|
|
Edukace matek v péči o dítě s dětskou mozkovou obrnou
KURÁŽOVÁ, Natálie
Tato bakalářská práce se zaobírá problematikou dětské mozkové obrny a edukací matek v péči o děti mající toto onemocnění. Práce je zaměřena na vnímání potřeb dítěte z pohledu matek a sester, dále pak i na edukační proces, který je uskutečněn mezi matkou dítěte s DMO a sestrou, která edukuje. Cílem práce bylo zjištění, jak matky a sestry vnímají potřeby dětí s dětskou mozkovou obrnou a jak probíhá edukace matky v péči tohoto specifického dětského pacienta. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je popisované onemocnění dětské mozkové obrny jako celek čítající definici, příčiny, diagnostiku, forem, klasifikaci a léčbu. Dále je popsána ideální edukace sestrou a potřeby dítěte. V části praktické jsou zahrnuty výsledky, které byly získány pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a matkami dětí s DMO, zaznamenávaných diktafonem v mobilním zařízení a následně přepisovány k pozdější analýze a kategorizaci. Kategorizací vyšlo šest kategorií: Potřeby dítěte z pohledu sestry, Edukace matek, Sdělování diagnózy, Potřeby dítěte z pohledu matky, Edukace sestrou a Pomoc pro rodiny dětí s DMO. Kategorie byly následovně převedeny do schémat. Výzkumného procesu se zúčastnilo celkem šest matek dětí s DMO a šest sester, které se s dětmi s DMO již setkaly. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že pohled na dostačující edukaci mají matky a sestry odlišný. Matky chtějí individuálně přizpůsobenou edukaci i v péči po skončení hospitalizace, zatímco sestry považují za dostačující poskytnutí informací týkajících se pouze aktuálního problému, se kterým je dítě hospitalizováno. Proto je tato práce výborným podkladem k doplnění studia budoucích pediatrických sester. Práce slouží k prevenci negativních zkušeností matek z dob hospitalizace se svým dítětem způsobenou neefektivní a chybějící edukací.
|
|
|
Úloha dětské sestry při realizaci novorozeneckého screeningu
KUBÍKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá rolí dětské sestry při zajištění novorozeneckého screeningu, se zaměřením na edukační proces matek, jejich zapojení během realizace screeningu a na problémy, se kterými se setkávají. Cílem je popsat rozsah ošetřovatelských činností při zajištění novorozeneckého screeningu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou podrobně popsány celoplošná screeningová vyšetření. Konkrétně tedy screening vrozené lues z pupečníkové krve, laboratorní screening 20 onemocnění, screening katarakty, vrozené hluchoty a vývojové dysplázie kyčlí. V dalších kapitolách se zaměřuji na kompetence dětských sester a jejich roli při zajištění novorozeneckého screeningu. Praktická část zahrnuje metodiku, výsledky výzkumného šetření a diskusi. Pro sběr dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří dětské sestry pracující na úseku fyziologických novorozenců a stanici intermediální péče na neonatologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. a na dětském oddělení v Krajské nemocnici Jihlava. Při rozhovoru jsem sestrám pokládala sled otázek, které měly zjistit, jak se orientují v problematice novorozeneckého screeningu. Na základě stanovení jednoho cíle byly vytvořeny tři výzkumné otázky. První otázka se zabývá rozsahem edukace rodičů, který poskytují v současnosti dětské sestry. Z výzkumu vyplývá, že většina sester má kompletní přehled v této oblasti a je schopna předat požadované informace rodičům. Druhá otázka zkoumá názor sester na zapojení rodičů při realizaci novorozeneckého screeningu. Výzkum ukazuje, že sestry aktivně podporují přítomnost rodičů u prováděných výkonů. Třetí otázka se věnuje problémům, se kterými se dětské sestry mohou nejčastěji setkat při zajištění novorozeneckého screeningu. Z malé části vyplývá, možné podceňování procedurálního tlumení bolesti ze strany rodičů při bolestivých výkonech. Výzkum ale neprokazuje žádné zásadní problémy při zajištění novorozeneckého screeningu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s diabetem mellitem I. typu
PETŘÍČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na péči dětských sester pracujících v diabetologických poradnách o děti s diabetem mellitem I. typu. V teoretické části byla popsána charakteristika onemocnění diabetu mellitu, jeho klasifikace, příčiny, příznaky, diagnostika, komplikace, léčba, a také specifické potřeby dětských pacientů s diagnózou diabetes mellitus I. typu. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení současného stavu ošetřovatelské péče o dětské pacienty s diabetem mellitem I. typu. Druhým cílem bylo zjištění a identifikování specifických potřeby dětských pacientů s diabetem mellitem I. typu. Třetím cílem byl návrh pro zlepšení v ošetřovatelských postupech a strategií pro dětské pacienty s diabetem mellitem I. typu na základě zjištěných výsledků. Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. K získávání dat byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 9 sestrami, které pracují v Dětské nemocnici v Brně v diabetologických ambulancí s různou délkou praxe. Po doslovném přepsání rozhovorů s respondentkami byly výsledky analyzovány pomocí otevřeného kódování metodou tužka a papír a bylo stanoveno celkem sedm kategorií: Věk dětí s diabetem mellitem I. typu, Počáteční příznaky dětí s diabetem mellitem I. typu, Edukace, Porušení léčebného režimu, Zlepšení léčebného režimu, Omezení diabetem v osobním životě, Návštěva diabetologické poradny. Výsledky výzkumu jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech empirické části této práce. Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastější věk dětí s diabetem mellitem I. typu je předškolní věk. Jako počáteční příznaky u dětí s diabetem mellitem I. typu respondentky nejčastěji uváděly časté močení, nadměrná žízeň, bolest břicha a nechutenství. Pouze jedna respondentka uvedla, že příznaky nesleduje. V rámci edukace respondentky nejvíce uváděly aplikaci inzulinu, dietní opatření a fyzickou aktivitu. Nejčastější porušení léčebného režimu vyplývá z neaplikování inzulinu a z nevhodného stravování. Většina respondentek uvedla, že děti s diabetem žádné omezení v osobním životě nemají. Návštěva diabetologické poradny podle nejčastějších odpovědí respondentek probíhá pravidelně jedenkrát za tři měsíce. Věřím, že výsledky této bakalářské práce by mohly být využity jako edukační materiál v diabetologických poradnách pro dětské pacienty k rozšíření informací o správném režimu a životosprávě.
|
|
|
Enuréza u dětských pacientů z pohledu dětské sestry
VETÝŠKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá enurézou u dětských pacientů z pohledu dětské sestry. To je onemocnění, o kterém se velmi často hovoří jako o nekontrolovaném úniku moči. Práce je rozdělena ne teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá popisem enurézy, anatomickým a fyziologickým popisem vylučovacího ústrojí. V této části také popisujeme psychické nebo anatomické změny, které mohou zapříčinit enurézu, či psychické potřeby pacientů trpící enurézou, diagnostické metody a možnosti léčby enurézy. Z literatury je také čerpán popis úlohy specifické péče dětské sestry s dětmi trpící enurézou, edukací dětí a jejich rodičů. Praktická část je zaměřena na specifika ošetřovatelské péče u dětí s enurézou. S pacienty s tímto onemocněním se častěji setkáme v nefrologické ambulanci, ale i přesto se sestry s enurézou na dětském lůžkovém oddělení setkávají. Hlavními cíli této bakalářské práce bylo prozkoumat zkušenosti a názory sester na péči o dětské pacienty s enurézou, zjistit, jak dětské sestry vnímají enurézu u dětských pacientů a prozkoumat, jaké strategie a přístupy dětské sestry používají při péči o dětské pacienty s enurézou. Pro splnění těchto cílů a metodiky jsme dělali rozhovory s dětskými sestrami. Další rozhovory jsme dělali s rodiči dětí s enurézou, všechny výsledky z rozhovorů byly kategorizovány do 10 kategorií. Z výzkumu vyplynulo, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče u dětí s enurézou. Sestry mají zkušenosti s těmito pacienty. Respondentky využívají adekvátní a účinné strategie a přístupy u dětí s enurézou.
