|
|
Faktory ovlivňující životní spokojenost, ukazatel HDP ve vztahu ke štěstí a k životní spokojenosti
Nováčková, Veronika ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je vztah mezi životní spokojeností a ukazatelem HDP. Předmětem zkoumání jsou faktory, které životní spokojenost ovlivňují. V práci jsem vycházela ze dvou vědeckých prací, které se vztahem mezi životní spokojeností a indikátorem HDP zabývají. Závěry těchto dvou prací jsou ve vzájemném rozporu. První práce byla publikována v roce 1974 Richardem Easterlinem. Z této práce se odvozuje Easterlinův paradox, z něhož vyplývá, že v dlouhodobé perspektivě se štěstí lidí v dané zemi s rostoucím HDP nezvyšuje. Je tomu tak proto, že od jisté úrovně bohatství už zajištění materiálního blahobytu nepřispívá k růstu subjektivního pocitu štěstí a celkové životní spokojenosti. Druhá vědecká práce byla publikována v roce 2008 autory Stevenson a Wolfers. Tito autoři na základě výsledků výzkumu dokazují pozitivní korelaci mezi životní spokojeností a rostoucím HDP na hlavu v různých zemích světa. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo hledat důvod rozporu těchto dvou výzkumů a identifikovat faktory, které životní spokojenost ovlivňují. V empirické části práce jsem využívala kvalitativních metod výzkumu. Na základě metodik použitých ve výše zmíněných pracích jsem vytvořila dvě verze dotazníků. Celkem jsem provedla padesát polo strukturovaných rozhovorů, přičemž u první poloviny dotazovaných...
|
|
|
Důležitost růstu důchodu pro subjektivně pociťované štěstí
Sedlář, Jan ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Práce se komplexně zabývá diskuzí rozpoutanou zveřejněním Easterlinova článku (1974), který upozornil na komplikovanější vztah mezi absolutní výší důchodu a subjektivně pociťovaným štěstím, než předpokládala ekonomická teorie. Představena je literatura, která hledá vysvětlení, proč vztah - vyšší důchod znamená vyšší užitek a štěstí jedince - neplatí bez výjimek. Speciální pozornost je věnována lidským vlastnostem: jedincova srovnávání své situace se situací jeho referenční skupiny, jedincova srovnávání své situace se situacemi, na které byl zvyklý v minulosti, jedincova zvyknutí si na novou situaci a změně jeho aspirací, na nadhodnocování užitku z dosažení cíle. První zmíněná vlastnost je experimentálně zkoumána s využitím analogie: důchod jako ohodnocení pracovního výkonu, známka jako ohodnocení výkonu studenta. Experiment neprokázal, že by srovnávání studenta s jeho referenční skupinou mělo vliv na hodnocení jeho vlastního výkonu. Druhá část práce je zaměřena na popis vztahu mezi hrubým národním důchodem na obyvatele a spokojeností obyvatel dané země. Je zkoumáno, jak se vliv důchodu na spokojenost liší při srovnání zemí podle jejich hospodářské rozvinutosti. Dále je testováno, zda v bohatších zemích klesá důležitost důchodu jako faktoru ovlivňujícího spokojenost lidí. Takový vývoj nepřímo...
