|
|
Dům krátké cesty v Brně
Holešovská, Anna ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Města se neustále rozpínají a zdroje je ztenšují, tím vyvstává otázka jak v budoucnosti co nejekonomičtěji a efektně stavět a to i se zachováním standardů života a bydlení ve městě. Jednou z možností by mohly být intenzivní městské struktury. Tyto struktury slučují více rozličných funkcí na jednom místě – bydlení, služby, obchody, rekreace Diplomová práce se zabývá návrhem nových městských struktur ve stávající městské zástavbě. V současnosti se myšlenka intenzivních struktur stává aktuální s ohledem na rozpínání se zástavby dále do kraji, ale i na otázku trvalé udržitelnosti. Nová městská struktura Zvonařka. Jedná se o polyfunkční objekt, který nabídne jak místním tak i lidem v okolí služby a místo pro rekreaci. Návrh se také snaží revitalizovat a aktivovat oblast.
|
|
|
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Starý, Ondřej ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh městského domu v lokalitě blízké centrální části Brna jako alternativy ke stávajícím monofunkčním zónám a vytypování vhodných funkcí pro zadané území. Koncept je založen na kompaktním městském bloku, který komunikuje v parteru s děním v ulici a propojuje ho s děním v domě prostřednictvím vnitřního atria. V rámci intenzivní struktury se návrh zaměřuje složku bydlení, která ze středů měst mizí. Předpokladem pro vytvoření kvalitního obytného prostředí bylo vyzdvižení této vrstvy na třípodlažní platformu, která integruje komerci, kulturu a administrativu. Střecha platformy současně slouží jako zelená střešní terasa s vegetací, která je bariérou proti hluku a znečištění. Nabízí tak bezpečný a klidný prostor pro rekreaci a hry dětí v rušné části města. Důležitým hlediskem, na které byl kladen velký důraz, bylo propojení jednotlivých provozů nejen v rámci domu, ale i v rámci města. Funkce domu a prostor ulice jsou vzájemně propojeny prostřednictvím ústředního veřejného atria, jež se stává místem lidských kontaktů. Obytný celek je se zbytkem domu propojen velkým střešním světlíkem propouštějícím sluneční paprsky skrz vegetaci zelené střešní terasy. Dům tak svůj provoz neskrývá, ale naopak „žije společně s městem“.
|
|
|
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
|
|
|
Intenzivní městský dům
Marková, Kamila ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie polyfunkčního objektu, který se nachází mezi ulicemi Křenová, Rumiště, Mlýnská a Štěpánská. Jedním z hlavních úkolů studie je navrhnout takovou strukturu, která okolí nabídne rozličné funkce, které by doplňovaly chybějící služby a zároveň poskytly nové příležitosti. Výsledkem práce je stavba charakteristická svými obytnými terasami umístěnými nad krytými garážemi v prvním nadzemním podlaží. Celý komplex se skládá ze tří na sebe navazujících bloků. Jednou z důležitých částí projektu je také odkrytí řeky Ponávky, což celé území ještě zatraktivní. Stavba má 2 podzemní podlaží a maximálně 6 nadzemních podlaží. V prvních dvou podlažích je umístěna občanská vybavenost - obchody, kavárna, restaurace, školka, posilovna, galerie a další. Ve třetím a čtvrtém nadzemním podlaží se nachází jak administrativa, tak bydlení. Od pátého patra už jsou plochy čistě k bydlení. Konstrukční systém je řešen jako železobetonový monolitický skelet, vodorovnou konstrukci tvoří bezprůvlakové stropní desky.
|
|
|
Dům krátké cesty v Brně
Uhrová, Veronika ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce byl návrh nové městské struktury, umístěné ve stávající zástavbě na nábřeží řeky Svitavy při ulici Zvonařka v blízkosti centra města Brna. Můj návrh vtiskl stávajícímu území městský charakter a doplnil jej o chybějící blokovou zástavbu. Tato lokalita se má stát atraktivním územím pro široké okolí, které nabídne nové pracovních míst v oblasti služeb, administrativy, vzdělávání, zdravotnictví a řadu bytových jednotek pro různé sociální skupiny. Navržený polyfunkční objekt plně využívá parcelu v intravilánu města a je řešen jako soběstačný, snižuje nároky na dopravu a kumuluje více rozličných funkcí do jednoho místa. Urbanisticky navazuje na okolní městskou zástavbu. Západní průčelí objektu respektuje stávající uliční čáru ulice Masná a svojí výškou zapadá mezi okolní budovy. Při tvarování hmoty bylo využito některých prostorových principů vytváření struktury, a to: multiplicita, poréznost a konektivita.
