|
|
Robot řízený mikroprocesorovou jednotkou PIC
Heřman, Petr ; Luža, Radim (oponent) ; Rozman, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce popisuje návrh robota z cenově dostupného materiálu. Zahrnuje implementaci firmware vlastní jednotky nižšího řízení založené na mikrokontroléru PIC, která má na starost řízení motorů, získávání dat ze senzorů a komunikaci s jednotkou vyššího řízení. Dále se věnuje realizaci napojení na robotický operační systém ROS a jeho standardní struktury umožňující využítí existujících balíčků pro ovládání robota a zobrazování dat z jeho senzorů na jednotce vyššího řízení nebo na vzdáleném počítači. A nakonec popisuje experimenty s výsledným kompletem. Vyrobený prototyp je modelem robotické sekačky trávníku, ale celé řešení je univerzální včetně řídící a senzorové jednotky.
|
|
|
Měření magnetického pole
Šimberský, Michal ; Uher, Miroslav (oponent) ; Fialka, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá měřením magnetického pole a senzory, jimiž lze snímat magnetické pole. V práci je vysvětlen princip Hallových sond a třech typů senzorů magnetického pole založených na magnetorezistivních principech, a to AMR, GMR a TMR senzorů. Dále se práce zabývá generováním homogenního magnetického pole pomocí cívek v Helmholtzově uspořádání a návrhem takovýchto cívek.
|
|
|
Řízení synchronního motoru s permanentními magnety s ohledem na jednoduchost realizace
Vybíral, Ondřej ; Pohl, Lukáš (oponent) ; Blaha, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou řízení střídavých synchronních elektrických motorů s permanentními magnety. V úvodu je popsáno rozdělení motorů dle konstrukce a se zaměřením na BLDC motor. Dále jsou zde rozebrány metody řízení včetně objasnění pojmů souvisejících se samotným řízením. Jsou zde porovnány výhody a nevýhody jednotlivých metod. Na základě požadavku na jednoduchou realizaci byla zvolena šestikroková komutace. Práce obsahuje simulaci v prostředí Simulink, kde je simulován BLDC motor LINIX 45ZWN24-40 řízený šestikrokovou komutací. Obsahuje srovnání simulovaných průběhů otáček motoru při různých parametrech regulace. Závěr práce se věnuje shrnutí dosažených výsledků a srovnání výsledků ze simulace a z reálných experimentů.
|
|
|
Řízení synchronního motoru s permanentními magnety s ohledem na jednoduchost realizace
Vybíral, Ondřej ; Pohl, Lukáš (oponent) ; Blaha, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou řízení střídavých synchronních elektrických motorů s permanentními magnety. V úvodu je popsáno rozdělení motorů dle konstrukce a se zaměřením na BLDC motor. Dále jsou zde rozebrány metody řízení včetně objasnění pojmů souvisejících se samotným řízením. Jsou zde porovnány výhody a nevýhody jednotlivých metod. Na základě požadavku na jednoduchou realizaci byla zvolena šestikroková komutace. Práce obsahuje simulaci v prostředí Simulink, kde je simulován BLDC motor LINIX 45ZWN24-40 řízený šestikrokovou komutací. Obsahuje srovnání simulovaných průběhů otáček motoru při různých parametrech regulace. Závěr práce se věnuje shrnutí dosažených výsledků a srovnání výsledků ze simulace a z reálných experimentů.
|
|
|
Měření magnetického pole
Šimberský, Michal ; Uher, Miroslav (oponent) ; Fialka, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá měřením magnetického pole a senzory, jimiž lze snímat magnetické pole. V práci je vysvětlen princip Hallových sond a třech typů senzorů magnetického pole založených na magnetorezistivních principech, a to AMR, GMR a TMR senzorů. Dále se práce zabývá generováním homogenního magnetického pole pomocí cívek v Helmholtzově uspořádání a návrhem takovýchto cívek.
|
|
|
Robot řízený mikroprocesorovou jednotkou PIC
Heřman, Petr ; Luža, Radim (oponent) ; Rozman, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce popisuje návrh robota z cenově dostupného materiálu. Zahrnuje implementaci firmware vlastní jednotky nižšího řízení založené na mikrokontroléru PIC, která má na starost řízení motorů, získávání dat ze senzorů a komunikaci s jednotkou vyššího řízení. Dále se věnuje realizaci napojení na robotický operační systém ROS a jeho standardní struktury umožňující využítí existujících balíčků pro ovládání robota a zobrazování dat z jeho senzorů na jednotce vyššího řízení nebo na vzdáleném počítači. A nakonec popisuje experimenty s výsledným kompletem. Vyrobený prototyp je modelem robotické sekačky trávníku, ale celé řešení je univerzální včetně řídící a senzorové jednotky.
|
host ::
RSS.