|
|
Vývoj znečištění ovzduší ve vybraném území
BARTŮŠEK, Ondřej
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním vývoje koncentrací oxidů dusíku a oxidu siřičitého v ovzduší v Ústeckém kraji. V práci je obecně popsáno znečištění ovzduší a s tím i související pojmy jako zdroje znečištění, emise, imise a atmosférická depozice. Dále je v práci hodnoceno znečištění ovzduší oxidy dusíku a oxidem siřičitým v Ústeckém kraji. Práce popisuje metody, kterých bylo použito při výpočtech či hodnoceních. Dále se zabývá výběrem vhodných měřících stanic ke zpracování vývoje koncentrací těchto látek v ovzduší. Cílem této práce je nalezení trendů v časových řadách koncentrací NOx a SO2 a statistické vyhodnocení vývoje koncentrací ve vybraných městech Ústeckého kraje. V další části je hodnocena prostorová analýza koncentrací oxidů dusíku a oxidu siřičitého v ovzduší v Ústeckém kraji. Toto území bylo vybráno především kvůli tomu, že se vyznačuje významným znečištěním ovzduší.
|
|
|
Stav a vývoj koncentrací nutrientů (dusík a fosfor) v podzemních vodách zájmového území
PETRÁŠKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním vývoje koncentrací dusičnanů a fosforečnanů v různých oblastech České republiky. V práci je popsán koloběh podzemní vody a její význam v lidské společnosti, cyklus dusíku a fosforu a jejich výskyt ve vodním prostředí. Dále je v práci popsán vývoj a způsob sledování koncentrací dusičnanů a fosforečnanů v podzemních vodách. V práci je popsán výběr pozorovacích objektů a použité metody pro vyhodnocení koncentrací. Cílem práce je zjištění trendů v časových řadách koncentrací dusičnanů a fosforečnanů a statistické vyhodnocení vývoje koncentrací v krajských městech ČR. V další části je hodnocena prostorová analýza koncentrací dusičnanů a fosforečnanů v okrese České Budějovice. Toto území bylo vybráno pro velké množství pozorovacích objektů s dlouhou časovou řadou měření.
|
|
|
Porovnání vývoje atmosférické depozice dusíku a fosforu v různých oblastech ČR
SUCHÁ, Jitka
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním vývoje atmosférické depozice dusíku a fosforu v různých oblastech České republiky. V práci je vysvětlen vznik atmosférické depozice a s tím i související pojmy jako zdroj znečištění, emise, imise či oxidy dusíku. Dále jsou zde uvedeny typy atmosférické depozice, odběr vzorků a postup při zjišťování velikosti atmosférické depozice. Práce popisuje metody, kterých bylo použito při výpočtech či vyhodnoceních. Dále se zabývá výběrem vhodných měřících stanic ke zpracování vývoje atmosférické depozice dusíku. Atmosférické depozice fosforu se na území ČR v daném období od roku 2000 do roku 2010 neměřily. Cílem této práce je nalezení trendů v časových řadách koncentrací NOx a statistického vyhodnocení vývoje atmosférické depozice dusíku. Pro tyto kapitoly byly vybrány koncentrace oxidů dusíku v krajských městech ČR. V kapitole prostorové analýzy koncentrací oxidů dusíku je vybrán Ústecký kraj, především kvůli tomu, že tato oblast se vyznačuje významně vysokou atmosférickou depozicí dusíku a celkovým znečištěním ovzduší. V literatuře se často objevuje pod pojmem oblast Černého trojúhelníka.
|
|
|
Výpočet prostorové distribuce srážek různými metodami a vyhodnocení rozdílu v úhrnech srážek na vybraném povodí
VÁVRA, Miroslav
Tato diplomová práce se zabývá různými metodami výpočtu prostorové distribuce srážek a vyhodnocením rozdílů v úhrnech srážek na vybraném povodí. Cílem této práce bylo vybrat vhodné metody výpočtu plošného rozložení srážek a tyto metody následně vytvořit. Metody byly z většiny vytvářeny v prostředí GIS. Dalším cílem bylo posoudit rozdíly měsíčních srážkových úhrnů z hydrologických let 2006 a 2007 vypočtených v povodí pomocí vybraných metod. Vybrané metody výpočtu prostorové distribuce srážek v povodí byly: aritmetický průměr, Thiessenovy polygony, metoda izohyet a metoda vážené inverzní vzdálenosti (IDW). Jako vhodné povodí bylo vybráno povodí Kopaninského potoka, kde je instalována relativně hustá srážkoměrná síť. V průběhu řešení této práce muselo být zájmové území rozšířeno ještě o území mezi použitými srážkoměry vymezené v prostředí GIS. Důvodem pro rozšíření byl fakt, že rozložení srážkoměrů v povodí Kopaninského toku nedovolovalo vytvořit izohyety v celém tomto povodí. Při výpočtu a porovnání výsledků jednotlivých metod bylo zjištěno, že výsledky použitých metod se vzájemně překvapivě téměř neliší. Dále bylo konstatováno, že ani dostatečně hustá síť srážkoměrů nezaručí 100% přesnost výpočtu množství srážek ve vybrané oblasti z důvodu jejich mimořádné variability.
|
host ::
RSS.