. V závěru práce je provedeno srovnání lesního hospodářství jednotlivých zemí s ohledem na principy trvale udržitelného hospodaření a jsou stanovena rizika a příležitosti rozvoje lesního hospodářství. Cílem této práce je poskytnout ucelený přehled o stavu a úrovni lesního hospodářství v zemích na území Karpat a nabídnout možnosti pro jeho další rozvoj.
|
|
| |
|
|
Klimatická charakteristika horní hranice lesa v Karpatech
Klášterková, Hana ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
5 Klimatická charakteristika horní hranice lesa v Karpatech Abstrakt Horní hranice lesa je zeširoka studovaným fenoménem po celém světě. Její posun do vyšších nadmořských výšek je v posledních letech spojován zejména se změnami klimatu, nicméně mnoho autorů přikládá váhu i měnícímu se využití krajiny člověkem. Cílem práce bylo popsat dynamiku horní hranice lesa a faktory, jež ovlivňují teplotní charakteristiky a tím i limitují postup horní hranice lesa do vyšších poloh. Pro 6 lokalit v Karpatech byly vyhledány nejvýše položené horní hranice lesa a na základě dostupných meteorologických dat byly pro tyto oblasti spočítány některé teplotní charakteristiky. Výsledky vypočtených teplotních charakteristik odhalily, že vyhledané polohy horních hranic lesa ve většině oblastí nedosahují na hranici svého teplotního limitu. Do intervalu minimálních teplot během vegetačního období umožňujících růst stromů (Paulsen a Körner 2004) spadá pouze lokalita Varful Omu (TČER-ZÁŘ = 7,1 řC). To poukazuje na působení jiných než teplotně limitujících faktorů. Nezanedbatelný vliv na polohu horní hranice lesa má zejména v některých částech Karpat přetrvávající lidská činnost. Poloha horní hranice lesa je způsobem využití krajiny negativně ovlivněna nejvíce v Západních a Východních Karpatech. Výsledky počítaných teplotních...
|
|
|
Změny vegetace Karpat od glaciálního maxima - identifikace hlavních trendů, dostupnost dat a mezery ve znalostech
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Karpaty jsou rozsáhlé evropské pohoří. Tato literární rešerše je zaměřena na identifikaci hlavních trendů vývoje vegetace v Karpatech v období od posledního glaciálního maxima do současnosti. Z dostupných materiálů zkoumajících jak pylové záznamy tak malakologická naleziště jsem zjistila, že i v obdobích stadiálů dryas klimatické podmínky umožnily pokryv Karpatských hor v podobě ostrůvků řídkého lesa složeného především z rodů Larix a Pinus. V obdobích interstadiálů se tyto ostrůvky plošně rozrůstaly a les houstl. Přechod pleistocénu do holocénu byl plynulý a preboreál částečně kopíroval situaci v interstadiálu. Následný vývoj v holocénu však pokračoval směrem k dalšímu zahušťování lesa a pionýrské dřeviny glaciálního lesa byly nahrazeny z velké části smrkem. Postupně se v Karpatech rozrůstaly populace druhů, které přežily glaciál v refugiích, i druhů které nově osídlovaly Karpatské pohoří nově a přežily glaciál v teplejších oblastech. V subatlantiku a zvláště v posledních desetiletích významně zasahuje do krajiny člověk. Změny jím způsobené jsou vidět i v pylových záznamech ze zkoumaných lokalit. Na výzkumu vývoje vegetace v Karpatech by se mělo dále pokračovat především ve zpracování nových lokalit. Tato rozsáhlá oblast je lokalitami velmi nerovnoměrně pokryta.