|
|
|
Úloha dětské sestry v oblasti očkování
SMETANOVÁ, Lucie
Současný stav: V současné době se můžeme častěji setkat s rodiči, kteří odmítají očkování pro své dítě. Pro jiné rodiče není jednoznačné, jak se mají zachovat v nabídce standardních i nadstandardních očkování. Nemají dostatek informací, anebo mají příliš mnoho informací, mnohdy účelových, mnohdy nepřesných, anebo naopak sice odborných, avšak širší veřejnosti nesrozumitelných. Cílem práce: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jakou současnou roli dětská sestra zastupuje v procesu očkování, zároveň také posoudit její roli při poskytování informací rodičům, identifikovat překážky se kterými se dětské sestry setkávají při očkování a v neposlední řadě posoudit úroveň informovanosti rodičů o očkování. Metodika: Pro výzkumnou část bakalářské práce byla využita kombinovaná kvalitativně-kvantitativní metoda sběru dat. Pro kvantitativní výzkum byly použity nestandardizované dotazníky. Dotazníky byly šířeny prostřednictvím sociálních sítí a také v papírové formě v Jihočeském kraji. V rámci dotazníkového šetření bylo získáno a zpracováno 215 dotazníků. Kvalitativní analýza byla provedena pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovorů se zúčastnily sestry pracující v primární péči u PLDD v Českých Budějovicích a Třeboni. Výsledky: Z kvantitativní části výzkumného šetření bylo zjištěno, že informovanost rodičů je vysoká, rodiče si často i samy hledají informace o očkování. Z celého počtu 215 respondentů neočkuje pouze 6 (3 %) respondentů. Největšími důvody k neočkování jsou obavy z reakce. S tímto souvisí také otázka ohledně strachu z nežádoucích účinků, na kterou z 215 respondentů 111 (52 %) zodpovědělo, že obavy mají. Dětské sestry hrají velmi důležitou roli v procesu očkování od edukace, přes skladování, přípravu, aplikaci vakcíny až po sledování dítěte po očkování. Z kvalitativního šetření bylo vyhodnoceno, že klíčová role dětské sestry spočívá právě v edukaci jak dětí, tak i dospělých. S tímto souhlasí také výsledky kvantitativního šetření. Závěr: Závěrem je důležité říci, že očkování se stává poslední dobou velmi diskutovaným tématem. Je velice důležité nepřestávat s osvětou očkování. Edukace rodičů je proto velmi důležitá a mělo by se s ní začít co nejdříve.
|
|
|
Kompetence dětských sester v klinické praxi
PEŠLOVÁ, Klára
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat pohled dětských sester na jejich kompetence v klinické praxi. Teoretická část práce přibližuje pojmy kompetence a kompetence v ošetřovatelství, charakteristiku osobnosti a vzdělání dětské sestry, odborné ošetřovatelské činnosti dětských sester na základě jejich kompetencí a uplatnění dětských sester v klinické praxi. Praktická část je zpracována kvalitativní metodou a analyzuje data získaná z 10 polostrukturovaných rozhovorů s vybranými dětskými sestrami pracujícími na dětském, novorozeneckém a neonatologickém oddělení.
