|
|
Využití testu CAM pro charakterizaci a studium invazivních vlastností rakovinných buněk
Vágnerová, Lenka ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Geryk, Josef (oponent)
Kuřecí chorioalantoidální membrána (CAM) je jedním z nejčastěji využívaných in vivo modelových systému pro studium angiogeneze a buněčné invazivity. V rámci této práce byly na CAM testovány vybrané kuřecí sarkomové linie zkoumané v naší laboratoři, u nichž došlo ke změně angiogenních vlastností a schopnosti tvořit metastázy. Kromě CAM testu byl fenotyp těchto buněk charakterizován pomocí několika dalších metod. Vytipovali jsme několik proteinů, které by u zkoumaných buněk mohly ovlivnit změnu jejich angiogenních a invazivních vlastností, a vytvořili jsme stabilně transfekované buněčné linie, které jsme porovnávali s původními buňkami. Prokázali jsme, že geny kódující proteiny ISL1, ARNT2, PROM1, HOXA11 se v našem experimentálním modelu podílejí na aktivaci programů angiogeneze a buněčné invazivity.
|
|
|
Functional role of SOX2 in inner ear neurosensory development
Dvořáková, Martina ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Rohlena, Jakub (oponent) ; Machoň, Ondřej (oponent)
Neurony a senzorické buňky, které jsou hlavními funkčními buňkami vnitřního ucha, vznikají ze společné embryonální epiteliální neurosenzorické domény. K pochopení patofyziologie ztráty sluchu je klíčové identifikovat geny, které se podílí na specifikaci a diferenciaci senzorických buněk a neuronů ze společného prekurzoru. Některé z těchto faktorů jsou nezbytné nejen pro vnitřní ucho, ale také pro vývoj dalších smyslů, jako jsou zrakový a čichový systém. Cílem této práce bylo popsat důležitost jednoho z těchto faktorů, transkripčního faktoru SOX2, ve vývoji vnitřního ucha za použití myšího modelu s různými podmíněnými delecemi genu Sox2. Gen Sox2 byl deletován pomocí rekombinačního systému cre-loxP. V myší linii Isl1-cre, Sox2 CKO vznikalo pouze malé množství vláskových buněk v některých orgánech vnitřního ucha (utrikulus, sakulus a báze kochley), zatímco ve zbývajících orgánech se vláskové buňky nediferencovaly vůbec (kristy a apex kochley). Časně se diferencující neurony vestibulárního ganglia a neurony inervující bázi kochley krátce po vzniku apopticky zanikly v důsledku chybějících neurotrofických faktorů produkovaných senzorickými buňkami. Naopak pozdně vznikající neurony v apexu kochley se u tohoto mutanta vůbec netvořily. Delece Sox2 u Foxg1-cre, Sox2 CKO způsobila vznik velmi redukovaného...
|
|
|
Molekulární mechanismy v transkripční regulaci neurosenzorického vývoje
Filová, Iva ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Tureček, Rostislav (oponent) ; Valihrach, Lukáš (oponent)
Vývoj, maturace a životaschopnost neurosenzorických buněk vnitřního ucha je závislá na přesné časové a prostorové expresi transkripčních faktorů. Předmětem studia předkládané práce je objasnění funkce transkripčních faktorů ISL1, SOX2 a NEUROD1 v neurosenzorickém vývoji vnitřního ucha za použití tří myších modelů [Tg(Pax2-Isl1)], Sox2CKO a Neurod1CKO. Myší mutant [Tg(Pax2-Isl1)] má ve svém genomu transgenní sekvenci kódující gen Isl1, jehož exprese je řízena regulační sekvencí pro gen Pax2. Ektopická exprese ISL1 řízená regulační sekvencí Pax2 vedla ke zvětšení kochleovestibulárního ganglia a urychlený růst neuritů vnitřního ucha u embryí [Tg(Pax2-Isl1)]. V dospělosti u těchto mutantů docházelo k urychlené ztrátě sluchu v důsledku zhoršující se funkce vnějších vláskových buněk. Tyto změny korelovaly se ztrátou eferentních vláken z mediální olivy superior inervující vnější vláskové buňky. Poprvé jsme ukázali, že podstatou stařecké nedoslýchavosti (presbyakuze) kromě ztráty vláskových buněk a neuronů spirálního ganglia může být i poškození eferentní inervace. Kromě presbyakuze byly myši [Tg(Pax2-Isl1)] hyperaktivní. Po podání pikrotoxinu, blokátoru chloridových kanálů spjatých s GABA receptory, došlo u těchto mutantů k významnému potlačení hyperaktivity. Tyto analýzy ukázaly, že nadměrná a ektopická...
|
|
|
Využití testu CAM pro charakterizaci a studium invazivních vlastností rakovinných buněk
Vágnerová, Lenka ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Geryk, Josef (oponent)
Kuřecí chorioalantoidální membrána (CAM) je jedním z nejčastěji využívaných in vivo modelových systému pro studium angiogeneze a buněčné invazivity. V rámci této práce byly na CAM testovány vybrané kuřecí sarkomové linie zkoumané v naší laboratoři, u nichž došlo ke změně angiogenních vlastností a schopnosti tvořit metastázy. Kromě CAM testu byl fenotyp těchto buněk charakterizován pomocí několika dalších metod. Vytipovali jsme několik proteinů, které by u zkoumaných buněk mohly ovlivnit změnu jejich angiogenních a invazivních vlastností, a vytvořili jsme stabilně transfekované buněčné linie, které jsme porovnávali s původními buňkami. Prokázali jsme, že geny kódující proteiny ISL1, ARNT2, PROM1, HOXA11 se v našem experimentálním modelu podílejí na aktivaci programů angiogeneze a buněčné invazivity.
|
host ::
RSS.