|
|
Roup dětský
Exnerová, Andrea ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Doleželová, Eva (oponent)
Andrea Exnerová Roup dětský Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Zdravotní laborant Cíl: Cílem této práce je vytvořit přehled dosavadních poznatků o roupu dětském a provést dotazníkové šetření mezi rodiči, jehož záměrem je zjistit informace o průběhu, diagnostice a léčbě této nákazy a o informovanosti veřejnosti o tomto onemocnění. Metody: Dotazníkové šetření mezi rodiči, jejichž děti byly někdy nakaženy roupem dětským. Výsledky: Roupová nákaza je nejčastější u dětí ve věku 4-7 let. U poloviny dětí, které navštívily pediatra, bylo provedeno vyšetření. V téměř 25 % byl proveden odběr stolice. Děti byly léčeny nejčastěji předepsanými léky, k domácí samoléčbě se rodiče uchylují jen zřídka. V jedné třetině případů byli nakaženi i ostatní členové domácnosti. V polovině případů byla preventivně přeléčena celá rodina. Nejčastějším příznakem je svědění konečníku (83 %). Komplikace jsou výjimečné. 60 % respondentů si chybně myslí, že se lze roupy nakazit od zvířat. Respondenti nákazu nejčastěji označovali jako nemoc špinavých rukou. Závěry: Roupová nákaza se vyskytuje nejčastěji ve věku 4-7 let, kdy děti začínají navštěvovat kolektivní zařízení. U poloviny případů byla diagnóza určena na základě klinického obrazu či anamnézy od rodičů. Zarážející je odběr...
|
|
| |
|
|
Roup dětský
Exnerová, Andrea ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Doleželová, Eva (oponent)
Andrea Exnerová Roup dětský Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Zdravotní laborant Cíl: Cílem této práce je vytvořit přehled dosavadních poznatků o roupu dětském a provést dotazníkové šetření mezi rodiči, jehož záměrem je zjistit informace o průběhu, diagnostice a léčbě této nákazy a o informovanosti veřejnosti o tomto onemocnění. Metody: Dotazníkové šetření mezi rodiči, jejichž děti byly někdy nakaženy roupem dětským. Výsledky: Roupová nákaza je nejčastější u dětí ve věku 4-7 let. U poloviny dětí, které navštívily pediatra, bylo provedeno vyšetření. V téměř 25 % byl proveden odběr stolice. Děti byly léčeny nejčastěji předepsanými léky, k domácí samoléčbě se rodiče uchylují jen zřídka. V jedné třetině případů byli nakaženi i ostatní členové domácnosti. V polovině případů byla preventivně přeléčena celá rodina. Nejčastějším příznakem je svědění konečníku (83 %). Komplikace jsou výjimečné. 60 % respondentů si chybně myslí, že se lze roupy nakazit od zvířat. Respondenti nákazu nejčastěji označovali jako nemoc špinavých rukou. Závěry: Roupová nákaza se vyskytuje nejčastěji ve věku 4-7 let, kdy děti začínají navštěvovat kolektivní zařízení. U poloviny případů byla diagnóza určena na základě klinického obrazu či anamnézy od rodičů. Zarážející je odběr...
|
|
| |
|
|
Současný výskyt enterobiózy u dětí
BREUOVÁ, Dora
Enterobius vermicularis je jeden z nejrozšířenějších hlístic na světě.Dospělí jedinci se rozmnožují v tlustém střevě a samice poté putují k análnímu otvoru, kde do kůže a perianální řasy nakladou vajíčka. Onemocnění, které Enterobius vermicularis způsobuje, se nazývá enterobi?za. Tímto onemocněním trpí především malé děti. Tato nemoc je rozšířená ve všech světových oblastech a všech sociálních skupinách. Enterobi?za se šíří orálně fekálním transportem. Vajíčka jsou přenášena špinavýma rukama, dále se přenášejí prostřednictvím kontaminovaných předmětů nebo s poletujícím prachem. Enterobi?za často probíhá bezpříznakově. Pokud se příznaky projeví, jde o svědění v perianální oblasti, nespavost, neklid, noční pomočování. Může dojít ke komplikacím, kdy se Enterobius vermicularis dostane do apendixu a způsobí infekci. Někdy doputuje z análního otvoru do ženských pohlavních orgánů a dostane se až do dělohy, nebo se přes močové cesty dostane do ledvin. Pro léčbu se užívají léky mebendazol a thiabnedazol.Cílem práce bylo: 1) Grahamovou metodou vyšetřit reprezentativní skupinu dětí a určit prevalenci enterobi?zy.2) Srovnat výsledky s hodnotami minulých studií na našem území.3) Srovnat výsledky s hodnotami v cizině.Celkem bylo vyšetřeno 113 dětí ze tří mateřských škol. Děti byly ve věku od tří do sedmi let. Z vesnické školybylo 9 dětí a z městské školy 104 dětí. Vzorky byly odebírány v období květen 2012 ? březen 2013. Rodiče dali svolení k vyšetření prostřednictvím písemného souhlasu. Vzorky byly odebrány Grahamovou metodou, která je jednoduchá a finančně nenáročná. Tato metoda je také známá jako ?Cellophanetape test?. Dítěti byla na perianální krajinu přiložena průhledná lepicí páska, několikrát přimáčknutá, která se pak nalepila na sklíčko. Sklíčka byla před pozorováním popsána čísly a uložena do plastového boxu. Vzorky byly prohlíženy pod světelným mikroskopem Olympus CX 21. Pro vyhledávání vajíček Enetrobius vermicularis byl použit objektiv 10x, při pozitivním nálezu byl pak pro kontrolu použit objektiv 40x. Ze 113 vyšetřených dětí bylo 5 pozitivních. Celková prevalence byla 4,4%. U vyšetřovaných byl kladen důraz na věk a pohlaví. Z celkového počtu 5 pozitivních vzorků pocházely 3 od chlapců a 2 od dívek. Jeden chlapec byl ve věku 4 let a dva ve věku 6 let. Dívky byly ve věku 4 a 5 let. Hladina významnosti (P>5%) potvrdila, že mezi testovanými dětmi nebyla zjištěna závislost mezi onemocněním a věkem. Dále bylo z předchozí studie zjištěno, že rozdíly mezi nemocnými dětmi a dospělými nebyly velké. Statisticky nebylo potvrzeno, že by byli dospělí méně nemocní než děti. Na vyšetření enterobi?zy u dospělých se mnoho studií nezaměřilo, nelze proto jistě potvrdit, že by věk při šíření enterobi?zy nehrál žádnou roli. Dospělí více než děti dodržují hygienické návyky, a proto pokud dospělí trpí enterobi?zou, většinou se jedná o výskyt v rodině dítěte, které se nakazilo v dětském kolektivu.V 70. letech 20 století proběhly na našem území studie, které byly zaměřené na zmapování prevalence enterobi?zy u dětí v dětských kolektivech. Výsledky práce byly srovnánys údaji těchto studií, prevalence byla porovnána v čase a zobrazena v grafu. Po srovnání bylo zjištěno, že prevalence v čase klesla 10x až 20x.Dále byly porovnávány výsledky zahraničních studií. Byly srovnány prevalence některých států Evropy a Asie,ty byly posléze v tabulce porovnány s výsledky práce. Předpokládalo se, že v Evropě bude prevalence nižší než v Asii. Statisticky se prokázalo, že prevalence enterobi?zy se v obou sledovaných oblastech nelišily. V různých státech byly vyšetřeny různě velké skupiny respondentů. Nelze proto určit zda bylo toto srovnání statisticky průkazné.
|
host ::
RSS.