|
|
Komplexní analýza rizik pro Dětské centrum Plzeň a návrh následných opatření na ochranu obyvatelstva
BĚLOHLAVÁ, Nikola
Diplomová práce analyzuje možná rizika, která mohou ohrozit zdravotnické zařízení Dětské centrum Plzeň. Právní vymezení tohoto Centra je v současné době komplikované. Výsledkem práce bude analýza rizik a zpracovaná havarijní dokumentace, kterou Dětské centrum Plzeň využije v praxi a zahrne do své dokumentace.Cílem práce bylo analyzovat rizika z dostupné dokumentace, pomoci sběru dat na základě těchto informaci zpracovat havarijní dokumentaci pro zařízení a vypracovat pomocný materiál pro personál zdravotnického zařízení. Celá práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části jsou zpracovány podklady pro zpracování části praktické. Zabývám se zde základními pojmy IZS, které budou poté zmiňovány v části s výsledky. Dále je v teoretické části popsána podobně analýza rizika a dostupné metody analýzy, které mohou být využity. Ve své práci jsem využila analýzu KARS, která určila prioritní rizika, a analýzu SWOT, díky níž jsem zjistila silné a slabé stránky, které jsem potom využila při hodnocení v diskuzi. Poslední kapitolou teoretické části jsou informace o péči o děti do 3 let v ČR. Tato oblast je stále choulostivým tématem, protože zařízení nejsou sjednocena, mají různý status a různé zřizovatele. Při zpracování práce jsem postupovala faktografickoanalytickou metodou. Pracovala jsem s dostupnou dokumentací, literaturou a s různými mapovými portály.Nutné bylo zhodnotit také legislativu. Při zpracování práce byla nutná komunikace jak s odborníky, tak hlavně se zaměstnanci DC Plzeň, aby se dokumentace přizpůsobila jejich potřebám. Další částí diplomové práce je výzkum. Na začátek bylo důležité přesně charakterizovat území, na němž se DC nachází, protože z této charakteristiky vyšly jednotlivé hrozby. Poté byla důležitá práce s havarijní a krizovou dokumentací ORP Plzeň, z níž bylo vybráno několik zdrojů MU a krizových situací, které by měly dopad na fungování zařízení a byly aplikovány za objekty DC Plzeň. Tyto hrozby byly podrobně popsány a zaneseny do analýzy KARS. Analýzu KARS bylo nutno přizpůsobit na míru objektu. Po určení prioritních rizik a jejich souvislosti jsem pomocíSWOT analýzy identifikovala slabé stránky a hrozby, které nemohly z havarijní a krizové dokumentace vyplynout, protože hovoří o rizicích plošně. Ze SWOT analýzy vyplynuly konkrétní faktory, které je třeba v rámci havarijní připravenosti DC zlepšit.Tyto faktory jsou rozebrány v diskuzi.Po sestrojení analýzy bylo nutné stanovit návrh řešení identifikovaných rizik.Muselo být bráno v úvahu to, že vzniklé MU bude řešit primárně personál a tomu muselo být řešení přizpůsobeno. Z HP a KP ORP Plzeň vyplynulo 8 rizik, které ohrožují obě budovy objektu a které nebyly do této doby téměř vůbec řešeny. Další rizika byla stanovena v následných analýzách pro každou budovu DC zvlášť.Pro shodné MU byly navrženy totožné návrhy řešení, protože to situace umožňovala.Specifická řešení byla navržena zvlášť pro jednotlivé části zařízení. Přílohou práce je havarijní dokumentace DC Plzeň, která obsahuje zpracovanou dokumentaci kontrolní seznamy na vybrané MU pro personál na doplnění stávající dokumentace. Rizikem s největší prioritou je výpadek elektřiny, který by ovlivnil řadu dalších subsystémů v zařízení. Řešením je zakoupení náhradního zdroje elektřiny. Ukázalo se,že výhodou je v tomto případě rozdělení budov (Na Chmelnicích a Partyzánská).Překvapením je, že budova DC Plzeň Partyzánská není zahrnuta do zájmové zóny pivovaru Plzeňský Prazdroj.
