|
|
C. S. Lewis: Hlas víry ve vřavě druhé světové války
Bílková, Alžběta ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Diplomová práce C. S. Lewis: Hlas víry ve vřavě druhé světové války stručně představuje klíčové životní události a dílo významného britského spisovatele a laického teologa C.S. Lewise, člení jeho rozmanitý život do jednotlivých období a soustředí se na Lewisovo působení v BBC, pro české prostřední neznámou kapitolu jeho života. Představuje rozvoj jeho myšlení o společnosti a víře i vývoj jeho tvorby, nejen beletristické, ale i křesťanské. Po biografickém úvodu následuje část věnující se britské společnosti za druhé světové války s podkapitolou věnované kultuře, která v té době hrála velkou roli. Třetí kapitola se zabývá Lewisovým působením v rozhlase BBC v letech 1941-1944 v pořadech Right or Wrong (1941), The Case for Christianity (Broadcast Talks, 1942), Christian Behaviour (1943) a Beyond Personality (1944). Nemá za cíl jen podat historickou informaci, ale představit popularizační roli a morální úlohu, kterou sehrály tyto pořady pro britskou společnost za druhé světové války. Závěrečná kapitola se pak věnuje konci Lewisova života a vlivu, který jeho rozhlasové pořady měly na tehdejší britskou společnost včetně odkazu, jenž za sebou tento mnohostranný autor zanechal.
|
|
|
Narnie a Středozem: Etická fantasy C.S. Lewise a J.R.R. Tolkiena
CRKVOVÁ, Simona
Cílem této práce je srovnávací analýza dvou anglických fantasy ság pro děti: The Chronicles of Narnia autora Cliva Staplese Lewise a The Hobbit i The Lord of the Rings autora Johna Ronalda Reuela Tolkiena. Teoretická část práce podá informace o pohádkové a fantasy literatuře s přiblížením výše uvedených děl. Dále se bude zabývat životní zkušeností obou autorů, jejich spoluprací, a v neposlední řadě i morální filosofií Emmanuela Lévinase, zejména publikací Být pro druhého, jež se soustředí na etické otázky. Vlastní analýza se zabývá následujícími tématy: děti a dospělí, alternativní světy, vztah dobra a zla, konkrétní postavy a jejich náklonnost k dobru či zlu, posouzení odměn a trestů, a nejvyšší morální stav. Na základě této interpretace práce nastíní shodné a rozdílné přístupy obou autorů k této problematice.
|
host ::
RSS.