Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Determinants of Crime in Eastern Europe with a Focus on Czechia and Slovakia
Umlaufová, Anna ; Kalabiška, Roman (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Tato studie zkoumá, zda determinanty kriminality, předpokládané v ekonomické teorii a testované v jiných oblastech světa, vysvětlují míru zločinosti také ve východní Evropě, která je z existujících výzkumů často vyloučena. Při použití metody fixních efektů se zahrnutím společenské soudržnosti a vymáhání práva výsledky naznačují, že zvýšení příjmu na osobu má negativní vliv na vraždy a násilnou trestnou činnost, ale vliv na sexuální a majetkové trestné činy je smíšený. Dále se statistická významnost a směr dopadu příjmové nerovnosti a nezaměstnanosti liší napříč jednotlivými trestnými činy. Tato studie také zkoumá determinanty kriminality konkrétně v Česku a na Slovensku. Na rozdíl od analýzy napříč zeměmi se ukazuje, že mezi celkovým příjmem a regionálním rozložením zločinosti v Česku a na Slovensku existuje jen malá souvislost, což ukazuje na význam spíše sociálních než ekonomických faktorů. Klasifikace JEL K42, O15, O52, P20, C23 Klíčová slova Kriminalita, Rozdělení příjmů, Východní Evropa, Panelová data, Česko, Slovensko Název práce Klíčové faktory kriminality ve východní Evropě se zaměřením na Česko a Sloven- sko
Vliv otevírání turecké ekonomiky na rozdělení příjmů
Daněk, Jakub ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Kačírková, Eliška (oponent)
Turecko je zemí, která v posledních třech dekádách prošla významnými změnami a vývojem vedoucím k vyšší otevřenosti ekonomiky. Zároveň je členskou zemí OECD vykazující jednu z nejvyšších úrovní nerovnosti rozdělení příjmů. Cílem této práce je analyzovat vztah mezi otevřeností turecké ekonomiky a rozdělením příjmů a ověřit, zdali se tento vztah vyvíjí analogicky ke Kuznetsově křivce. Nejprve se v této práci zabývám politickým a hospodářským vývojem Turecka mezi lety 1980 a 2012. Poté přistupuji k problematice nerovnosti rozdělení příjmů a pomocí Gini indexu tuto nerovnost kvantifikuji a komentuji. V závěrečné části se pak věnuji zkoumání vztahu otevřenosti ekonomiky a nerovnosti rozdělení příjmů a ověřuji předpoklad o analogii ke Kuznetsově křivce.
Nerovnost v Chile: ekonomické, politické a sociální dopady
Seifertová, Zuzana ; Gutiérrez Chvalkovská, Jana (vedoucí práce) ; Hidalgo Redondo, Oscar (oponent)
Chile je jedna z nejrozvinutějších zemí Latinské Ameriky se stabilně rostoucí tržní ekonomikou a udržitelným ekonomickým růstem. Jako první země Jižní Ameriky se stala členem OECD. Nicméně je to zároveň země s největší nerovností příjmů v rámci OECD a jeden z nejméně rovných států světa. Největší výzvou Chile pro příští desetiletí se zdá být snížení nerovností a chudoby. K dosažení těchto cílů potřebuje zlepšit politiku v oblasti výzkumu, financí, výroby, ale také ve zdravotnictví a vzdělávání. Práce se zabývá rozvojem nerovnosti v Chile, současnou situací, dopady nerovností na společnost a soustředí se na problémové oblasti, jako jsou vzdělávání a zdravotnictví. Práce také představuje možná řešení a doporučení na snížení vysoké úrovně nerovnosti v Chile včetně možnosti zahraniční pomoci. Hlavními použitými zdroji jsou informace zveřejněné Světovou bankou, OECD a Evropskou komisí a doplněny statistikami a reporty chilské vlády.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.