|
|
Ekologie hub, asociovaných s tlejícím dřevem v ekosystémech přirozených lesů
Zrůstová, Petra ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Tlející dřevo hraje důležitou roli v lesním ekosystému z hlediska koloběhu uhlíku a živin, regenerace lesa a uchování biodiverzity. Poskytuje prostorové niky a potravní zdroje značnému množství hub, bakterií, bezobratlých a dalším organismům. Ligninocelulóza dřeva představuje velmi odolný a obtížně rozložitelný materiál, jehož dekompozice se účastní hlavně vláknité houby. Složení houbového společenstva se mění v průběhu dekompozice, ale vztah mezi kvalitativními vlastnostmi substrátu a společenstvem dekompozitorů není zdaleka objasněn. Tato práce je zaměřena na komplexní popis houbového společenstva tlejícího dřeva vzhledem k druhu stromu, stádiu rozkladu, objemu a fyzikálně-chemickým vlastnostem dřeva jako je pH, obsah uhlíku a dusíku. Pro charakterizaci houbového společenstva byly použity sekvenační metody nové generace - 454- pyrosekvenování a sekvenování na platformě Illumina MiSeq. Druh stromu, objem dřeva (větve, kmeny) a délka tlení byly hlavními proměnnými vysvětlujícími rozdíly ve složení společenstev. Počáteční kolonizace houbami byla rychlejší u větví nežli u kmenů - svědčily o tom vyšší hodnoty enzymových aktivit a vyšší obsah houbové biomasy. Se změnou společenstva hub v průběhu dekompozice se měnily i fyzikálně-chemické vlastnosti dřeva a hodnoty enzymových aktivit. Se stoupajícím...
|
|
|
Charakterizace společenstva hub, podílejícího se na rozkladu opadu v jehličnatých lesích Národního parku Šumava
Žifčáková, Lucia ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Pochopenie cyklu uhlíku v ihličnatých lesoch, ktoré predstavujú veľké zásobárne uhlíku má zásadný význam pre naše chápanie prírodných procesov v rámci zmeny globálnej klímy. Rozpoznanie húb ako základných rozkladačov môže prispieť k tomuto pochopeniu. Huby sú schopné rozložiť množstvo substrátov a majú celý rad enzýmov, aby tak urobili. V tejto štúdii prezentujem huby rozkladajúce opad v horských smrekových lesoch národného parku Šumava. Cieľom mojej práce bolo sledovať sukcesiu a zmeny spoločenstiev húb od skorých štádií rozkladu ihlíc Picea abies po rozklad organickej hmoty v humusovom horizonte pôdy. Tento cieľ bol čiastočne splnený skúmaním produkcie extracelulárnych enzýmov húb v rôznych fázach rozkladu ihličia a to ihličia pripevneného na vetvičkách spadnutých stromov až po ihličie z opadu na povrchu pôdy v neskorších fázach rozkladu. Okrem testovania húb na ich prirodzených substrátoch - opad, enzýmové aktivity boli tiež merané na agarových kultúrach, ktoré umožňujú porovnanie rôznych húb rôzneho pôvodu. Enzymatické aktivity boli merané na enzýmoch rozkladajúcich celulózu a látkynachadzajúce sa v opade. I keď ekológia endofitov a saprotrofov naznačuje rozdiely v produkcii enzýmov, tieto neboli zaznamenané. Enzýmove aktivity vrcholia ako sa spotrebováva málo úživný sladový agar a jediný zdroj...
|
host ::
RSS.