|
|
Přínos triáže pacientů v přednemocniční péči a na urgentním příjmu
VOPÁLENSKÁ, Karolína
Bakalářská práce na téma "Přínos triáže pacientů v přednemocniční péči a na urgentním příjmu" je rozdělena na dvě části. První část, teoretická, se zabývá urgentními příjmy, jejich typy a fungováním, přednemocniční péčí, záchrannou službou, triáží, její historií, traumacentry a současnými triážními metodami používanými po celém světě. Praktická část je zařazena jako druhá a věnuje se výzkumu 3 stanovených hlavních cílů této práce. Prvním cílem bylo zjistit, jak se liší triáž pacientů v přednemocniční péči a na urgentním příjmu. Druhým cílem bylo zhodnotit současné metody triáže a jejich vliv na kvalitu poskytované péče. A třetím cílem bylo zjistit, jak vnímají triáž pacientů zdravotníci pracující na urgentním příjmu a záchranné službě. Pro dosažení výsledků bylo využito kvalitativní formy šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Ten obsahoval 10 otevřených otázek. Výzkumný soubor tvořilo 9 respondentů z řad zdravotnických záchranářů a všeobecných sester. Byl vybrán urgentní příjem v Kraji Vysočina, ze kterého odpovídali 2 respondenti, a Záchranná služba Kraje Vysočina, kde také odpovídali 2 respondenti. Dále výzkum probíhal na urgentním příjmu v Jihočeském kraji, kde též odpovídali 2 respondenti, a na Záchranné službě Jihočeského kraje odpovídali 3 respondenti. Výsledky práce ukazují pohled vybraných zdravotníků na současné triážní metody, zhodnocení jejich fungování a návrhy na modifikace. Kromě naplnění cílů práce a zodpovězení výzkumných otázek může práce také poskytnou informace o vnímání triážních metod pracovníky urgentních příjmů a záchranných služeb.
|
|
|
Rizika na oddělení urgentního příjmu ve světle pandemie COVID-19
SMÝKALOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje rizikům na oddělení urgentního příjmu, která se mohou vyskytnout při nově vzniklých závažných epidemiích, obdobně jako v období pandemie COVID-19. Cílem práce bylo zejména zhodnotit rizika péče a určit charakterizující znaky pacientů s onemocněním COVID-19. Záměrem bylo zjistit, jakým způsobem probíhá identifikace pozitivních pacientů. Posledním zvoleným cílem bylo vytvořit doporučení obsahující opatření pro ošetření pacienta s onemocněním COVID-19 a minimalizaci rizik na oddělení urgentního příjmu. Způsob výzkumného šetření k dosažení stanovených cílů probíhal pomocí retrospektivní observační studie a metodou zúčastněného pozorování. Výzkum probíhal u dospělých pacientů se zaměřením na pozitivní pacienty na pracovišti nízkoprahového urgentního příjmu. Získaná data v prospektivní observační studii byla zpracována za pomoci počítačového programu STATISTICA 12. Dle výsledků výzkumného šetření bylo na ambulanci posíláno více pozitivních pacientů z čekárny, zatímco na standardní oddělení, JIP, ARO nebo OUP bylo umístěno významně více pozitivních pacientů z observační haly. Na JIP a standardní oddělení bylo z observace hospitalizováno v obou případech více než 80 % pozitivních pacientů. Dle průměrného počtu pacientů navštíví NUP ve všední den o 8 % více pacientů než o víkendu. Z pozorovaného souboru byla identifikace pozitivních pacientů ve 112 (56,85 %) případech realizována pomocí testu Rapid Ag, Výsledky analýzy dat budou přínosem z hlediska rizik k vytvoření doporučení pro pracoviště urgentního příjmu pro ošetření pacienta s COVID-19 a minimalizaci rizik jak pro pacienty, tak ošetřující personál.
|
|
|
Intimita pacienta na urgentním příjmu
KUBÍNOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce, jejíž název je "Intimita pacienta na urgentním příjmu" je zaměřena na intimitu, soukromí a lidskou důstojnost pacienta při jeho ošetřování na urgentním příjmu. Žijeme v moderní době, vše je zaměřené na novinky, výzkumy, a hlavně časovou náročnost. Tak je tomu i ve zdravotnictví, o medicínskou část je větší zájem z pohledu léčebných metod a prostředků. Problematika intimity a lidské důstojnosti za medicínskou trochu pokulhává, ale ne již jako dříve. Nyní se dostává více a více do povědomí široké veřejnosti. V intenzivní medicíně je tato problematika komplikovaná. Halový systém péče se rozvíjí i na urgentních příjmech a zachování intimity pacienta je narušována mnoha okolnostmi a faktory. V teoretické části je popsán vývoj intenzivní medicíny a urgentních příjmů v zahraničí i u nás v ČR. Dále jsou tam popsány oblasti jako je intimita, soukromí, lidská důstojnost, holismus, komunikace, potřeby pacienta, ale i práva pacientů a jejich vymahatelnost. V praktické části byl zpracován výzkum kvalitativní metodou s využitím rozhovoru a zúčastněného skrytého pozorování. Rozhovory i pozorování proběhly v březnu 2021, ve vybraném zdravotnickém zařízení na urgentním příjmu. Výzkumný soubor tvořilo 10 nelékařských zdravotnických pracovníků. Praktická část byla záměrně zaměřena na zdravotnický personál. Cílem bylo zjistit jejich vnímání a respektování intimity. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zdravotnický personál urgentního příjmu má teoretické znalosti ohledně intimity a lidské důstojnosti, ale ne vždy je dokáže přenést do praxe. Toto je téma, na kterém by měl každý zdravotnický pracovník hodně pracovat.
|
|
|
Zajištění intimity a důstojnosti u pacientů na urgentním příjmu, samozřejmost nebo nadstandard?
