Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Specifické testy aspektů kvality života osob po amputaci dolní končetiny a využití dotazníku TAPES-R
Kotrbatá, Karolína ; Šorfová, Monika (vedoucí práce) ; Heller, Jan (oponent)
Ztráta dolní končetiny má vliv na všechny sféry života. Zásadně je omezena schopnost mobility, což se promítá i do pracovní a sociální oblasti života a omezení trávení volného času. Následkem mohou být psychické problémy a v nejhorším případě sociální izolace. Proto je důležité zabývat se kvalitou života osob po amputaci dolní končetiny, charakterizovat problematické oblasti a na ty se soustředit v rámci ucelené rehabilitace. Práce shrnula základní informace o amputacích, jejich následcích a o protetice. Byly v ní také charakterizovány faktory, které mohou mít vliv na kvalitu života osob po amputaci dolní končetiny. Zároveň byly shromážděny a popsány obecné i specifické dotazníky kvality života pro tuto specifickou část populace. V rámci diplomové práce byl metodou zpětného překladu přeložen dotazník TAPES-R a aplikován na populaci osob po amputaci dolní končetiny v ČR. Výsledky byly analyzovány. Ty naznačují, že nejvíce problematická oblast je omezení v rekreaci a sportu. Další omezení jsou pociťována v oblasti zaměstnání, pohodlí protézy a výskytu fantomových či jiných bolestí. Výsledky nepotvrdily hypotézy, že by existovala souvislost mezi uplynulou dobou od amputace a snižováním četnosti výskytu fantomových obtíží nebo mezi vnímáním svých fyzických schopností s narůstající dobou od amputace....
Kvalita života pacientů s aortální stenózou
ŠVECOVÁ, Valentyna
Tato bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů po operaci pro aortální stenózu. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části je probrána problematika aortální stenózy včetně anatomie, etiologie, patofyziologie, kliniky, diagnostiky, následků, léčby, rehabilitace a prevence. Dále pak sleduje otázku kvality života obecně a v souvislosti se zdravotním stavem. Praktická část představuje samotný výzkum. Cílem práce bylo zjistit a porovnat kvalitu života nemocných před náhradou nativní aortální chlopně mechanickou či biologickou protézou a tři měsíce po intervenci. Výzkumné šetření probíhalo v Kardiocentru Nemocnice České Budějovice, a. s. Výzkumný soubor tvořili pacienti kardiocentra. Respondenti byli vybráni pomocí prostého záměrného výběru. Vyšetření probíhalo metodou ?postal survey?, tj. bez asistence odborného personálu. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1 (H1): Kvalita života pacientů trpících aortální stenózou je negativně ovlivněna v hodnocených jednotlivých doménách HRQoL; Hypotéza 2 (H2): Kvalita života pacientů s aortální stenózou po třech měsících po operaci je lepší oproti stavu před výkonem. Zjišťování kvality života podmíněné zdravím (HRQoL) bylo provedeno pomocí kvantitativního výzkumu s použitím dotazníkového nástroje Short Form-36 typu Generic v metodice HRQoL postihující osm domén: fyzické funkce, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, duševní zdraví, vitalita, všeobecné vnímání vlastního zdraví. Údaje z dotazníků byly konvertovány do elektronické podoby za použití uživatelského softwaru ?Pořizovač dat SF-36?. Následně byla data statisticky vyhodnocena provedením párového T-testu. Statistická významnost získaných dat byla hodnocena na 5% hladině významnosti. Výsledky před a po náhradě aortální chlopně byly porovnány navzájem, a taktéž s daty mezinárodního standardu HRQoL. Posloužily k prokazování vlivu chirurgické náhrady nativní aortální chlopně na zlepšení kvality života sledovaných pacientů. Výzkumným šetřením bylo prokázáno celkové zlepšení kvality života ve všech doménách, čímž byla potvrzena H2, a to, že kvalita života pacientů s aortální stenózou po třech měsících po operaci je lepší oproti stavu před výkonem. Zároveň bylo zjištěno, že kvalita života pacientů s aortální stenózou je významně nižší než kvalita života zdravé populace zastoupené výsledky Oxfordské studie. Tímto byla potvrzena H1, a to, že kvalita života pacientů trpících aortální stenózou je negativně ovlivněná v hodnocených jednotlivých doménách HRQoL. Bakalářská práce by mohla být přínosem pro kardiocentra a kardiologické ambulance. Výsledky výzkumu by mohly sloužit k lepšímu porozumění stavu nemocných ze strany personálu, ke zdokonalení péče a také k rozšíření informovanosti pacientů. Mohla by být využita pro vytvoření odborného semináře pro ošetřující personál se zaměřením na kvalitu života pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému (KVO). Práce by také mohla být určitým stimulem pro provedení rozsáhlejšího výzkumného šetření v oblasti porovnání kvality života v závislosti na jednotlivých typech náhrad anebo věku nemocných.
Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u pacientů ve věku od 35 do 50 let s onemocněním pohybového aparátu
NOUZOVÁ, Jitka
Bakalářská práce ?Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u pacientů ve věku od 35 do 50 let s onemocněním pohybového aparátu? v prvních kapitolách teoretické části pojednává o historii a současnosti balneologie, o jednotlivých procedurách a významu lázeňské péče při onemocnění pohybového aparátu. V dalších kapitolách se práce zabývá zdravím, kvalitou života, jejím měřením a hodnocením. V rámci práce byly stanoveny dva cíle, a to zjistit vliv lázeňské péče na kvalitu života a monitorovat vliv lázeňské péče na spotřebu léků u vzorku pacientů s onemocněním pohybového aparátu ve věku od 35 let do 50 let, kteří byli klienty Bertiných lázní Třeboň. Pro zjištění cílů práce byla použita metoda dotazování pomocí standardizovaného dotazníku SF-36 o kvalitě života podmíněné zdraví (Health Related Quality of Life), která je vhodná pro zjišťování vlivu lázeňské léčby na kvalitu života a zdravotního stavu klientů lázeňské péče. Respondenti byli vyšetřeni před balneací, tj. bezprostředně po nástupu do Bertiných lázní Třeboň, a poté 3 měsíce po skončení balneace, metodou "postal survey". Výsledky práce prokazují, že pacientům s onemocněním pohybového aparátu se po absolvování lázeňské léčby zlepšila jejich kvalita života, a to nejvýrazněji v doméně úleva od bolesti (o 30%) a v doméně vitalita (o 26%). Spotřeba léků zaznamenala pouze malou změnu. Na základě dosažených výsledků lze prokazatelně říci, že lázeňská léčba přispívá ke zlepšení kvality života pacientů s onemocněním pohybového aparátu a jednoznačně poukazuje na efektivnost vynaložených prostředků v balneologii.
Kvalita života u drogově závislých a jejich rodinných příslušníků v závislostí na gender
ZLATUŠKOVÁ, Vendula
Bakalářskou práci zaměřuji na zjištění kvality života u drogově závislých a jejich rodinných příslušníků. Cílem mé práce je standardizovanými metodami doložit rozdíly v jejich vnímání kvality života ve srovnání se zdravou populací a pokusit se analyzovat rozdíly v obou pohlaví. Byly stanoveny hypotézy H1: Kvalita života u drogově závislých a jejich rodin je nižší než u všeobecné populace H2: Kvalita života u drogově závislých a jejich rodinných příslušníků se liší v závislosti na pohlaví. Pro výzkumnou část byla zvolena metoda kvantitativního charakteru a použit standardizovaný dotazník SF{--}36 o kvalitě života podmíněné zdravím. Z výsledného výzkumu vyplývá značný rozdíl sledovaného vzorku drogově závislých ve srovnání s evropským normálem Oxford a to v 8 doménách. U rodinných příslušníků jsou taktéž vnímání kvality jejich života ve všech doménách rozdílné, statisticky významné na 5% hladině významnosti, čímž potvrzuji hypotézu H1 v plném rozsahu. V porovnání vnímání kvality života drogově závislých mužů vůči drogově závislým ženám se prokazují jen nepatrné rozdíly. Stejně je tomu u rodinných příslušníků, proto se tento rozdíl jeví statisticky nevýznamným níže pod 5% hladinou významnosti, proto hypotézu H2 nepotvrzuji. Práce podává ucelený přehled problematiky kvality života osob drogově závislých i jejich rodinných příslušníků a snaží se tak doložit podklad pro další práci s nimi a to především v oblasti sociálně {--} terapeutické.