|
|
|
Motivace studentů pediatrického ošetřovatelství pro povolání dětské sestry
HRABOVSKÁ, Alžběta
Teoretická část práce byla rozdělena na dvě části: první z nich se věnuje představení oboru pediatrické ošetřovatelství, druhá se zaměřuje na motivaci studentů. V první kapitole, která se týká pediatrického ošetřovatelství, je popsána historie pediatrie, vysvětlen pojem pediatrie, popsána role dětské sestry, vzdělávání dětských sester, a jejich kompetence a působnost. Ve druhé kapitole, která se týká motivace, je popsán pojem motivace, zdroje motivace, vnitřní a vnější motivace, potřeba a motiv, motivace k učení a k práci. Cílem této práce bylo zjistit motivaci studentů ke studiu oboru pediatrické ošetřovatelství a zjistit, zda se studentům pediatrického ošetřovatelství v průběhu studia mění preference pro praxi v budoucím povolání dětské sestry. V empirické části práce byl proveden kvantitativní výzkum. Odpovědi byly sesbírány formou dotazníku vlastní konstrukce. Dotazníkové šetření bylo provedeno na vybraných vysokých školách se studijním programem Pediatrické ošetřovatelství. Školy, které se výzkumu zúčastnily, jsou Zdravotně sociální fakulta JČU, Lékařská fakulta Ostravské univerzity a 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Výzkumný soubor pro zjišťování údajů tvořilo 96 respondentů. Výsledky: Z výsledků kvantitativního vyplynulo následující. První hypotéza týkající se motivačního faktoru pro povolání dětské sestry se nepotvrdila. Předpokládali jsme, že největším motivačním faktorem pro povolání dětské sestry je pozitivní vztah k dětem. Podle grafu 15, je nejsilnějším motivačním faktorem pro studium pediatrického ošetřovatelství odpověď pomoc dětem, která byla na skórovací škále převedena se skóre 3,9. Pozitivní vztah k dětem byl převeden na skóre 3,8. Jistota pracovního místa byla převedena na skóre 3,5. Prestiž povolání je na skórovací škále převeden na skóre 3,1. Nejmenším motivačním faktorem (ve srovnání s ostatními odpověďmi) je finanční ohodnocení, které bylo převedeno na skóre 2,6. Druhá hypotéza, že se preference pro praxi v budoucím povolání dětské sestry mění v závislosti na délce studia, nebyla potvrzena. Třetí hypotéza, že se preference pro praxi v budoucím povolání dětské sestry mění v závislosti na formě studia, nebyla potvrzena. Druhou a třetí hypotézu ověřovaly otázky, které byly určené pouze studentům druhého a třetího ročníku. Statistickým chí-kvadrát testem jsme ověřovali platnost hypotéz H2 a H3. Nulová hypotéza byla ověřována proti alternativní hypotéze na hladině významnosti 5 %. Bakalářská práce může poskytnout bližší pohled na motivaci při studiu pro budoucí povolání dětské sestry přímo z pohledu studentů pediatrického ošetřovatelství. Může také posloužit jako zpětná vazba pro fakulty ke zjištění spokojenosti studentů se studiem. Výsledky práce byly prezentovány na SVOČ a byly s nimi seznámeny zapojené fakulty.
|
|
|
Péče u dětí s poruchami autistického spektra v domácím prostředí
FLORIÁNOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá péčí u dětí s poruchami autistického spektra (PAS) v domácím prostředí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je zmíněn historický vývoj, klasifikace, charakteristika, etiologie vzniku, klinický obraz, diagnostika a terapie poruch autistického spektra. Nejdůležitější kapitolou teoretické části je však rodina a péče v domácím prostředí. Je zde popsána rodina a dítě s PAS, dále pak homesharing, potřeby, role dětské sestry při péči a specifika v oblasti sebepéče. Praktická část a cíle jsou zaměřeny na specifika péče v domácím prostředí, na potřeby dětí s poruchami autistického spektra a na to, jakým způsobem se dětská sestra zapojuje do péče. Pro realizaci výzkumu byla využita metoda kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s osmi matkami a se dvěma dětskými sestrami. Rozhovory byly anonymně nahrávány na diktafon a poté přepsány do písemné formy. Výsledky šetření byly kódovány pomocí metody "tužka a papír", následně bylo vytvořeno devět kategorií a několik podkategorií. Konkrétně byly vytvořeny tyto kategorie: Zjištění diagnózy, Informační zdroje o péči, Péče v domácím prostředí, Homesharing, Reakce na změny a neznámé osoby, Komunikace, Potřeby, Specifika péče v domácím prostředí a Dětská sestra a péče u dětí s PAS. Výsledky jsou rozděleny do přehledné tabulky a schémat. Z výzkumného šetření vyplynulo, že péče u dětí s PAS je v domácím prostředí individuální a mnohdy náročná. Matky také uváděly, že nejsou spokojeny s informovaností o péči v domácím prostředí, protože je nikdo o této problematice neinformoval. Nejčastějším problémem je sebepéče, kdy většina dětí s PAS potřebuje ve všem dopomoct, ať už jde o oblékání, stravování, toaletu či hygienu. Dalším specifikem při péči je i přecitlivělost, například na různé barvy, tvary nebo materiál. Komunikace s těmito dětmi je také náročná, jelikož komunikují především neverbálně či vizuálně pomocí záštitných předmětů. Specifikem pro děti s PAS je i dodržování rituálů před spánkem či při stravování. Děti s PAS mají biologické, sociální a psychické potřeby. V mnoha případech ale biologické potřeby nepociťují, a tak je hlídají jejich rodiče. Dětské sestry se na péči podílejí tak, že rodiče edukují a snaží se je ve všem podporovat. Pokud dítě s PAS navštíví ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost nebo ordinaci zubního lékaře, sestra se snaží vždy respektovat jeho rituály.
