|
|
Edukační činnost sestry v ambulanci
HANOUSKOVÁ, Radka
Tato práce je zaměřena na edukační činnost sestry v ambulanci. Teoretická část práce se v úvodu zabývá bližší identifikací edukační činnosti, jejích typů, fází, metod a forem. Cíl práce a výzkumná otázka: Cílem bakalářské práce bylo zjistit rozdíl v edukační činnosti sestry pracující v ambulancích provozovaných v rámci nemocnice a ambulancích provozovaných mimo nemocnice. Pro dosažení tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka, jaký je rozdíl v edukační činnosti sestry pracující v ambulancích provozovaných v rámci nemocnice a ambulancích provozovaných mimo nemocnice. Metodika: Výsledky této bakalářské práce byly získány kvalitativní výzkumnou metodou, kdy ke sběru dat byly využity polostrukturované rozhovory. Do výzkumného šetření byla zapojena jedna nejmenovaná jihočeská nemocnice, z níž potom byly vybrány tři sestry pracující v odborných ambulancích. Druhým subjektem zkoumání byla jedna nejmenovaná jihočeská poliklinika. I v této poliklinice byly vybrány tři sestry pracující v odborných ambulancích. Výsledky: Na základě získaných dat byly stanoveny čtyři kategorie, které vždy obsahovaly několik podkategorií. V první kategorii s názvem Edukační činnost v ambulanci bylo zjištěno, že edukační činností sestry v ambulancích je výchova pacienta k udržení a navrácení zdraví a jeho vzdělávání v prevenci a léčbě. V první stanovené podkategorii s názvem Používané edukační metody jsme výzkumem zjistili, že sestry v nemocnici i sestry na poliklinice nejčastěji používají k edukaci rozhovor a ukázku. Ve druhé podkategorii s názvem Počet edukovaných pacientů empirický výzkum odhalil, že v průměru je počet edukovaných pacientů v nemocnici dvojnásobný oproti poliklinice. Překvapením pro nás bylo zjištění, že sestry v nemocnici používají k záznamu edukační činnosti edukační záznamový arch, zatímco sestry pracující na poliklinice uváděly, že edukaci nezaznamenávají. Druhá kategorie si kladla za cíl identifikovat, v čem spatřují sestry význam edukace pro pacienta. Na základě analýzy výsledků lze konstatovat, že ho spatřují v poskytování informací. Tato kategorie obsahuje tři podkategorie. Podkategorie pátrající po získávání pozornosti pacienta k edukaci ukázala, že si sestry své pacienty získávají úsměvem, vlídným slovem, motivací a pochvalou. Druhou podkategorií byla otázka po zpětné vazbě, která odhalila, že tuto sestry získávají ústně. A téma edukace, se kterým se sestry setkávají, je vždy specifické pro daný typ ambulance. Výsledkem bylo zjištění, že ve všech ambulancích se edukuje na různá témata, přičemž jedno mají společné, a to dietu: všechny sestry edukují pacienty na téma výživa. Také byla stanovena třetí kategorie, Volba edukační metody. Zde bylo pozitivním zjištěním, že k edukační činnosti využívají sestry různé edukační metody a ty volí podle stavu pacienta a jeho potřeb. Tato kategorie obsahuje dvě podkategorie. První podkategorie byla nazvána Nejefektivnější edukační metoda. Zde se sestry shodly v odpovědích, že za tuto metodu považují rozhovor. V podkategorii Edukační materiál bylo zjištěno, že jako edukační materiál sestry používají letáky nebo pomůcky k aplikaci injekcí. Poslední kategorie s názvem Vliv na edukaci byla zaměřena na to, co edukační činnost sester ovlivňuje. Zde byla stanovena podkategorie Čas na edukaci. Jedna věc, na které se sestry pracující v nemocnici shodly, byla, že nemají na edukaci dostatek času. Oproti tomu překvapivým výsledkem pro nás bylo zjištění, že sestry pracující na poliklinice udávaly, že dostatek času na edukaci mají. Další podkategorie pátrala po správném prostředí. Zde se nám odpovědi rozdělily dle toho, kde sestry pracují. Sestry pracující v nemocnici udávaly, že nemají vhodné prostředí k edukaci, a sestry pracující na poliklinice své prostředí považují za přijatelné. Poslední podkategorie zjišťovala překážky v edukační činnosti. Výzkum odhalil, že překážky v edukační činnosti sestry spatřují ve věku či nedůvěře v nové technologie. Překvapením pro nás bylo zjištění, že sestry neuvedly.