|
|
|
Havarijní připravenost a ochrana obyvatelstva v národním podniku Budějovický Budvar při úniku nebezpečných látek
JIRKA, Martin
Diplomová práce popisuje problematiku havarijní připravenosti a ochrany obyvatelstva v národním podniku Budějovický Budvar při úniku nebezpečných látek. Práce je zaměřena na důležité aspekty, které podmiňují zpracování návrhu havarijní dokumentace. Jedním z aspektů je množství nebezpečné chemické látky amoniaku. Celkový obsah amoniaku v objektu činí 22 tun. Toto množství je dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií bráno jako podlimitní množství a nelze tak objekt zařadit do skupiny A nebo B. Na nezařazené zdroje se pak nevztahují některé povinnosti dle tohoto zákona, zejména se jedná o povinnost zpracovat havarijní dokumentaci (avšak jsou-li krajským úřadem zahrnuty do havarijního plánu, musí poskytovat a aktualizovat požadované podklady). Tato práce se ale nezabývá masivním únikem 22 tun amoniaku. Na základě analýz byly vytipovány 2 rizikové zdroje. Prvním z nich je zásobník o obsahu 10 tun, který je umístěn na střeše strojovny. Maximální reálné zaplnění se pohybuje kolem 6 tun. Druhým rizikovým zdrojem je expanzní nádoba o obsahu 14 tun, nacházející se v budově s cylindrkónickými tanky (dále jen "CKT"). Uvažované zaplnění expanzní nádoby se pohybuje kolem 7 tun. Přestože se v řešeném případě nejedná o objekty a zařízení, ve kterých je nakládáno s takovým množstvím nebezpečných chemických látek, které by byly rozhodné pro zařazení do příslušné skupiny, provedu dostupné analýzy podle předpisů vydaných, ev. podpůrně využívaných k analýzám a hodnocení rizik podle zákona o prevenci závažných havárií. Nebezpečné účinky amoniaku jsou dalším důležitým aspektem. Podle vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu je amoniak považován za středně toxickou látku, která dráždí oči, sliznice a ve vysokých koncentrací může způsobit i smrt. Velkou výhodou z hlediska ochrany obyvatelstva jsou jeho varovné vlastnosti. Charakteristická štiplavost je znát už ve velmi slabých koncentrací. Také díky jeho rozpustnosti ve vodě není likvidace nebezpečných koncentrací technologicky náročná. Dalším nebezpečným účinkem kromě toxicity je jeho výbušnost (mez výbušnosti 15-28 %) a hořlavost. Naštěstí stále kontrolovaný kondenzační tlak zamezuje vzniku zahoření a výbuchu amoniaku. Riziko exploze amoniaku a jeho zahoření není v práci analyzováno, jelikož rozsah účinků způsobených únikem několika tun amoniaku je z toxikologického hlediska více ohrožující. Dopadem nebezpečných koncentrací nejsou ohrožení jen lidé, ale také zvířata a životní prostředí. Práce se dále zabývá analýzou a hodnocením rizik. Výsledky tohoto zkoumání jsou důležitým prvkem návrhu havarijní dokumentace. Během zpracování je počítáno s metodami IAEA-TECDOC-727, Dow´s Chemical Exposure Index, Odhad toxického působení a softwarovým modelovacím programem ALOHA. Další výzkum je vytvořen prostřednictvím metod Brainstorming a polostandardizovaného rozhovoru se zaměstnanci podniku. Závěrem práce je vhodné vypracování návrhu havarijních karet a havarijní dokumentace (byť ne v rozsahu podle zákona o prevenci závažných havárií), podle níž by probíhala reakce na případné úniky nebezpečných chemických látek (amoniaku) do prostředí a ochrana zaměstnanců a veřejnosti nacházejících se v prostorách areálu nebo v zóně účinků amoniaku uniklého mimo areál národního podniku Budějovický Budvar. Využití touto prací navržené dokumentace je vhodné také z hlediska umístění objektu do poměrně hustě obydlené oblasti krajského města České Budějovice.
|
host ::
RSS.