|
|
|
Alikvotní flétna a její deriváty v karpatských regionech ČR - organologický hologram
Šidlo Friedl, Marian ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent) ; Garaj, Bernard (oponent)
A KLÍČOVÁ SLOVA Obsahem dizertační práce Alikvotní flétna a její deriváty v karpatských regionech ČR - organologický hologram je souhrn, analýza a syntéza dat získaných výzkumem málo známého nástrojového druhu dané oblasti ČR. Většina z těchto dat je publikována v tomto rozsahu poprvé. Ve třech kapitolách - Alikvotní flétna, Tradice, Současnost - je tento hudební nástroj nahlížen z mnoha perspektiv. Alikvotní flétna je představena jako součást světového a karpatského instrumentáře, jsou vysvětleny její akustické a herní vlastnosti, archaické výrobní postupy a její možný dopad na hudební myšlení v daném areálu. Text dále pátrá po alikvotní flétně a jejích derivátech, jakožto zmizelých hudebních nástrojích tradiční hudby zkoumaného areálu a mapuje revival soudobé výroby a hry, motivace tvůrců a jejich vztah k zaniklé tradici. Práce je založena na analýze písemných, zvukových a obrazových dokladů, komparacích, experimentálních rekonstrukcích, empirickém vyhodnocení sbírkových nástrojů a rozhovorech s informátory. Součástí dizertace je také bohatá fotografická dokumentace a CD nosič se zvukovými ukázkami, k nimž text průběžně odkazuje. Inspirací k řešení tohoto dizertačního tématu byly modely etnomuzikologů / etnoorganologů Sue Carole DeVale a Dale A. Olsena. Výsledkem je pokus o sestavení...
|
|
|
Paleoekologický výzkum horských jezer v oblasti Karpat: revize současného stavu
Blechová, Magdalena ; Vondrák, Daniel (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší věnovanou paleoekologickému výzkumu horských jezer v oblasti Karpat. Cílem práce bylo popsat tyto archivy jezerních sedimentů a kriticky zhodnotit možnosti budoucího výzkumu. Z této revize současného stavu výzkumu vyplynulo, že oblast Karpat je značně neprozkoumaná a je zde tedy velký prostor pro budoucí výzkumnou činnost. Součástí práce je vypracovaný seznam jezer, jako potenciálních objektů analýz, s jejich parametry, zahrnující též konkrétní analýzy, které zde již proběhly. Klíčová slova: Karpaty, paleoekologie, paleolimnologický záznam, multi-proxy přístup, horská jezera.
|
|
|
Změny vegetace Karpat od glaciálního maxima - identifikace hlavních trendů, dostupnost dat a mezery ve znalostech
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Karpaty jsou rozsáhlé Evropské pohoří. Tato literární rešerše je zaměřena na identifikaci hlavních trendů vývoje vegetace v Karpatech v období od posledního glaciálního maxima do současnosti. Z dostupných materiálů zkoumajících jak pylové záznamy tak malakologická naleziště jsem zjistila, že i v obdobích stadiálů dryas klimatické podmínky umožnily pokryv Karpatských hor ostrůvky řídkého lesa složeného především z rodů Larix a Pinus. V obdobích interstadiálů se tyto ostrůvky plošně rozrůstaly a les houstl. Přechod pleistocénu do holocénu byl plynulý a preboreál částečně kopíroval situaci v interstadiálu. Následný vývoj v holocénu však pokračoval směrem k dalšímu zahušťování lesa a pionýrské dřeviny glaciálního lesa byly nahrazeny z velké části smrkem. Postupně se v Karpatech rozrůstaly populace druhů, které přežily glaciál v refugiích, i druhů které nově osídlovaly Karpatské pohoří nově a přežily glaciál v teplejších oblastech. V subatlantiku a zvláště v posledních desetiletích významně zasahuje do krajiny člověk. Změny jím způsobené jsou vidět i v pylových záznamech ze zkoumaných lokalit. Na výzkumu vývoje vegetace v Karpatech by se mělo dále pokračovat především nalezením a zpracováním nových lokalit, protože tato rozsáhlá a rozmanitá oblast potřebuje informace z nových lokalit.
|
|
| |
host ::
RSS.