|
|
|
Důsledky nových způsobů měření blahobytu pro doporučení hospodářské politiky
Hrnčířová, Kristýna ; Štika, Pavel (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Současná hospodářská politika, upřednostňující především hospodářský růst jako podmínku růstu blahobytu, je konfrontována s empirickými zjištěními, že populace přes tuto snahu není vždy spokojenější. Tato práce zkoumá kromě hospodářského růstu i další významné ekonomické ukazatele jako nezaměstnanost a inflaci, jejich vzájemné vazby a souvislosti těchto ukazatelů se spokojeností obyvatel. Uvádí, z jakých důvodů je vývoj zmíněných veličin důležitý pro spokojenost obyvatel a do jaké míry lze spokojenost pomocí těchto veličin ovlivnit. Veličiny jsou zkoumány z pohledu ekonomie hlavního proudu a ekonomie a štěstí. Na závěr tato práce shrnuje současné závěry předních ekonomů na možné přehodnocení hospodářské politiky tak, aby lépe reflektovala současné empirické poznatky. Klíčová slova: Hospodářská politika, subjektivně pociťované štěstí, blahobyt, příjem, nezaměstnanost, inflace, Easterlinův paradox
|
|
|
Důležitost růstu důchodu pro subjektivně pociťované štěstí
Sedlář, Jan ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Práce se komplexně zabývá diskuzí rozpoutanou zveřejněním Easterlinova článku (1974), který upozornil na komplikovanější vztah mezi absolutní výší důchodu a subjektivně pociťovaným štěstím, než předpokládala ekonomická teorie. Představena je literatura, která hledá vysvětlení, proč vztah - vyšší důchod znamená vyšší užitek a štěstí jedince - neplatí bez výjimek. Speciální pozornost je věnována lidským vlastnostem: jedincova srovnávání své situace se situací jeho referenční skupiny, jedincova srovnávání své situace se situacemi, na které byl zvyklý v minulosti, jedincova zvyknutí si na novou situaci a změně jeho aspirací, na nadhodnocování užitku z dosažení cíle. První zmíněná vlastnost je experimentálně zkoumána s využitím analogie: důchod jako ohodnocení pracovního výkonu, známka jako ohodnocení výkonu studenta. Experiment neprokázal, že by srovnávání studenta s jeho referenční skupinou mělo vliv na hodnocení jeho vlastního výkonu. Druhá část práce je zaměřena na popis vztahu mezi hrubým národním důchodem na obyvatele a spokojeností obyvatel dané země. Je zkoumáno, jak se vliv důchodu na spokojenost liší při srovnání zemí podle jejich hospodářské rozvinutosti. Dále je testováno, zda v bohatších zemích klesá důležitost důchodu jako faktoru ovlivňujícího spokojenost lidí. Takový vývoj nepřímo...
|
|
|
Analýza determinantů sebevražednosti v zemích OECD
Hainz, Filip ; Kovanda, Lukáš (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vliv vybraných socioekonomických faktorů na míru sebevražednosti ve 32 zemích OECD mezi lety 2005-2010. Na základě analýzy metodou fixních i náhodných efektů potvrzuje úvodem stanovené hypotézy, a sice: 1. Míra sebevražednosti negativně koreluje s výší HDP na obyvatele, za 2. Míra sebevražednosti pozitivně koreluje s úrovní nezaměstnanosti. Z analýzy vyplývá, že zvýšení HDP na obyvatele o 1 % vede ke snížení míry sebevražednosti zhruba o 0,3 %. Naopak zvýšení míry nezaměstnanosti o 1 procentní bod vede ke zvýšení míry sebevražednosti přibližně o 1 %. Dále se významně projevily faktory: spotřeba alkoholu na osobu a průměrný počet hodin strávených v zaměstnání, které pozitivně, resp. negativně korelují s mírou sebevražednosti. Výše uvedená zjištění jsou konzistentní se sociologickou teorií Henryho a Shorta a ekonomickou teorií Hamermeshe a Sosse.
|
|
|
Alternativní pohledy na ekonomický ukazatel hrubého domácího produktu
Salaj, Petr ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Kučera, Lukáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je prozkoumat alternativní ukazatele k HDP. Práce také analyzuje, jestli ukazatel HDP dokáže zachytit vývoj blahobytu společnosti a zda alternativní ukazatele mohou přinést jiné výsledky o vývoji národního hospodářství než HDP. Po úvodním představení HDP práce popisuje základní limity tohoto ukazatele. Následně se zabývá ekonomií štěstí a Easterlinovým paradoxem. Dále práce podrobně zkoumá oblast alternativních ukazatelů. V poslední kapitole je pak analyzováno pět vybraných alternativních ukazatelů. Tyto alternativní ukazatele jsou porovnávány s HDP na příkladu Spojených států. Na závěr práce zhodnocuje užitečnost alternativních ukazatelů a konstatuje, že alternativní ukazatele dávají jiný pohled na vývoj národního hospodářství než ukazatel HDP.
|
host ::
RSS.