|
|
|
Vliv herní terapie na psychický komfort dítěte v průběhu hospitalizace
ARBELOVSKÁ, Natálie
Současný stav: Průběh hospitalizace pro dítě může být velice stresující situací, s kterou se doposud nemuselo setkat. Dítě může pociťovat strach z neznáma, samotu a odloučení od jeho vrstevníků. Herní terapie je terapeutická metoda, která napomáhá dětem usnadnit průběh hospitalizace. Tato hra může být využitá jako nástroj a motivace pro hospitalizované děti. Cílem této práce je zmapovat, jaké dopady má pobyt v nemocničním prostředí na psychiku dítěte. Dalším z cílů je zjistit vliv herní terapie na psychický komfort hospitalizovaného dítěte. Metodika: Pro výzkumnou část byla vybrána kvalitativní výzkumná strategie. Pro sběr dat jsme zvolili metodu polostrukturovaných rozhovorů a pozorování. Výzkumný soubor tvořili rodiče, s nimiž proběhl rozhovor, a jejich hospitalizované děti na dětském oddělení, které byly pozorovány během herní terapie. Výsledky: Výsledkem analýzy odpovědí na výzkumné otázky bylo zaznamenáno zjištění, že využití herní terapie v nemocnici má značně pozitivní vliv na psychiku hospitalizovaného dítěte a na lepší prožívání pobytu v nemocničním prostředí. Při zkoumání druhého cíle bylo zjištěno, že většina hospitalizovaných dětí na dětském oddělení nevykazuje významné psychické následky způsobené pobytem v nemocnici, což naznačuje, že tento pobyt nemá výrazný vliv na jejich psychický stav. Závěr: Z výzkumného šetření vzešlo, že herní terapie v nemocnici je nedílnou součástí hospitalizace a pomáhá dětem se odreagovat a lépe prožít svou hospitalizaci. Má značně pozitivní vliv na jejich psychiku. Tato bakalářská práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty zabývající se touto problematikou. Na základě výsledků studie byl navržen edukační leták "Využití herní terapie při odběru krve". Plánek bude sloužit, jako pomůcka pro sestry na dětském oddělení.
|
|
|
Znalost sester pracujících na dětských odděleních v ošetřování střednědobých cévních vstupů
Müllerová, Julie ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Průšová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zmapování a prozkoumání znalostí sester v ošetřování střednědobých cévních vstupů zavedených pediatrickým pacientům. Cílem práce bylo na základě dotazníku zjistit míru vědomostí sester v jednotlivých typech střednědobých katétrů a míru znalostí ošetřovatelských postupů souvisejících s katétrem. Teoretická část práce zahrnuje pediatrická anatomická specifika, obecnou charakteristiku cévních vstupů, konkrétně popsané typy střednědobých žilních vstupů a ošetřovatelskou péči o tyto katétry. Empirická část prezentuje utříděná data ve formě přehledů tabulek a výsečových diagramů, která jsou následně porovnána s hypotézami orientovanými na věk, délku praxe, pracovní zařazení a specializovanou způsobilost respondenta v oblasti intenzivní péče. Metodika šetření spočívala v distribuci strukturovaného dotazníku vlastní konstrukce ve formě didaktického testu sestrám pracujícím na dětských odděleních Fakultní nemocnice v Motole. Zkoumaný vzorek se skládal ze 76 respondentů. Prostřednictvím dotazníkového šetření byl zjištěn statisticky významný rozdíl u tří položek v závislosti na pracovním zařazení respondentů ve prospěch respondentů pracujících na jednotkách intenzivní péče. Dále se procentuálně prokázala hlubší znalost PICC oproti znalostem midline katétru, znalost správnosti...
|
host ::
RSS.