|
|
Demlova rodina v dopisech a díle
Moldová, Klára ; Iwashita, Daniela (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Demlova rodina v dopisech a díle obsahuje edici dopisů spisovatele Jakuba Demla (1878-1961), které byly odeslány jeho rodině. Korespondence z let 1902-1961 shrnuje 81 dopisů. Vysvětluje mnoho událostí, jež se odehrávaly v autorově životě, a objasňuje také některá fakta, která pomáhají hlubšímu porozumění děl. Edice korespondence je doplněna o ediční poznámku, soupis korespondence, jmenný heslář a vysvětlivky. Doprovodný komentář představuje nejdůležitější osobnosti autorovy rodiny, zpracovává zobrazení postavy matky a sestry Matyldy v díle a popisuje podoby dvou rodových kronik: V Zabajkalí a Mohylu.
|
|
|
Publicistika Jakuba Demla
Davidová, Eliška ; Iwashita, Daniela (vedoucí práce) ; Binar, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se věnuje souboru textů Jakuba Demla, které autor publikoval v novinách, časopisech a periodických sbornících. Přináší chronologický přehled této části Demlovy tvorby a pokus o základní periodizaci vzhledem k jeho proměnám, s přihlédnutím k jeho knižnímu dílu a životním osudům. Zabývá se též otázkou funkce a žánrů těchto textů, zejména ve vztahu k pojmu publicistika. Mapuje také některé kauzy s Demlem spojené, které lze zaznamenat v dobovém tisku. Základní součástí diplomové práce je bibliografický soupis dostupných textů, který zaznamenává i jejich pozdější život a odkazy na související díla a osoby. Klíčová slova: Jakub Deml, publicistika, bibliografie.
|
|
|
"Jest dobře, že i takto se píše o Slovensku..." Jakuba Demla obraz Slovenska v kulturně-historickém kontextu
Blažejovský, Josef ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce, jak její podtitul praví, je Jakuba Demla obraz Slovenska v kulturně-historickém kontextu. V první části se autor této práce pokouší nalézt "osobitou cestu" k Jakubu Demlovi. V části druhé je přistoupeno k interpretaci Šlépějí "československých", tedy IV. - VIII., které spadají do období po založení Československé republiky, seznámení se s Pavlou Kytlicovou a končí autorovým definitivním usazením v jeho rodném Tasově (1919-21). Ve třetí části je načrtnut kulturně- historický kontext česko-slovenských vztahů, ve stručnosti nahlížený i ze středoevropské perspektivy. Ve čtvrté části je nejdříve na dvou konkrétních příkladech představen obraz Slovenska v české literatuře (Němcová, Kálal), načež je konečně přistoupeno k literární analýze Obrazu Slovenska Jakuba Demla. V závěru je tato reflexe zařazena do kulturně- historického kontextu a porovnána s ostatními autory.
|
|
|
Dopisy Jakuba Demla Jaroslavu Durychovi
Staňková, Vladimíra ; Iwashita, Daniela (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce obsahuje komentovanou edici dopisů Jakuba Demla (1878-1961) jeho dlouholetému příteli spisovateli Jaroslavu Durychovi (1886-1962). Více než 150 dopisů a desítky pohlednic dokumentují vztah obou spisovatelů ve dvou obdobích (v letech 1906-1909 a 1916-1959). První éra dopisování dokumentuje jak jejich překladatelskou spolupráci a vlastní tvorbu, tak názory na soudobé literáty i společenské poměry. Literárněhistorická studie připojená k edici popisuje také nejvýznamnější spory mezi těmito tvůrci. Ve druhém období byla korespondence nejintenzivnější ve dvacátých letech 20. století. Autoři spolu úzce spolupracovali a v korespondenci sdílejí i události ze svých osobních životů. V roce 1931 způsobilo rozkol mezi přáteli Mé svědectví o Otokaru Březinovi. Poté se korespondence již nikdy plně neobnovila. Spor se tehdy přesunul na stránky periodik a knih, jak informuje jedna z kapitol studie. Edice je doplněna ediční poznámkou, soupisem listů, jmenným rejstříkem a vysvětlivkami, v nichž si čtenář přečte některé z Durychových reakcí a dozví se další podstatné okolnosti korespondence.
