Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Postavení nevládních organizací v mezinárodním právu
Příhoda, René ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Hamerník, Pavel (oponent)
Postavení nevládních organizací v mezinárodním právu Abstrakt Nevládní organizace a zejména pak mezinárodní nevládní organizace jsou významným aktérem v mezinárodních vztahů, stejně tak jako státy, mezivládní organizace a nadnárodní korporace. Každý z těchto aktérů má v mezinárodních vztazích svoji úlohu, s různým dopadem na mezinárodní právo. Tato práce dopodrobna zmapovala mezinárodní nevládní organizace, od počátku jejich vzniku až do současnosti. Nevládní organizace byly rozčleněny a zatřízeny dle několika zvolených kritérií a vydefinovány. Ve své další části práce identifikovala skupinu nevládních organizací sui generis, které ačkoli jsou organizacemi nevládními, požívají mezinárodněprávní subjektivity. Práce byla pojata s prvky sociologické metody, tedy mnohem více se zaobírala skutečnostmi, proč daný dokument vznikl v takové podobě a jak je fakticky naplňován, spíše než jaký je obsah samotného dokumentu a jak by měl být vykládán. S ohledem na zvolenou metodu jsou zasazovány kauzální případy do historických souvislostí. Druhá část práce se zaobírala zejména organizacemi sportovními, které byly prvotním impulsem k sepsání této disertační práce. Práce nejen dopodrobna rozebrala, jak vybrané nevládní organizace fungují, ale i jaké jejich jednání mělo mezinárodní dopady. Poslední kapitola práce se...
Postavení nevládních organizací v mezinárodním právu
Příhoda, René ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Postavení nevládních organizací v mezinárodním právu Abstrakt Nevládní organizace a zejména pak mezinárodní nevládní organizace jsou významným aktérem mezinárodních vztahů, stejně tak jako státy, mezinárodní organizace vládní a nadnárodní korporace. Každý z těchto aktérů má v mezinárodních vztazích svoji úlohu, která se může vzájemně překrývat. V bodech, kde se zájmy těchto subjektů překrývají dochází mezi nimi k interakci. Cílem této práce bylo historické zmapování statusu mezinárodních nevládních organizací, a to až do současnosti, vypořádání se s teoretickými východisky právní nauky k mezinárodněprávní subjektivitě a zatřídění a rozčlenění mezinárodních nevládních organizací. Dalším dílčím cílem práce byla definice jednotlivých aktérů mezinárodních vztahů a pojmutí organizací sui generis a nejvýznamnějších nevládních organizací z rozličných odvětví, a za použití jednotné metodologie provést jejich komparaci a zhodnotit vliv na mezinárodní právo veřejné. V další části bylo cílem práce extrakce statistických dat a jejich zasazení do historických souvislostí, zatímco relační část se věnovala zejména faktickému vlivu organizací. Závěrečné kapitoly se zaobíraly problematikou kauzální. V práci byl na základě zvolených metodologických postupů zjištěn vývoj mezinárodních nevládních organizací, a to po jejich...
Medzinárodneprávne postavenie Západnej Sahary
Turányi, Samuel ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Pavlicová, Vendula (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaobírá mezinárodněprávním postavením Západní Sahary. Její cílem je analýza Západní Sahary z hlediska mezinárodního práva a z hlediska mezinárodní politiky, zhodnocení postojů důležitých aktérů a načrtnutí možných budoucích scénářů vývoje v oblasti. Teoretická část se věnuje otázce mezinárodněprávní subjektivity, suverenity a uznaní státu v mezinárodním právu a konceptu práva na sebeurčení národů, na které je kladen důraz. Na tenhle zdlouhavý konflikt mezi představiteli Maroka a Fronty Polisario doplácejí saharští obyvatelé a posun k řešení je téměř žádný vzhledem na zcela odlišní zájmy sporných stran. Do konfliktu zasahují kromě sousedních států i mezinárodní aktéři jako Španělsko, Francie nebo USA. Od roku 1991 vládne mezi stranami příměří, ačkoli dekolonizace území pořád neproběhla a návrhy na řešení problému narážejí na odpor jednotlivých stran až do dnešního dne.
Postavení vybraných území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou
Brouková, Jana ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá postavením území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou. Jejím cílem je shrnout argumenty příznivců i odpůrců uznání nezávislosti. K dosažení cíle bylo třeba stanovit teoretická východiska a analyzovat jednotlivé oblasti. Teoretická část se věnuje otázce mezinárodněprávní subjektivity, suverenity států, uznání státu a konceptu práva národů na sebeurčení. Pro účely této práce jsem vybrala pět území: Abcházii, Kosovo, Severní Kypr, Somaliland a Západní Saharu.
Mezinárodněprávní subjektivita mezinárodních organizací
Voclová, Karolína ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mezinárodněprávní subjektivity mezinárodních organizací v současném světě. Hlavním cílem práce je zjistit obsah pojmu mezinárodněprávní subjektivita mezinárodních organizací, a to obecně a na konkrétním příkladu Organizace spojených národů. První kapitola práce je věnována mezinárodním organizacím obecně; zdůrazněn je jejich význam v současném světě, důvody, které vedly k jejich vzniku, je definován pojem mezinárodní mezivládní organizace. Uvedeny jsou tři základní teorie, které se snaží objasnit podstatu pravomocí mezinárodních organizací jakožto subjektů mezinárodního práva. Je poukázáno na význam zakládající dokumentu mezinárodní organizace, tzv. statutu, na rozsah práv a povinností, kterými mezinárodní organizace disponuje. Druhá kapitola se zaměřuje na vymezení pojmu mezinárodněprávní subjektivita a zejména na uvedení demonstrativního výčtu rysů, které dokazují existenci mezinárodněprávní subjektivity mezinárodních organizací. Třetí kapitola je věnována OSN, která je jakožto nejdůležitější mezinárodní organizace použita jako příklad, na kterém jsou demonstrovány základní projevy existence mezinárodněprávní subjektivity mezinárodních organizací. Mezi základní rysy, které určují rozsah pojmu mezinárodněprávní subjektivita mezinárodních organizací patří zejména: způsobilost mezinárodních organizací uzavírat mezinárodní smlouvy, dále jejich způsobilost být stranou mezinárodního sporu, s čímž je spojená i odpovědnost mezinárodní organizace za své jednání. Velmi důležitá je jejich normotvorná způsobilost a kontrolní funkce, popřípadě i pravomoc ukládat sankce. Dále se existence mezinárodněprávní subjektivity projevuje v právu mezinárodní organizace vysílat a přijímat diplomatické zástupce, tzv. legační právo, a v právu požívat výsad imunit samotnou organizací i jejími pracovníky. Nakonec je zmíněna samostatná vůle mezinárodních organizací, která taktéž potvrzuje jejich existenci jakožto subjektů mezinárodního práva.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.