|
|
Hliněná architektura v Provence
Pániková, Natália ; Achten, Henri (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Obrovské extrémy v správaní počasia v posledných rokoch ma nútia premýšľať bližšie o architektúre klimatických zmien. O architektúre, ktorá môže priniesť lepšie bývanie. Čo sa týka špecifickej oblasti záujmu, volím Provensálsko vo Francúzsku, kde je počasie v porovnaní s ostatnými časťami Francúzska extrémne a teploty každým dňom stúpajú. V tomto regióne bolo vždy horúce počasie, ale v moderných štandardoch je komfortná zóna vnútorných priestorov dosť nevyhovujúca a moderné domy sú bežne od začiatku vybavené klimatizáciou. Potreba klimatizácie je globálnym problémom stúpajúcich teplôt, ako aj zmien v stavbe domov. V minulosti sa domy stavali z ušľachtilého vápenca, ktorého tepelná kapacita dokázala v lete udržať vnútorný chlad dlhšie a v zime aj dlhšie vo vnútri hriať. V súčasnosti je vápenca nedostatok, vďaka čomu jeho cena stúpa a sociálne nižšie vrstvy spoločnosti volia oveľa lacnejšiu možnosť - betón v liatom prevedení - do bytových domov alebo betónové bloky do rodinných domov. Provensálsko je oblasť, kde naopak môžeme v budúcnosti očakávať mnohé zmeny. A nejde len o stúpajúce teploty, ale aj abnormálne extrémne počasie či stúpajúcu hladinu mora, v dôsledku globálnych cyklov počasia.
|
|
|
Podstata hliněné architektury v podmínkách Česka
Bažík, Lenka ; Pifko,, Henrich (oponent) ; Novotný,, Martin (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Po celých deset tisíc let používali lidé nepálenou hlínu ve svých obydlích a za pouhých posledních sto let se od ní vyspělá společnost vlivem rozvoje moderních technologií postupně odvrátila. Nepálená hlína má jako stavební materiál v současnosti malé uplatnění, které ale s postupným nabýváním významu udržitelnosti narůstá. Hlína má v současné moderní architektuře své místo, a právě na to se snaží poukázat tato práce. Výzkum je založen na předpokladu, že každý stavební materiál tíhne svými vlastnostmi, složením a také znalostmi stavitele k vytvoření určitého prostoru. Různé stavební materiály definuji různé prostory, různé konstrukční použití a různý detail. Tento výzkum definoval metodou zakotvené teorie síť poznatků s ústředními tématy podstaty hliněné architektury a následně aplikoval teorii při návrhu modelového případu. Navržená drobná stavba představuje ideální ztvárnění prostoru z jednoho materiálu na základě získaných i známých informací o hlíně. Má masivní hliněné zdi, které si člověk vytvořil sám, vlastními silami, a poskytuje mu úkryt. Úkryt, který plynule stoupá ze země, jež je jeho hlavním zdrojem, má měkké oblé rysy, které vznikly dotekem lidských rukou a až doslouží, opět splyne se zemí.
|
|
|
Ekonomické a sociální limity užití nepálené hlíny v architektuře. Role vzdělávání
Neumayerová, Eva ; Novotný, Martin (oponent) ; Pifko,, Henrich (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Nepálená hlína, stavební materiál známý po staletí a hojně využívaný v tradičním stavitelství, byl během společenského a hospodářského vývoje postupně nahrazován průmyslově vyráběnými materiály se stabilnějšími mechanickými vlastnostmi. Tradice jeho užití ve stavbách v mnoha zemích na dlouhou dobu prakticky vymizela. V posledních desetiletích se použití nepálené hlíny jako stavebního materiálu opět navrací do povědomí stavebníků a projektantů, zvláště díky rostoucímu zájmu společnosti o zdravé bydlení a kvalitu prostředí k životu. I přes své mnohé přednosti však nepálená hlína nadále nepatří mezi staviva běžně užívaná. Jaká je tedy pozice hliněného stavebního materiálu v současné výstavbě a má potenciál být v budoucnu více než materiálem alternativním, materiálem experimentu? Co limituje rozvoj uplatnění nepálené hlíny v konstrukcích? Práce zkoumá limity užití nepálené hlíny v architektuře v kontextu sociálním, ekonomickém a kulturním. Analyzuje různé přístupy a způsoby použití nepálené hlíny v architektuře, zjišťuje míru informovanosti veřejnosti a dostupnost odborného vzdělávání, zkoumá situaci na stavebním trhu i legislativní omezení při realizačním procesu. Na základně poznatků získaných průzkumem formuluje důležité podmínky a možné cesty dalšího rozvoje uplatnění nepálené hlíny ve výstavbě. Svým obsahem má práce přispět k aktuálnímu tématu rozvoje architektury využívající materiálů tradičních a materiálů z obnovitelných zdrojů.
|
|
|
Podstata hliněné architektury v podmínkách Česka
Bažík, Lenka ; Pifko,, Henrich (oponent) ; Novotný,, Martin (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Po celých deset tisíc let používali lidé nepálenou hlínu ve svých obydlích a za pouhých posledních sto let se od ní vyspělá společnost vlivem rozvoje moderních technologií postupně odvrátila. Nepálená hlína má jako stavební materiál v současnosti malé uplatnění, které ale s postupným nabýváním významu udržitelnosti narůstá. Hlína má v současné moderní architektuře své místo, a právě na to se snaží poukázat tato práce. Výzkum je založen na předpokladu, že každý stavební materiál tíhne svými vlastnostmi, složením a také znalostmi stavitele k vytvoření určitého prostoru. Různé stavební materiály definuji různé prostory, různé konstrukční použití a různý detail. Tento výzkum definoval metodou zakotvené teorie síť poznatků s ústředními tématy podstaty hliněné architektury a následně aplikoval teorii při návrhu modelového případu. Navržená drobná stavba představuje ideální ztvárnění prostoru z jednoho materiálu na základě získaných i známých informací o hlíně. Má masivní hliněné zdi, které si člověk vytvořil sám, vlastními silami, a poskytuje mu úkryt. Úkryt, který plynule stoupá ze země, jež je jeho hlavním zdrojem, má měkké oblé rysy, které vznikly dotekem lidských rukou a až doslouží, opět splyne se zemí.
|
host ::
RSS.