|
|
Vliv plemenné příslušnosti na masnou užitkovost býků v konkrétním podniku
Pavlíček, Václav
ABSTRAKT In this work I compared daily gain of intensive fattening beef meat bulls in a chosen farm. I was interested in: incoming weiht, average daily gain and weight during the fattening. Theoretical part points ohter aspects which influence fattening. I studied 3 groups a total of 81 bulls. Mainly these breeds were monitored Charolais, Simmental and Limousine hybrids. Charolais bulls had the highest daily gain which is 2,25 kg/day. The highest slaughter weight was the bull of Simmental. Keywords: daily gain, beef meat, fattening bulls, live weight, purebred breed, hybrid ABSTRAKT V této práci jsem se zabýval porovnáváním přírůstků u intenzivně vykrmovaných býků masných plemen v konkrétním podniku. Objektem vyhodnocení byly následující parametry: hmotnost při naskladnění, průměrné denní přírůstky a hmotnost při průběhu výkrmu. V teoretické části práce jsou zmíněny další aspekty, jež ovlivňují výkrm. Pozorování jsem prováděl na třech skupinách vykrmovaných býků celkovém počtu 81 kusů. Byla sledována hlavně tato plemena, a to charolais, masný simentál a kříženci plemene limousine. Nejvyšší denní přírůstek měli býci plemene charolais, který činil 2,25 kg/den. Nejvyšší porážkovou hmotnost dosáhl býk plemene masný simentál.
|
|
|
Hybridizace jeseterů
SHIVARAMU, Sahana
Tato studie se zaměřila na různé typy hybridizace a jejich dopady na porovnávané reprodukční rysy (oplozenost a líhnivost) a rysy související s fitness, jako je rychlost růstu, míra kumulativního přežití, kritické rychlosti plavání a specifická rychlost růstu jeseterů a jejich úroveň heterozygozity mezi čistými plemeny a hybridy pomocí souboru mikrosatelitních lokusů. Produkce vnitrodruhových hybridů mezi různými populacemi je jednou z účinných strategií v akvakultuře pro zisk lepšího potomstva. Kromě toho je klíčové sledovat genetický stav populace před produkcí hybridů. Populační genetická analýza populace jesetera malého z Dunaje a Volhy ukázala, že obě populace jsou geneticky odlišné. Navíc se ukázalo, že genová diverzita a úroveň heterozygozity je v populaci Dunaje ve srovnání s populací Volhy vysoká. Intraspecifičtí hybridi vzniklí mezi Dunajskou a Volhovskou populací jesetera malého byli podrobeni užitkovým testům. Významné účinky hybridní zdatnosti byly zaznamenány vzhledem k průměrné hmotnosti a kumulativnímu přežití produkovaných hybridů, jakož i v reprodukčních vlastnostech, jako je míra oplozenosti a líhnovosti. Výsledky kritické rychlosti plavání při měnících se teplotách neprokázaly žádné významné rozdíly mezi čistými plemeny a hybridy, které navíc neprokázaly žádný účinek vnitrodruhové hybridizace na kritickou rychlost plavání v juvenilním stadiu. Průměrný počet alel a úroveň heterozygozity byla významně vyšší u jednoho z reciprokých hybridů. To naznačuje, že se nejedná pouze o produkci hybridů, ale vždy je nutné zaujmout pozici individuální populace v hybridizační matrici. Bylo provedeno podrobné zkoumání vlastností souvisejících s fitness (růstová rychlost a kumulativní přežití) u čistých plemen jesetera ruského a sibiřského a jejich mezidruhových hybridů. Naše výsledky ukázaly, že oba hybridi (i reciproční) byly lepší než oba mateřské druhy v jednom ze zkoumaných rysů souvisejících s fitness. Jeden z hybridů (jeseter ruský × jeseter sibiřský) zaznamenal nejlepší tempo růstu a jeho vzájemný hybrid zaznamenal nejlepší míru přežití (jeseter sibiřský × jeseter ruský). Ačkoli nebyl pozorován významný rozdíl v hladinách heterozygotnosti mezi čistými plemeny a hybridy, průměrný počet alel byl významně vyšší u hybrida jesetera sibiřského × jesetera ruského. Experimentální křížení druhů jeseterů (jesetera sibiřského a malého) s rozdílnými hladinami ploidií a počtem chromozomů, následované molekulárním ověřením získaných potomků a vyšetřením vlastností souvisejících s fitness odhalily, že jeden z hybridů byl lepší než čisté plemeno. Hladiny heterozygotnosti byly navíc významně vysoké u jednoho z hybridů. Obecné pravidlo negativní interakce, ke které mohlo dojít mezi rodičovskými geny s různou ploidií a jeho zjevným dopadem na mezigenerační hybridní genom, nebylo v naší studii podpořeno. Vzhledem k důkazům a pozorováním, které tato studie poskytuje za kontrolovaných podmínek, by výše uvedení vnitrodruhoví a mezidruhoví hybridi mohli být navrženi pro intenzivní akvakulturu a mohli by být také vhodní pro polykulturní populace. Pokud jde o růstové vlastnosti sledovaných hybridů, mohou tito hybridi v případě jejich uvolnění do volné vody představovat významné konkurenční riziko pro divoké populace čistých druhů jeseterů. Kromě toho, vzhledem k snadné hybridizaci jeseterovitých ryb v akvakultuře, stejně tak i ve volných vodách, představuje tento problém značný potenciál pro další vědecký výzkum zaměřený na využívání různých typů hybridů v akvakultuře, jakož i jejich dopad na čistá plemena ve volné vodě.
|
|
|
Testování užitkovosti meziplemenných kříženců lína obecného.
HOMOLA, Ondřej
Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení užitkových vlastností jako je růst, přežití a jateční výtěžnost u kříženců vybraných plemen lína obecného. V testu byli použiti kříženci těchto plemen lína; Vodňanské (V), Táborské (T), Maďarské (M) a Hlubocké (H), které sloužilo jako mateřské plemeno. Jako kontrola bylo použito plemeno zlatého lína.
|
|
|
Využití botanických druhů rév a jejich kříženců ve šlechtění a zahradnické praxi
Janečka, Vratislav
Réva je od pradávna spojena s vývojem lidské společnosti. Člověk ji vysazoval ke svým obydlím už před tisíci lety. Réva za tu dobu prošla mnoha proměnami a stala se celosvětově rozšířenou a hlavní zahradnickou plodinou, která je pěstována pro výrobu vína, pro získání stolních hroznů a k dekorativním účelům. Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit a shrnout dostupné poznatky o využití botanických druhů rév a jejich kříženců ve šlechtění a zahradnické praxi. Zkoumány byly jak publikace českých autorů, tak také odborné články zahraničních autorů a odborníků. Z publikovaných prací vyplynulo, že šlechtění révy na rezistenci je nikdy nekončící proces, jehož cílem je selektovat jedince buď rezistentní k patogenům, nebo s dostatečnou odolností vůči nim. Těžkou prací botaniků a odborníků na šlechtění révy je také pojmenovávání jednotlivých species nebo-li druhů révy, kterých bylo objeveno v historii nesčetně, avšak počet názvu druhů několika-násobně převýšil jejich skutečný počet. Dnes jsou pro identifikaci odrůd používány moderní genetické analýzy, které podstatně usnadňují práci s identifikací odrůd. Tyto analýzy pracují s mikrosatelitními markery, které jsou dnes nejpoužívanějším DNA markerem. Tyto analýzy byly rozvíjeny v uplynulých 10 -- 15 letech.
|
host ::
RSS.