|
|
Proměna obrazu ženy v chorvatské próze od realismu dodnes
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem ženy v chorvatské próze a jeho proměnami od realismu po současnost. Klade si za cíl popsat charakteristické rysy ženských postav v literatuře, především optikou feministické kritiky, a zasadit je do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ztvárnění obrazu ženy od marginalizovaného pojetí přes mytologizaci po konfrontaci ženského subjektu s patriarchálním falogocentrickým diskurzem, důraz je kladen na podoby ženské emocionality, senzitivity a tělesnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci na základě analýzy textů, jež slouží jako ilustrace patriarchálního pojetí ženy. Celkem je analyzováno devět textů - Zlatníkův drahoušek Augusta Šenoy, V registratuře Antuna Kovačiće, Deník Dragojly Jarnevićové, Melita Josipa Eugena Tomiće, Poslední Stipančićové Vjenceslava Novaka, Návrat Filipa Latinovicze Miroslava Krleži, Marina neboli o bolesti Ireny Vrkljanové, Božský hlad Slavenky Drakulićové a Ministerstvo bolesti Dubravky Ugrešićové. Práce ukazuje proměnu postavy ženy pod vlivem dobových myšlenkových konceptů a specifické kulturní situace patriarchálního prostředí. Texty jsou zvoleny pro typologickou různorodost, která si klade za cíl postihnout různé variace obrazu ženy.
|
|
|
Od intimního k veřejnému - konstituce a proměny "ženského psaní" v kontextu chorvatské literatury
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Od intimního k veřejnému - konstituce a proměny "ženského psaní" v kontextu chorvatské literatury Autor: Dajana Vasiljevićová Bakalářská práce se zabývá "ženským psaním" v chorvatském prostředí, jeho konstituováním a proměnami od osmdesátých let dvacátého století po současnost. Klade si za cíl vymezit jeho charakteristické projevy v literatuře a také ho vzhledem ke specifickému postavení prozápadně orientovaného ženského emancipačního hnutí v Jugoslávii zasadit do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ženské sensibility, emocionality a tělesnosti, které jsou v kulturní opozici k patriarchálním hodnotám společnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci "ženského psaní" na základě analýzy románů Hedvábí, nůžky od Ireny Vrkljanové, Mramorová kůže Slavenky Drakulićové a novely Štefica Cveková v čelistech života Dubravky Ugrešićové, jež slouží jako výchozí modely ženského psaní. Proměny žánru sleduji v chorvatském prostředí od sedmdesátých let dvacátého století, kdy dochází k úpravám modelu, vycházejícího z tradic francouzského feminismu. Konfrontace ženského subjektu s patriarchálním falocentrickým diskursem je založena na touze vymanit se z předurčené marginální role a dosáhnout rovnocenného postavení. Otázku "její" identity řeší přechod od soukromého objektu k veřejnému...
|
host ::
RSS.