|
|
|
Motiv ženy v díle Jakuba Demla
Brkičová, Nea ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Binar, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá motivem ženy v díle Jakuba Demla. Úvodem představuje nezbytná fakta a události jeho života. V hlavní části se snaží identifikovat základní archetypy ženství v díle Jakuba Demla se zvláštním zřetelem na mariánský kult, který se zvláště podílí na transformaci žijích postav v nadosobní a symbolické. Závěrem se věnuje úvaze, zda jsou motivy archetypálních žen skutečně dominující, nebo zda jsou pouze zobrazením hlubšího básníkova hledání a zápasu. Klíčová slova Eliška Wiesenebergerová, Jakub Deml, Kateřina Sweerts-Sporcková, katolická mystika, katolická poezie, mariánský kult v literatuře, Marie Rosa Junová, Matylka Demlová, Miriam, motiv ženy v literatuře, Pavla Kytlicová, Zapomenuté světlo
|
|
| |
|
|
Jediná kniha Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara
Iwashita, Daniela
Příspěvek připomíná myšlenku jediné knihy i další metafory celistvého díla (dílo jako strom, tasovská krajina, řeka Oslava), které se konstantně objevují v Demlově psaní: Co mohou konkrétně znamenat pro čtenáře a editory jeho prací? Autorka se zaměřuje na řešení, které v samizdatové edici Dílo Jakuba Demla (13 svazků, Rukopisy VBF, Praha 1978–1983) a v doprovodné Zprávě o uspořádání Díla Jakuba Demla (Rukopisy VBF, Praha 1981) rozpracovali a zdůvodnili Bedřich Fučík a Vladimír Binar. Shrnuje známé nedostatky Díla, zejména redukci řady textů, a vyzdvihuje ty jeho pořádající principy, které odpovídají Demlovu způsobu psaní i vydávání: například sledování cyklické chronologie; rozeznání ústředních návratných knih, žánrové uspořádání svazků, čtenářské a múzické zaměření knih. Dále stať vyjmenovává řemeslné parametry a postupy editorů Díla, které platí i pro dnešní editory: podrobné zmapování autorových redakčních, edičních a nakladatelských postupů, sledování a preference autorské vůle, uspořádání a zpřístupnění bibliografie (včetně časopisecké), co nejširší poznání dostupných rukopisů a korespondence (dnes zejména uspořádání a popis části Demlova fondu v LA PNP s tisíci stran navzájem pomíchaných rukopisů knih včetně Zapomenutého světla), zmapování Demlových nakladatelských textů a letáků, vysvětlení zvolených edičních a pořádajících postupů, zveřejnění podrobného rozvrhu spisů a vystavení se kritické oponentuře. Autorka v závěru navrhuje budoucí ediční řešení: hybridní edici, která by sestávala paralelně jednak z elektronické kritické edice včetně archivu všech verzí a nástrojů pro jejich porovnání a jednak z čtenářského knižního vydání díla, jež by textově vyšlo z kritické edice a uspořádáním – při výrazném doplnění – by zhruba sledovalo principy a rozvržení samizdatového Díla.
|
|
|
Příklad a pohoršení: K ohlasu Demlova Svědectví o Otokaru Březinovi
Davidová, Eliška
Demlova nejrozsáhlejší kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931) vyvolala v československém tisku vlnu bouřlivých reakcí. Tento příspěvek se ve vzorku deseti dobových textů pokouší vysledovat základní narativy, k nimž se účastníci diskuse přikláněli, způsoby argumentace, klíčová témata a motivace. Jako ústřední téma se zde vyjevuje obraz mrtvého básníka, jenž je významným prvkem v mytologii nedávno vzniknuvší republiky.
|
|
|
"Jest dobře, že i takto se píše o Slovensku..." Jakuba Demla obraz Slovenska v kulturně-historickém kontextu
Blažejovský, Josef ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce, jak její podtitul praví, je Jakuba Demla obraz Slovenska v kulturně-historickém kontextu. V první části se autor této práce pokouší nalézt "osobitou cestu" k Jakubu Demlovi. V části druhé je přistoupeno k interpretaci Šlépějí "československých", tedy IV. - VIII., které spadají do období po založení Československé republiky, seznámení se s Pavlou Kytlicovou a končí autorovým definitivním usazením v jeho rodném Tasově (1919-21). Ve třetí části je načrtnut kulturně- historický kontext česko-slovenských vztahů, ve stručnosti nahlížený i ze středoevropské perspektivy. Ve čtvrté části je nejdříve na dvou konkrétních příkladech představen obraz Slovenska v české literatuře (Němcová, Kálal), načež je konečně přistoupeno k literární analýze Obrazu Slovenska Jakuba Demla. V závěru je tato reflexe zařazena do kulturně- historického kontextu a porovnána s ostatními autory.
|
|
|
Dopisy Jakuba Demla Jaroslavu Durychovi
Staňková, Vladimíra ; Iwashita, Daniela (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce obsahuje komentovanou edici dopisů Jakuba Demla (1878-1961) jeho dlouholetému příteli spisovateli Jaroslavu Durychovi (1886-1962). Více než 150 dopisů a desítky pohlednic dokumentují vztah obou spisovatelů ve dvou obdobích (v letech 1906-1909 a 1916-1959). První éra dopisování dokumentuje jak jejich překladatelskou spolupráci a vlastní tvorbu, tak názory na soudobé literáty i společenské poměry. Literárněhistorická studie připojená k edici popisuje také nejvýznamnější spory mezi těmito tvůrci. Ve druhém období byla korespondence nejintenzivnější ve dvacátých letech 20. století. Autoři spolu úzce spolupracovali a v korespondenci sdílejí i události ze svých osobních životů. V roce 1931 způsobilo rozkol mezi přáteli Mé svědectví o Otokaru Březinovi. Poté se korespondence již nikdy plně neobnovila. Spor se tehdy přesunul na stránky periodik a knih, jak informuje jedna z kapitol studie. Edice je doplněna ediční poznámkou, soupisem listů, jmenným rejstříkem a vysvětlivkami, v nichž si čtenář přečte některé z Durychových reakcí a dozví se další podstatné okolnosti korespondence.
|
host ::
RSS.