|
|
Kvalita multi-GNSS přesného určení polohy bodů pomocí stochastického modelování parametru hodin
Mikoś, Marcin ; Kazmierski, Kamil ; Sośnica, Krzysztof
Kvalita souřadnic stanic mezinárodní služby GNSS (IGS) závisí při GNSS nediferencovaných řešeních, mimo jiného, na typu oscilátoru umístěného na stanici. Je třeba rozlišovat mezi časovými standardy interních, rubidiových, cesiových a hydrogen maser hodin. Stabilita časových standardů se může lišit o několik řádů v závislosti na typu hodin. Vysoce přesné hodiny umožňují použití stochastického modelování v algoritmech absolutního určování polohy, což ikospřispívá k rychlejší konvergenci řešení a zvýšení přesnosti polohy. V technice měření Precise Point Positioning (PPP) využívající multi-GNSS, mohou být parametry hodin určovány dvěma způsoby. Buď se odhaduje parametr hodin samostatně pro každý systém, nebo je určen jeden parametr hodin pro všechny systémy s uvážením mezisystémových odchylek. V tomto článku analyzujeme vliv stochastického modelování parametru hodin na určení polohy v multiGNSS PPP řešení. Využíváme vybrané IGS stanice přijímající signály z družic systémů GPS, GLONASS, Galileo a BeiDou. Realizovány jsou všechny analýzy parametru hodin pro různé typy oscilátorů společně s výkonnostními charakteristikami každého systému. Důležitou výhodou modelování parametru hodin je v multi-GNSS PPP řešeních stabilizování výškové složky souřadnic stanice.
|
|
|
Vertikální migrace Cs-137 v půdním profilu do hloubky 1m
NOVÁČKOVÁ, Jana
Z pohledu dlouhodobé kontaminace životního prostředí je nejvýznamnějším prvkem cesium-137, protože se vstřebává do lidského organismu, ale také do kořenového systému, rostlin, mechů, hub, lesních plodů a masa divoké zvěře. Především však zůstává v různých vrstvách půdy. Několik hlavních faktorů ovlivňuje distribuci radionuklidů v půdě, a to dešťové srážky-vstup vody do půdy, difúze, migrace kořenovými systémy, činnost lidí, zvířat atd. Monitorace jeho výskytu v životním prostředí je důležitá a spočívá v interferenci cesia-137 s draslíkem. Vstřebává se v lidském těle (asi 80%) a vylučuje se močí. Nejvíce zůstává v měkkých tkáních a jeho biologický poločas je 110 dní. Z přírodních zdrojů i z činnosti člověka jsme vystaveni působení ionizujícího záření. Činnost člověka způsobuje umělou radioaktivitu, která je v porovnání s přirozenou poměrně malá, ale dopad na zdraví lidí může být obrovský. První část bakalářské práce se vztahuje k dané problematice s využitím teoretických a vědeckých informací, norem, zákonů. Další část zahrnuje metodiku a výsledky praktického měření vzorků půdy. Cílem bylo zjistit, jaká vrstva půdy deponuje nejvíce radioaktivního cesia, protože se předpokládá, že je stále její součástí. Vzorky půdy byly odebrány v chráněné krajinné oblasti Šumava, ve 2. zóně Národního parku, v oblasti Železnorudsko, lokalita Nová Hůrka (Kuchyně). Výběr místa prezentoval distribuci radioaktivního spadu na našem území. Půdní vzorky byly odebrány po 1 cm do hloubky 1 m, sušeny, vyčištěny a připraveny pro měření. Odebrané vzorky byly měřeny standardním způsobem na Regionálním centru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) v Českých Budějovicích. Spektra získaná měřením byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMWIN. V praktické části byly odebrány vrstvy půdy o tloušťce 1 cm do hloubky 1 m a po jejich zpracování a přípravě na měření byla změřena aktivita cesia-137 ve vzorcích půd pomocí polovodičové gama spektrometrie. Naměřené výsledky se porovnávaly s výsledky minulých odběrů vzorků půdy, byly vyhodnoceny a interpretovány v bakalářské práci. Výsledky měření prokázaly, v jaké hloubce se nachází v současné době maximum cesia-137, které pochází z testování jaderných zbraní, a především z radiační havárie v Černobylu. Cílem práce bylo zjistit, jaká je hloubková distribuce cesia-137 v neobdělávaných půdách a jestli stále probíhá jeho migrace půdním profilem, a potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, jaké maximální množství se stále vyskytuje v dosahu kořenového systému rostlin.