POSPÍŠILOVÁ, Vendula
Abstrakt Tato diplomová práce, jejíž název je "Zajištění intimity a důstojnosti u pacientů na urgentním příjmu, samozřejmost nebo nadstandard?", poukazuje na problematiku respektování důstojnosti člověka a zajišťování intimity při ošetřování pacientů na urgentním příjmu. Výše uvedená problematika v současné době výrazně pokulhává v pozadí prestiže moderních léčebných a ošetřovatelských postupů. V intenzivní péči a tedy i na urgentních příjmech se rozvíjí halový systém zdravotnické péče, kde je zachování důstojnosti člověka a zajištění jeho intimity velmi komplikované. Pomalým tempem se tato problematika přesouvá do popředí zájmů veřejnosti jak odborné, tak i té laické, zejména z pohledu pacientů, majících určité zkušenosti se zdravotnickou péčí. Cílem této diplomové práce, bylo zmapovat zajišťování intimity a respektování důstojnosti u pacientů na urgentním příjmu ošetřujícím personálem. V teoretické části této práce jsou popsány oblasti, jako je důstojnost, intimita, holismus, potřeby nemocného, ale i komunikace a syndrom vyhoření a fungování urgentních příjmů jako takových ve stručném popisu. Praktická část práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu s využitím technik polostrukturovaného rozhovoru s pacienty, kteří byli na urgentním příjmu ošetřeni a s ošetřujícím personálem urgentního příjmu, v kombinaci s utajeným pozorováním práce ošetřujícího personálu urgentního příjmu. Rozhovory i pozorování proběhly v dubnu 2017, v nejmenované nemocnici na oddělení urgentního příjmu. Povolení k provedení výzkumu vydala náměstkyně pro ošetřovatelskou péči této nemocnice. Výzkumný soubor tvořilo 10 sester pracujících na urgentním příjmu a 10 pacientů, kteří byli na tomto oddělení ošetřeni. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry mají velmi dobré znalosti v oblasti poskytování důstojné péče a zajišťování intimity pacienta, avšak co se týče uvedení těchto znalostí do praxe, je toto oblast na které musí ošetřující personál pod dohledem vedení oddělení zapracovat a více se jí zabývat. Pacienti poukazovali zejména na nedostatečnou informovanost o průběhu ošetření, o aplikovaných léčivech a pocit nedostatku soukromí při ošetřovatelských výkonech. Takřka nejvíce diskutovaným problémem je sdělování osobních údajů a zdravotních problémů v čekárně urgentního příjmu sestře, bez jakékoli možnosti soukromí. Některé faktory, které narušují důstojnou a intimní péči se týkají oblastí spíše stavebních a organizačních úprav oddělení a budou navrženy k dalšímu řešení.
|
|
|
Kvalita komunikace na oddělení urgentního příjmu pro děti
Nováková, Blanka ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Bakalářská práce na téma Kvalita komunikace na Oddělení urgentního příjmu pro děti se zabývá problematikou komunikace mezi sestrami a rodiči dětí akutně přijímaných do nemocnice cestou Dětského urgentního příjmu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána komunikace v obecné rovině, důraz je kladen na komunikaci ve zdravotnictví. Dále se zabývá vývojem komunikačních dovedností v dětském věku. Rovněž charakterizuje specifika komunikace s nemocnými dětmi, do této kapitoly je zařazena i komunikace s rodiči nemocných dětí. Poslední kapitola teoretické části popisuje Oddělení urgentního příjmu pro děti Fakultní nemocnice v Motole. Empirická část je zaměřena na zjištění úrovně komunikace sester urgentního příjmu s rodiči dětí, které jsou na toto oddělení přiváženy. Cílem práce bylo zjistit spokojenost rodičů s komunikačními dovednostmi sester, popsat, co rodičům v komunikaci se sestrami chybí a jak jsou spokojeni s komunikací sester s jejich dětmi. Byla použita kvalitativní metoda strukturovaného rozhovoru. Empirická část práce obsahuje také přepisy rozhovorů s rodiči a sestrami, analyzuje je a hodnotí získané výsledky.
|
|
|
Manažersko-ekonomická analýza fungování Oddělení urgentního příjmu Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s.
Vančurová, Barbora ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Rudolf (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnocení provozu nově zavedeného Oddělení ur-gentního příjmu Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s., a to především z hlediska splnění cílů, jejichž stanovení předcházelo rozhodnutí pro zřízení tohoto oddělení. Jsou stanoveny čtyři cíle, které jsou pro řízení zdravotnického zařízení stěžejní a na nich jsou postaveny hypotézy. Práce poskytuje informace, které by vedení Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. mohlo využít v dalších rozhodovacích procesech např. ohledně sledování kvality či spokojenosti pacientů.
|
host ::
RSS.