|
|
|
Dům krátké cesty v Brně
Uhrová, Veronika ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce byl návrh nové městské struktury, umístěné ve stávající zástavbě na nábřeží řeky Svitavy při ulici Zvonařka v blízkosti centra města Brna. Můj návrh vtiskl stávajícímu území městský charakter a doplnil jej o chybějící blokovou zástavbu. Tato lokalita se má stát atraktivním územím pro široké okolí, které nabídne nové pracovních míst v oblasti služeb, administrativy, vzdělávání, zdravotnictví a řadu bytových jednotek pro různé sociální skupiny. Navržený polyfunkční objekt plně využívá parcelu v intravilánu města a je řešen jako soběstačný, snižuje nároky na dopravu a kumuluje více rozličných funkcí do jednoho místa. Urbanisticky navazuje na okolní městskou zástavbu. Západní průčelí objektu respektuje stávající uliční čáru ulice Masná a svojí výškou zapadá mezi okolní budovy. Při tvarování hmoty bylo využito některých prostorových principů vytváření struktury, a to: multiplicita, poréznost a konektivita.
|
|
|
Intenzivní městský dům
Marková, Kamila ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie polyfunkčního objektu, který se nachází mezi ulicemi Křenová, Rumiště, Mlýnská a Štěpánská. Jedním z hlavních úkolů studie je navrhnout takovou strukturu, která okolí nabídne rozličné funkce, které by doplňovaly chybějící služby a zároveň poskytly nové příležitosti. Výsledkem práce je stavba charakteristická svými obytnými terasami umístěnými nad krytými garážemi v prvním nadzemním podlaží. Celý komplex se skládá ze tří na sebe navazujících bloků. Jednou z důležitých částí projektu je také odkrytí řeky Ponávky, což celé území ještě zatraktivní. Stavba má 2 podzemní podlaží a maximálně 6 nadzemních podlaží. V prvních dvou podlažích je umístěna občanská vybavenost - obchody, kavárna, restaurace, školka, posilovna, galerie a další. Ve třetím a čtvrtém nadzemním podlaží se nachází jak administrativa, tak bydlení. Od pátého patra už jsou plochy čistě k bydlení. Konstrukční systém je řešen jako železobetonový monolitický skelet, vodorovnou konstrukci tvoří bezprůvlakové stropní desky.
|
|
|
Bydlení v centru města: anketní šetření na příkladu města Brna
Zadražilová, Miroslava
Sociologické šetření vzniklo na základě zpracovávání disertační práce zabývající se bydlením v intenzivní městské struktuře, kdy byly vysloveny názory, že podobné formy bydlení jsou dnes utopií. Úspěšné realizace ze zahraničí jsou dokladem, že tomu tak vždy není, ale toto tvrzení bylo vhodné doplnit o další argument, kterým jsou výsledky tohoto šetření. S představou trvale udržitelného rozvoje sídel je mimo jiné spojeno zahušťování, polyfunkčnost a s tím související omezení individuální dopravy. V praxi jsme svědky spíše opačných tendencí. Následující výzkum zatím ponechává otázky praktických aplikací zásad udržitelného rozvoje otevřené. Přistupuje k problému "zespoda". Tedy hlavním předmětem zájmu jsou samotní obyvatelé měst. Cílem bylo zjistit, zda existuje vůle obyvatel města bydlet v jeho centrální poloze, nebo zda je tendence k opouštění města nezadržitelná.
|
|
|
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
|
|
|
Dům krátké cesty v Brně
Holešovská, Anna ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Města se neustále rozpínají a zdroje je ztenšují, tím vyvstává otázka jak v budoucnosti co nejekonomičtěji a efektně stavět a to i se zachováním standardů života a bydlení ve městě. Jednou z možností by mohly být intenzivní městské struktury. Tyto struktury slučují více rozličných funkcí na jednom místě – bydlení, služby, obchody, rekreace Diplomová práce se zabývá návrhem nových městských struktur ve stávající městské zástavbě. V současnosti se myšlenka intenzivních struktur stává aktuální s ohledem na rozpínání se zástavby dále do kraji, ale i na otázku trvalé udržitelnosti. Nová městská struktura Zvonařka. Jedná se o polyfunkční objekt, který nabídne jak místním tak i lidem v okolí služby a místo pro rekreaci. Návrh se také snaží revitalizovat a aktivovat oblast.
|
host ::
RSS.