|
|
|
Míra edukace u pacienta s popáleninovým traumatem
VLKOJANOVÁ, Lucie
Popáleninové trauma je staré jako lidstvo samo. V dnešní době je důležité předávání si informaci ať ústně nebo v jakékoliv jiné formě. Většina pacientů chce znát informace o svém zdravotním stavu, léčebných postupech lékařů a sester, metodách, alternativách a režimech, které jsou potřeba dodržovat v domácím léčení. Bakalářská práce je zaměřena na edukaci u pacientů s popáleninovým traumatem. Důležitý je pohled pacientů na danou problematiku, ale také pohled sester, které se o popálené pacienty starají. Cíle práce jsou zjistit, zda pacienti s popáleninovým traumatem mají dostatek informací o následné péči a zda sestry edukují pacienty s popáleninovým traumatem o následné péči, jaké metody sestry při edukaci pacientů s popáleninovým traumatem využívají. Před zahájením výzkumného šetření jsme si položili následující výzkumné otázky: "Mají pacienti s popáleninovým traumatem dostatek informací o následné péči?", dále pak: "Edukují sestry pacienty s popáleninovým traumatem?" a: "Jaké formě v získávání informací o popáleninovém traumatu a následné péči dávají pacienti přednost?" Tyto výzkumné otázky byly zodpovězeny v kvalitativním výzkumném šetření metodou polostandardizovaných hloubkových rozhovorů s pacienty ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze na Klinice popáleninové medicíny a s ošetřovatelským personálem, všeobecné sestry ze standardního oddělené tamtéž. Rozhovor s pacienty se skládal z 20 sondážních otázek a 17 sondážních otázek pro sestry. Rozhovory byly anonymní. Veškeré informace byly zpracovány do kazuistik a následně do kategorizačních tabulek. Výzkumným šetřením byly potvrzeny všechny 3 cíle práce. Pacienti s popáleninovým traumatem nemají dostatek informací o následné péči i přesto, že sestry pacienty o této péči edukují. Zjišťovali jsme také, jaké metody sestry využívají v edukaci pacientů. Navrhovaná řešení jsou zlepšit informovanost o prevenci i první pomoci, poskytovat dostatek informací o léčebném režimu během hospitalizace a následné domácí péči formou letáku či brožury. Péče o pacienty s popáleninovým traumatem je nejenom finančně náročná, ale i psychicky a fyzicky. Na druhou stranu si takto postižení pacienti, kteří jsou hospitalizováni velice dlouho na KPM, zaslouží zdroje informací o jejich traumatu. Sestry uváděly nedostatek času na edukaci. Nesporný je ale fakt, že pokud by pacienti měli informace v písemné podobě, ústní edukace by nebyla tak zdlouhavá a náročná. Nikdo z pacientů nevyžadoval nepřetržitou přítomnost sestry, ale žádali informace o léčebných metodách, které podstupují a o kterých nemají žádné informace.
|
|
|
Vliv implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta.
BALVÍNOVÁ, Hana
Tato práce se zabývá vlivem implantace trvalého kardiostimulátoru na život klienta. Každoročně se v České republice provede více než 6000 implantací trvalého kardiostimulátoru. Kardiostimulace je léčebnou metodou pomalých srdečních rytmů. Přesto, že kardiostimulátor zlepšuje svým nositelům zdravotní stav, je to náročná životní situace, která zasahuje do všech aspektů klientova života. Cílem této práce bylo zjistit a zmapovat péči o klienty před a po implantaci kardiostimulátoru. Jak byli klienti edukováni a kdo jim nejvíce pomohl se vyrovnat se vzniklou situací. Zjišťovali jsme, zda klienti měli k dispozici dostatek informací o životě s kardiostimulátorem. A k jakým změnám došlo v životě klienta po implantaci kardiostimulátoru. Pro naplnění cílů byl zvolen kvalitativní výzkum provedené rozhovory se 7 klienty, kteří mají již více než jeden rok implantovaný kardiostimulátor. Rozhovory byly provedeny při návštěvě klientů v kardiostimulační poradně, kam dochází na pravidelné kontroly. Výzkumem bylo zjištěno, že péče je na velmi dobré úrovni a všichni dotazovaní klienti byli s péčí spokojeni. Měli dostatečné množství informací, které získávali jak od lékaře, tak od sestry. Mnoho klientů čerpalo informace z informačních materiálů a z médií, především z internetu. Pro většinu klientů byla nutnost implantace šokem, se kterým se museli vyrovnat. Přes počáteční obavy a časté sledování srdečního rytmu, se klienti s kardiostimulátorem sžili a jeho přítomnost již nyní nevnímají. Jejich život je ve většině případech lepší. Z výzkumného šetření je zřejmé, že kardiostimulátor významně ovlivňuje zdravotní stav klientů, ale nemá vliv na život klienta.
