Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika informovanosti pacientů o inhalačních systémech
BLÁHOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce se zabývá problematikou informovaností pacientů o inhalačních systémech. Zaměřuje se především na to, kým a jak jsou pacienti informováni o manipulaci s inhalačními systémy, jak pacienti umí manipulovat s inhalačními systémy,jaké při tom dělají chyby a jaký inhalační systém pacientům nejvíce vyhovuje. Jedná se o pacienty, kteří mají onemocnění astma bronchiale nebo trpí chronickou obstrukční plicní nemocí. Teoretická část se zabývá onemocněním astma bronchiale a chronickou obstrukční plicní nemocí. Zaměřuje se na definice jak astmatu, tak chronické obstrukční plicní nemoci. Dále se zabývá jejich příčinami, příznaky, klasifikací, diagnostikou a léčbou. Další částí, kterou se tato bakalářská práce zaobírá, jsou inhalační systémy, druhy inhalačních systémů, a manipulace s nimi. V závěru teoretické části je zmíněná role sestry při edukování pacienta, v rámci správné manipulace s inhalačním systémem. Výzkumná část byla zpracována pomocí kvalitativně výzkumného šetření. Technika sběru dat byla polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Rozhovor byl tvořen z 21 otázek a pozorování bylo zaznamenáváno do pozorovacího archu. Výzkumný soubor tvořilo 11 pacientů, z toho 4 pacienti měli chronickou obstrukční plicní nemoc a 7 pacientů mělo astma bronchiale. Z výzkumného šetření vyšlo najevo, že informace podává pacientovi především lékař. Sestry se na předávání informací pacientům moc nepodílí, a to i přes to, že k tomu mají potřebné kompetence. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry pacientům věnují málo času, v některých případech jen pár minut. V rámci kontroly u lékaře vyšlo najevo, že sestry kontrolují pacientovu inhalační techniku, jen když se pacienti učí manipulovat s inhalačním systémem. Po čase už inhalační techniku nekontrolují a pacienti tudíž odbývají svou inhalační techniku a dělají chyby. Vyšlo najevo, že nejpoužívanější inhalační systém je aerosolový dávkovač, a to i přes to, že s práškovým inhalátorem je lehčí manipulace. Dále vyšlo najevo, že pacienti nejvíce chybují u aerosolových dávkovačů. Nejčastější chyba je nezadržení dechu a neprotřepání inhalátoru. U práškových inhalátorů pacienti také chybovali. Chyba byla především ve vydechnutí do inhalátoru, v malé razanci nádechu a špatné držení inhalátoru. Na základě těchto výsledků byla vytvořena informační brožura, která bude nápomocná všem pacientům, kteří si neví rady se svým inhalačním systémem.
Používání inhalačních systémů u astma ve vztahu k ošetřovatelské péči
KLEINOVÁ, Irena
Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, spojené s průduškovou hyperreaktivitou, vedoucí k dušnosti, pískotům, tlaku na hrudi a kašli. Postihuje osoby všech věkových kategorií, nelze ho účinně vyléčit ani mu předcházet. Svým výskytem patří mezi nejčastější dětské chronické onemocnění. Dále postihuje významnou část celosvětové populace, udává se kolem 300 milionů osob. Jeho prevalence za posledních 20 let dramaticky vzrůstá. Odhaduje se, že v roce 2025 bude astmatem trpět až 400 milionů osob. Základní pilíře zvládnutí astmatu spočívají v časné diagnostice, účinné léčbě, dodržování režimových opatření a správném používání inhalačních pomůcek. Při efektivní léčbě, pravidelných kontrolách a užívání inhalační terapie je prognóza astmatu velmi příznivá a lze zlepšit kvalitu života pacienta. Kontrola nad astmatem a její udržení je hlavním cílem léčby. Té lze dosáhnout pomocí protizánětlivé léčby, především v inhalační formě. Tato bakalářská práce se zaměřuje na zmapování inhalačních systémů u pacientů s astma bronchiale. Z velké části se věnuje problematice užívání inhalačních systémů, dodržování režimových opatření a roli sestry v odborné ambulanci zaměřené na astma. Aktuálnost tématu spatřujeme v tom, že přes veškerou dostupnou literaturu, materiály a podíl zdravotníků, stále plno astmatiků chybuje v inhalační technice. Nesprávně zvolený inhalační systém nebo nevhodně zvolená inhalační technika má léčebné neúspěchy a dochází ke zhoršení obtíží pacientů. Tím není udržena samotná kontrola nad astmatem. Velmi zneklidňující je fakt, že mnozí astmatici neznají svou přesnou diagnózu a podceňují některé příznaky. Teoretická část se v úvodu zaměřuje na definici onemocnění. Další kapitoly zahrnují příčiny a příznaky astmatu, klasifikaci, diagnostiku a samotnou léčbu. Přináší také informace o léčbě akutního astmatického záchvatu exacerbaci a roli sestry při vyšetření astmatika. Velká část práce se zabývá inhalačními systémy, jejich druhy a účinky. V závěru teoretické části je rozpracována příprava použití ručního kapesního inhalátoru a ošetřovatelská péče u astmatického pacienta v ambulantní i lůžkové péči. Cílem této části je shrnutí dosavadních poznatků o dané problematice. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat používání inhalačních systémů u pacientů s astma bronchiale. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakým způsobem informují sestry pacienty o používání inhalačních systémů? Jaký typ inhalátoru vyhovuje pacientům? Jakým způsobem se sestra podílí na vyšetření astmatiků? Jaké jsou nejčastější chyby při aplikaci s inhalátorem? Jakým způsobem dodržují astmatici režimová opatření? Praktická část práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které se uskutečnily na základě polostrukturovaného rozhovoru. Výsledné rozhovory byly zaznamenány přepisem a následně zpracovány technikou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 12 astmatiků a 9 sester pracujících ve vybraných odborných ambulancích zaměřených na astma. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, byla vytvořena informační brožura, viz příloha 7 sloužící astmatikům. Doufáme, že výsledky práce budou nápomocny astmatikům, zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.