Kvalita života žadatelů o dlouhodobé studijní vízum v Jihočeském kraji
HANKOVÁ, Hana
Svou bakalářskou práci jsem zpracovávala na téma "Kvalita života žadatelů o dlouhodobé studijní vízum v Jihočeském kraji". Klíčovým cílem bylo zjistit, zdali se kvalita studujících cizinců během dlouhodobého pobytu v České republice mění a jak. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretickou část tvoří tři kapitoly. V první kapitole se zabývám kvalitou života obecně, její historií, definicemi a možnostmi jejího skórování. Druhá kapitola nastiňuje možnosti cizinců při vstupu a pobytu v České republice. Kapitola třetí shrnuje působení cizinců na našem území od vzniku České republiky do současné doby, vývoj jejich počtu a vzdělávání. Na začátku empirické části je vytyčen cíl práce a jsou stanoveny hypotézy, následuje popis postupu výzkumu a použité prostředky k potvrzení nebo vyvrácení hypotéz. Výsledné hodnoty jsou vysvětleny a přehledně zpracovány ve formě grafů a tabulek. Údaje získané z výzkumu jsou konfrontovány v následné diskuzi. Cílem práce je stanovit, jak se odlišuje kvalita života studujících cizinců od evropského standardu, a zdali se během dlouhodobého pobytu v České republice mění. Pro zjištění cíle práce byla použita technika standardizovaného dotazníku SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím, který se zabývá osmi doménami. Z výzkumu vyplývá, že kvalita života studujících cizinců je odlišná ve srovnání s evropským standardem Oxford. Dále bylo prokázáno, že kvalita života se během dlouhodobého pobytu v České republice snižuje v doménách fyzických funkcí, fyzického omezení rolí, emočního omezení rolí, sociálních funkcí a bolesti, naopak ke zvýšení dochází v kategorii duševního zdraví, vitality a všeobecného vnímání vlastního zdraví.
Health Related Quality of Life (HRQoL) u dialyzovaných pacientů, s přihlédnutím k věku
VANCLOVÁ, Romana
Diplomová práce ,,Health Related Quality of Life (HRQoL) u dialyzovaných pacientů, s přihlédnutím k věku? obsahuje část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsáno onemocnění chronické selhání ledvin a jeho léčba. Jsou zde zmíněny příčiny, důsledky a komplikace tohoto onemocnění. Také možnosti léčby, což jsou tzv. metody nahrazující funkci ledvin, mezi které patří hemodialyzační léčba, peritoneální dialýza a transplantace. Snažila jsem se přiblížit jejich princip, historii a současnou podobu, výhody, negativa i komplikace. V praktické části je popsáno provedení vlastního výzkumu. Kvalita života podmíněná zdravím (HRQoL) byla zjišťována u souboru pacientů v hemodialyzační léčbě z jednoho dialyzačního střediska. Byl použit dotazník SF 36, který umožňuje kvantifikovatelné hodnocení kvality života v osmi doménách. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny a přehledně zpracovány do tabulek a grafů. Kvalita života byla u sledovaného souboru porovnána se všeobecnou populací, dále v závislosti na věku a pohlaví. Zjištěné výsledky poukazují na snížení kvality života dialyzovaných pacientů vůči standardní populaci. Dále byl v hodnocení kvality života zjištěn rozdíl u některých věkových skupin. V závislosti na pohlaví nebyl rozdíl výsledků prokázán.
Kvalita života u studentů ZSF JU
VOSÁTKOVÁ, Kristýna
Mojí bakalá skou práci jsem zpracovávala na téma Kvalita života (Health related

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.