|
|
Kvalitativní analýza laického popisu osobnosti podle morfologie tváře
Souhrada, Jan ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Poláčková Šolcová, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá spontánním, laickým hodnocení osobnosti podle tváře ve srovnání s dotazníkovými modely: 16 PF, EPQ-R a NEO-PI-R. Práce se snažila přiblížit, jak lidé spontánně hodnotí osobnost z tváře, zejména ve vztahu k rysům obsažených ve zmíněných dotaznících. Zkoumali jsme, které vlastnosti vyskytující se v dotazníkových modelech kvalitativní hodnocení neobsahuje a naopak, které vlastnosti jsou součástí laického popisu a nikoliv dotazníků. K výzkumu jsme využili dat získaných z předchozích studií. Jednalo se o dva soubory dat z rozlišných studií, sebehodnocení tváře a hodnocení tváře podle fotografie. Hodnocení byla roztříděna a porovnána s dotazníkovými modely. Nejvíce rysů z kvalitativních dat pokryl dotazník NEO-PI-R, konkrétně 90,4% rysů ze sebehodnocení a 82,89% rysů získaných z hodnocení fotografií. 16 PF obsáhl 88% a 77,81%, EPQ-R pak 86%, resp. 75,94%. Celkově nejméně hodnoceným faktorem byla Soběstačnost Cattellova 16 PF, ke které z rysů ze sebeposouzení bylo přiřazeno pouze 0,4% rysů. Nenašli jsme žádný faktor, který by mezi kvalitativními popisy zůstal zcela opomíjen. K nezařazeným rysům patřily zejména charakteristiky vztahující se k fyzickým rysům a atraktivitě. Podobně jako právě u atraktivity, také u řady dalších rysů není jednoznačné, nakolik jsou osobnostně relevantní. U...
|
|
|
Koncept extraverze-introverze na pozadí umělecky tvořivé osobnosti
Heinová, Dana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání dimenze extraverze-introverze jako jedné ze základních charakteristik osobnosti člověka. V teoretické části práce přinášíme stručnou historii snah tuto dimenzi definovat a popsat, také představujeme některé současné koncepty a příslušné diagnostické metody. Dále se v teoretické části práce krátce věnujeme specifikům osobnostní dimenze extraverze v kontextu umělecky tvořivé osobnosti. Cílem této práce není přispět k odpovědi na otázku po existenci vztahu mezi tvůrčím uměleckým procesem a introvertností či extravertností tvůrce. Umělci jsou ale psychologicky hojně prozkoumanou skupinou, rozhodli jsme se proto některé specifické poznatky o jejich extravertnosti nebo introvertnosti využít v našem výzkumu. Cílem praktické části práce je příspěvek k hledání možné souvislosti teorií osobnosti H. Rorschacha a H. J. Eysencka. Obě teorie a jejich metody (Rorschachův test a Eysenck Personality Questionnaire, dále EPQ-R) jsou založeny na neurobiologických vlastnostech jedince a jeho typických způsobech reagování, liší se ale svým přístupem. Předpoklad H. J. Eysencka o spíše nižší extravertnosti umělců, stejně jako předpoklad H. Rorschacha o umělecké osobnosti spíše introverzivní či ambientní, můžeme na našem malém výběru potvrdit. Nenalezli jsme signifikantní vztah mezi...
|
|
|
Kvalitativní analýza laického popisu osobnosti podle morfologie tváře
Souhrada, Jan ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Poláčková Šolcová, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá spontánním, laickým hodnocení osobnosti podle tváře ve srovnání s dotazníkovými modely: 16 PF, EPQ-R a NEO-PI-R. Práce se snažila přiblížit, jak lidé spontánně hodnotí osobnost z tváře, zejména ve vztahu k rysům obsažených ve zmíněných dotaznících. Zkoumali jsme, které vlastnosti vyskytující se v dotazníkových modelech kvalitativní hodnocení neobsahuje a naopak, které vlastnosti jsou součástí laického popisu a nikoliv dotazníků. K výzkumu jsme využili dat získaných z předchozích studií. Jednalo se o dva soubory dat z rozlišných studií, sebehodnocení tváře a hodnocení tváře podle fotografie. Hodnocení byla roztříděna a porovnána s dotazníkovými modely. Nejvíce rysů z kvalitativních dat pokryl dotazník NEO-PI-R, konkrétně 90,4% rysů ze sebehodnocení a 82,89% rysů získaných z hodnocení fotografií. 16 PF obsáhl 88% a 77,81%, EPQ-R pak 86%, resp. 75,94%. Celkově nejméně hodnoceným faktorem byla Soběstačnost Cattellova 16 PF, ke které z rysů ze sebeposouzení bylo přiřazeno pouze 0,4% rysů. Nenašli jsme žádný faktor, který by mezi kvalitativními popisy zůstal zcela opomíjen. K nezařazeným rysům patřily zejména charakteristiky vztahující se k fyzickým rysům a atraktivitě. Podobně jako právě u atraktivity, také u řady dalších rysů není jednoznačné, nakolik jsou osobnostně relevantní. U...
|
host ::
RSS.