|
|
| |
|
|
EDUKAČNÍ ČINNOST PERIOPERAČNÍ SESTRY NA ORL ODDĚLENÍ
REINDLOVÁ, Jitka
Název práce je Edukační činnost perioperační sestry na ORL oddělení. Sestra ve své profesi vykonává několik důležitých rolí. Jednou z nich je právě role edukátorky. Neméně důležitá je edukační činnost perioperační sestry, která je v současné době stále více zmiňována. Edukace je důležitá, aby klient mohl převzít aktivní roli v péči o své zdraví a mohl kompletně rozhodovat o péči o své zdraví. Operační výkon je náročná životní situace a je nutné, aby klient měl dostupné veškeré informace. Cílem práce bylo zmapovat edukační činnost perioperačních sester. Především jak jsou klienti spokojeni s předoperační péčí v souvislosti s edukačním procesem, zda edukace prováděná perioperační sestrou zmírní klientův strach a zlepší informovanost klientů před operačním výkonem. Pro naplnění cílů byl zvolen kvantitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo realizováno dotazníkovou metodou. Byly použity dva anonymní dotazníky. První byl určen pro klienty po operačním výkonu na ORL oddělení a druhý pro perioperační sestry. Celkově na dotazníkové šetření reflektovalo 84 klientů a 86 perioperačních sester.
|
|
|
Role sestry edukátorky na infekčním oddělení
PŘITASILOVÁ, Vladimíra
Jedna z velmi důležitých kompetencí sester je edukační činnost. Tento výzkum se zabývá edukační činností sester na infekčním oddělení. Jak sestry edukační činnost vykonávají, jakými způsoby se tato činnost provádí a jaké problémy brání sestrám ve výkonu edukační činnosti. Zároveň zkoumá informovanost klientů a jejich názory na informace předávané sestrami. Cílem práce bylo zjistit realizaci edukačního procesu na infekčním oddělení. Zjistit informovanost klientů o péči o své zdraví na infekčním oddělením. Zjistit připravenost sestry k výkonu edukační činnosti. Pro naplnění tohoto cíle a potvrzení hypotéz byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Byly sestaveny dva dotazníky: první pro příjemce edukační činnosti {--} pacienty/klienty a druhý pro poskytovatele edukační činnosti {--} sestry. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 177 respondentů, z toho 96 pacientů/klientů a 81 sester. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Výzkumné šetření probíhalo v pěti nemocnicích. Byly vysloveny tři hypotézy. Sestry na infekčním oddělení realizují edukační činnost. Klienti infekčního oddělení jsou informováni o péči o své zdraví. Všeobecná sestra infekčního oddělení má dovednosti k výkonu edukační role. Všechny tři hypotézy byly realizací a analýzou výzkumného šetření potvrzeny. Z analýzy dat vyplývá důležitost edukační činnosti sester. Pozitivním zjištěním je poznání, že sestry infekčního oddělení realizují edukační proces, cítí potřebu dále se vzdělávat v oblasti edukace a komunikace, mají zájem uplatňovat svoje kompetence i ve specifických oblastech práce s HIV pozitivními klienty a s klienty s chronickými infekčními hepatitidami. Z výzkumu je patrné, že cílů, které byly stanoveny, bylo dosaženo. Problematice je nutné se nadále věnovat, neboť v edukačním procesu se vyskytly problémy, které brání sestrám v provádění edukační činnosti. Jedná se o nedostatečné prostorové, časové a materiální podmínky, které lze navrženými organizačními a personálními opatřeními řešit.
|
|
|
Výchova ke zdraví v domovech dětí a mládeže realizovaná formou týdenního pobytu v mimoškolském zařízení (DDM České Budějovice).
ŠESTÁK, Přemysl
Předkládaná práce monitoruje z odborného hlediska oblast zdraví a zdravého životního stylu ve volnočasových aktivitách mládeže současného století. Tématika je zaměřena na letní zotavovací akce (táborové pobyty), jejich zabezpečení a organizaci včetně souvisejících právních norem a předpisů. Pobytové akce jsou velmi důležitým faktorem při plnění výchovně vzdělávacích cílů - napomáhají formovat fyzickou, psychickou i sociální stránku všech účastníků. Cílem práce bylo vytvoření základního modelu pro týdenní pobyt žáků základních škol v mimoškolském zařízení se zaměřením na zdravý životní styl a ověření tohoto modelu v praxi. Celkový počet účastníků byl 44 klientů ve věkovém rozmezí 6 {--} 15 let. Z důvodu získání zpětné vazby jsme též oslovili 500 osob (rodiče, zákonní zástupci, veřejnost). Výzkumné šetření prokázalo, že realizace letních táborů se zaměřením na výchovu ke zdraví je záležitostí značně složitou, nicméně zajímavou a přínosnou.
|
host ::
RSS.