|
|
Význam aditivních látek ve výživě drůbeže
STUNOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá odlišnostmi drůbeže z pohledu morfologie a fyziologie, výživou a významem aditivních látek. Práce je zaměřena zejména na skupinu zootechnických doplňkových látek. V této skupině látek jsou prezentovány jednotlivé konkrétní látky přidávané do krmiv a je zde popsán jejich účinek a význam pro drůbež.
|
|
|
Návrh doplňkové krmné směsi pro zakrslé králíky
Halouzková, Soňa
Tato práce se zabývá skladbou doplňkové krmné směsi pro dospělé zakrslé králíky s ohledem na jejich chuťové preference a nutriční požadavky. Dále pojednává o fytogenních aditivech, jejich přídavku do doplňkové krmné směsi a o posouzení jejich vlivu na zdraví králíků. Pokus byl rozdělen do tří částí. V průběhu první části byly králíkům předkládány různé skupiny krmiv a sledována jejich spotřeba, preference a potravní chování králíků. Z obilovin byla statisticky prokázána (P<0,05) nejvyšší spotřeba u ječmene a kukuřice, naopak nejnižší spotřeba byla u pohanky. Z olejnin bylo dosaženo nejvyššího příjmu u lnu a ostropestřce. Průkazný rozdíl (P<0,05) byl mezi příjmem lnu a slunečnice. U luštěnin nebyl prokázán rozdíl (P>0,05) v příjmu sóji a hrachu. V kategorii sušeného ovoce a zeleniny měla sušená červená řepa průkazně nejnižší spotřebu (P<0,05). Ve skupině horkovzdušných úsušků a výlisků byla prokázána vysoká atraktivita (P<0,05) konopných výlisků a nízká atraktivita granulovaných cukrovarských řízků. Z fytogenních aditiv byla prokázána nejvyšší spotřeba (P<0,05) u listů jitrocele (Plantago lanceolata), pampelišky (Taraxacum officinale) a květů z pampelišky a sedmikrásky (Belis perennis). Ve druhé části pokusu byla chovným zakrslým králíkům zkrmována doplňková krmná směs po dobu 31 dnů a bylo prováděno pravidelné vážení, kontrola kondice a zdraví zvířat. Během testu nedošlo ke změně živé hmotnosti, kondice ani zdraví zvířat. Poslední část pokusu byla věnována posouzení vlivu vybraných fytogenních aditiv na zdraví králíků. Domácím králíkům byla předkládána krmná směs s obsahem 2,5 % fytogenních aditiv po dobu 3 týdnů. Na biochemický rozbor byla odebrána krev před začátkem pokusu (Kontrola) a po ukončení (Pokus). Vyšetřované parametry byly vybrány z hlediska posouzení jaterního profilu, činnosti ledvin a dusíkatého a sacharidového metabolismu. Ve výsledcích většiny vyšetřovaných parametrů nebyl prokázán rozdíl (P>0,05) mezi Kontrolou a Pokusem.
|
|
|
Možnosti využití doplňkových látek ve výživě zvířat
NOVOTNÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití doplňkových látek ve výživě zvířat. Práce je zaměřena na důležitost a nezbytnost dosažení zdravého vývoje a růstu hospodářských zvířat, s dopadem na životní prostředí a bezpečnost pro člověka. Je zde popsána charakteristika jednotlivých látek, jejich účinek a správné dávkování.
|
|
|
Vliv fytogenního krmného aditiva na užitkové parametry u drůbeže
HOMOLKOVÁ, Eva
Cílem diplomové práce bylo ověřit účinnost fytogenních aditiv na užitkové parametry u drůbeže. Pokusné sledování bylo provedeno ve výzkumné stanici firmy Delacon PNRC s.r.o. ve Stošíkovicích na Louce. Pokus byl proveden s kohoutky hybrida ROSS 308. Výkrm trval 42 dnů a bylo aplikováno třífázové krmení-BR 1, BR 2, BR 3. Do všech druhů krmných směsí byla přimíchávána fytogenní aditiva. Vzhledem k tomu, že se jedná o primární výzkum soukromé firmy, není známo přesné složení použitých aditiv, které si firma chrání jako svoje know-how. Základem aditiv byly látky ze skupiny saponin v kombinaci s dalšími látkami fytogenního původu. V průběhu výkrmu byly sledovány užitkové parametry pokusných skupin, které byly následně porovnávány s kontrolní skupinou. Pokusné skupiny vykazovaly pozitivní vliv hned v několika užitkových parametrech v jednotlivých obdobích, statisticky průkazných pozitivních výsledků bylo dosaženo pouze u konverze krmiva u jedné pokusné skupiny v období výkrmu od 29. 42. dne a u tří pokusných skupin při vyhodnocení celého výkrmu od 1. 42. dne.
|
host ::
RSS.