|
|
Deformation and petrological record of polyphase quartzo-feldspathic rocks in Erzgebirge, Bohemian Massif
Kryl, Jakub ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Závada, Prokop (oponent) ; Hasalová, Pavlína (oponent)
Centrální část Krušných hor, která je tvořena metagranitoidy a metasedimenty Proterozoika a staršího Paleozoika, se v rámci Českého masivu nachází v jednotce Saxothuringika. Tato oblast je formována tektonickým sledem několika UHP-HP a HT jednotek, které byly vyzdviženy během procesů Variské orogeneze. Na tomto území byla provedena studie deformačních mirkostruktur s cílem identifikovat a posoudit rozdílné jednotky, jejich hranice a vzájemnou strukturní pozici vztaženou k jejich vývoji v subdukční zóně. V oblasti bylo popsáno pět rozdílných deformačních mikrostruktur a byly odhaleny deformační přetisky v 1) hrubozrnných mikrostrukturách vztažených k paraautochtonní jednotce Kateřinské klenby a 2) v jemnozrnných mikrostrukturách v allochtonní HP-HT Gneiss Eclogite Unit I. Provedená konvenční termobarometrie jednotlivých deformačních přetisků naznačuje kontinuální deformaci během exhumace podél dvou kontrastních teplotně-tlakových drah. V jednotce parautochtonu dominuje teplejší P-T dráha, která naznačuje exhumaci z ~13.5 kbar a ~820 ◦C do ~3 kbar a ~500 ◦C. Naproti tomu studenější průběh v jednoce allochtonu naznačuje exhumaci z podmínek ~16 kbar a ~740 ◦C do podmínek ~3 kbar and ~400 ◦C. Mikrostruktury zachycující deformační přetisk jsou spojovány s vertikálním zkrácením spojeným s procesy...
|
|
|
Montánní dědictví Jáchymovska jako dynamický sociokulturní proces
Jelen, Jakub ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent) ; Chrastina, Peter (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá percepcí a způsoby managementu montánního dědictví z pohledu jednotlivých zainteresovaných aktérů, subjektů a zájmových skupin podílejících se na procesu jeho vzniku, inventarizace, interpretace, využívání, ochraně nebo rekonstrukce. Zároveň diskutuje způsoby využívání montánního dědictví, přínosy či rizika jeho přítomnosti v území a jeho vazby na územní identity. Obecná východiska výzkumu jsou založena na rozboru a kritické diskusi odborné literatury a klíčových geografických konceptů (dědictví, místo, identita). V první části se práce věnuje konceptualizaci dědictví v obecné rovině, přičemž diskutuje různé způsoby vymezení a nahlížení na dědictví, jeho charakteristiky či vlastnosti a zároveň rozebírá možné přístupy k němu. Dále přináší různé pohledy na klasifikaci dědictví a rozbor jeho jednotlivých fází, jelikož je zde na dědictví nahlíženo jako na sociokulturní proces podmíněný jednotlivými aktéry, subjekty a zájmovými skupinami, kteří do něj v různých fázích vstupují a ovlivňují jej. Je také diskutováno, jak dědictví formuje a ovlivňuje i prostředí, ve kterém se nachází, včetně jeho obyvatel nebo návštěvníků. Po obecné diskusi se práce zaměřuje na specifickou skupinu dědictví, kterou je montánní dědictví. To je možné řadit do dědictví industriálního, tzn....
|
|
|
Extreme precipitation in low mountain ranges in Central Europe: a comparative study between the Vosges and the Ore mountains
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Žák, Michal (oponent) ; Caumont, Olivier (oponent)
disertační práce Silné srážky souvisí s povodněmi, tedy jedním z nejčastějších přírodních ohrožení ve střední Evropě. Podrobné pochopení silných srážek je předpokladem k účinnému řízení rizik a přesnějším projekcím srážek, které zvláště na regionální úrovni zahrnují nejistoty. Tato disertační práce se zabývá silnými srážkami ve dvou středně vysokých pohořích ve střední Evropě - v Krušných horách (OM) a Vogézách (VG), kde se projevuje orografický efekt na srážky. Na základě rešerše dostupné literatury o srážkách v OM a VG bylo před analýzou extrémů zapotřebí provést dosud chybějící analýzu časového rozdělení srážek ve VG. Původní soubor denních úhrnů srážek ze 14 meteorologických stanic byl rozšířen na 168 stanic, čímž bylo zahrnuto širší okolí VG. Analýza časového rozdělení srážek ve VG za období 1960-2013 vedla ke klasifikaci stanic na: (i) horské stanice se zimním maximem srážek a nejvyššími průměrnými ročními úhrny díky orografickému zesílení srážek, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma maximy (letním a zimním), (iii) stanice v závětří (Hornorýnská nížina) s letním maximem a nejnižšími průměrnými ročními úhrny vlivem srážkového stínu a kontinentálnějším rysům, (iv) stanice na návětrné straně s minimálním vlivem pohoří a rovnoměrným (oceánickým) ročním chodem a maximem na podzim. Analýza...
|
host ::
RSS.