Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Každodennost života obyvatel města Habry od normalizace po současnost.
Semerád, Jan ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na prostředí města Habry a jejich každodennost. Věnuje se proměnám života místních obyvatel v období od konce šedesátých let do současnosti. Hlavním cílem je podat zprávu o proměnách každodenního života, tak, jak jsou vnímány, reflektovány a hodnoceny pohledem zdejších obyvatel. Práce se zaměřuje na zásadní témata života na venkově. Výzkum je zaměřen jak na oblasti zaměstnání, tak na s ním úzce spojená témata dopravy, občanské vybavenosti, volného času a významných dějinných okamžiků. Práce tak přináší pohled na změny, které se v Habrech během zájmového období v těchto oblastech udály. Tato práce vychází z provedeného terénního výzkumu, který je založen na metodě orální historie a pořízených semi-strukturovaných rozhovorech s místními obyvateli. Praktické části předchází teoretická část, která vznikla za využití odborné a tematické literatury. Ke zdrojům informací se v této oblasti řadí také lokálně zaměřený tisk a literatura, včetně archivních materiálů Městského úřadu Habry. Klíčová slova: Habry, každodennost, historie, výzkum, orální historie
Židé v Habrech
Šanca, Filip ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Haberská židovská obec nepat í mezi obce nevýznamné, avšak jak letopočtem prvního výskytu Žid , tj. rokem 1341, tak i osobami, které se tam vyskytovaly, upomíná na svoji skrytou d ležitost. Narodil se zde ministr JUDr. A. Stránský, pocházel odtud obchodní rada vlády August G. Stránský. Skrze seznamy počt haberských židovských obyvatel m žeme shledat, že ne vždy byla tam jší obec početná. Ze zpráv, na kterých je založena tato práce a jež se vztahují p evážn na období 19. a 20. století, tedy období, kdy Židé již byli svobodn jší ve svých činnostech a svém život , je patrné, že povznesení Habr bylo spojeno s pobýváním Žid . P ipome me bezplatné léčení chudých židovským léka em, z ízení továrny Werfel & Böhm, která poskytla zam stnání až 100 lidem, pomoc židovských obchodník s vydáváním potravinových lístk p i všeobecné nouzi nebo z ízení autobusové dopravy až po povýšení Habr na m sto a mnohé jiné záležitosti spojené se životem Žid . Haberští Židé byli významnou součástí společnosti a p ínos jejich člen poci ujeme dodnes, zvlášt v osob JUDr. A. Stránského, zakladatele Lidových novin a jednoho ze zakladatel prvního ýeskožidovského spolku v ýechách. Z výzkumu zam eného na porovnání archivních zpráv však vyplývá, že ani uvedený velký význam Žid pro Habry nezabránil antisemitisticky lad nému chování v či...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.