|
|
|
Stanovení vybraných kovů v jedlých houbách na Příbramsku
DVOŘÁKOVÁ, Hana
Cílem této práce bylo stanovit koncentrace rubidia, cesia, lithia, stroncia, a doplňkových prvků mědi, železa, manganu a zinku ve vzorcích jedlých hub a porovnat naměřené koncentrace se studiemi uvedenými v literární rešerši. Literární rešerše obsahuje kromě výsledků studií stručné informace o houbách, jednotlivých prvcích, o použité metodě a sledované lokalitě. Pro účely praktické části bylo v srpnu a září roku 2019 nasbíráno 19 vzorků devíti druhů jedlých hub z blízkého okolí kovohutí v obci Podlesí u Příbrami. Vzorky byly nejprve zpracovány mikrovlnným rozkladem a poté analyzovány metodou AAS (atomová absorpční spektrometrie). Celá praktická část bakalářské práce byla prováděna v laboratoři Katedry aplikované chemie Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky analýzy byly zaznamenány do tabulek, statisticky a graficky zpracovány a zhodnoceny v diskusi. Z analýzy jsme zjistili, že druh houby nejvíce kumulující kovy je muchomůrka růžovka. Mezi analyzovanými vzorky jsme u ní prokázali nejvyšší koncentraci stroncia (22,5 mg/kg), lithia (0,6 mg/kg), železa (223,0 mg/kg) a manganu (69,7 mg/kg). Naopak nejméně kumulujícím druhem byl suchohřib hnědý, u kterého byly stanoveny nejnižší koncentrace mědi (10,1 mg/kg), železa (29,5 mg/kg) a manganu (5,2 mg/kg). Málo kumulující druh byl také hřib smrkový, u kterého bylo prokázáno nejméně stroncia (2,2 mg/kg) a lithia (0,3 mg/kg). Za zmínku stojí klouzek sličný, u kterého jsme stanovili nejvíce rubidia (364 mg/kg) a cesia (11,7 mg/kg), ale naopak nejméně zinku (68,7 mg/kg). Stejně tak bedla vysoká absorbuje ve velké míře měď (255 mg/kg), ale naopak obsahovala nejméně cesia (0,5 mg/kg) a rubidia (11,8 mg/kg).
|
|
|
Monitorování obsahu Cs-137 spektrometrickým měřením v půdě
LEPIČ, Daniel
Cílem diplomové práce bylo porovnat výsledky z in-situ spektrometrie a laboratorního stanovení plošné aktivity Cs-137 v odebraných vzorcích v neobdělávaných půdách. Pro účely naplnění cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jsou výsledky z in-situ měření plošné aktivity Cs-137 v neobdělávaných půdách srovnatelné s výsledky z laboratorního měření odebraných vzorků půd? Teoretická část práce byla sepsána na základě rešerší knižních publikací, zahraničních vědeckých článků a elektronických zdrojů, které se zabývaly problematikou radioaktivity, jejího působení na životní prostředí a principem polovodičové spektrometrie gama. Praktická část práce se zabývala spektrometrickým měřením metodou in-situ a laboratorním stanovením plošné aktivity Cs-137 ve vzorcích půdy pomocí polovodičového spektrometru gama. Měření a odběr vzorků půdy probíhalo na území Národního parku Šumava a v jeho přilehlých oblastech v Plzeňském kraji. Bylo vybráno pět lokalit (Nová Hůrka, Prášily, Srní, Nový Brunst a Hadí vrh). Spektrometrickým měřením metodou in-situ byly zjištěny nejvyšší hodnoty plošné aktivity Cs-137 v lokalitě Nová Hůrka (19526 Bq/m2) a nejnižší v lokalitě Hadí vrh (5398 Bq/m2). Spektrometrickým měřením vzorků půdy v laboratoři byly zjištěny nejvyšší hodnoty plošné aktivity Cs-137 ve vzorku z lokality Nová Hůrka (10000 Bq/m2) a nejnižší hodnoty Cs-137 v lokalitě Hadí vrh (2060 Bq/m2). Přínosem práce je porovnání spektrometrického měření metodou in-situ s měřením odebraných vzorků půdy na polovodičovém spektrometru gama. Výsledky tohoto monitorování mohou poskytnout data o radiační situaci v jednotlivých lokalitách na Šumavě. Srovnáním výsledků plošné aktivity Cs-137 bylo zjištěno, že existuje závislost mezi spektrometrickým měřením metodou in-situ a měřením vzorků půdy v laboratoři. Výsledky plošné aktivity Cs-137 jsou řádové srovnatelné. Rozdíly mezi výsledky jsou pravděpodobně způsobeny podmínkami měření.
|
|
|
Vliv stromů na kontaminaci půdy 137Cs
TRNKOVÁ, Michaela
Zkoušky jaderných zbraní v atmosféře a havárie na jaderně energetických zařízeních v posledních padesáti letech způsobily významnou kontaminaci životního prostředí. Některé uniklé radionuklidy mají poločas přeměny až několik desítek let a jsou stále přítomny v životním prostředí. Z tohoto důvodu stále probíhá monitorování radiační situace na území České Republiky s cílem zjistit chování a kinetiku umělých radionuklidů v životním prostředí a závažnost radiologických dopadů na člověka. Výsledky tohoto monitorování slouží k přehledu o radiační situaci, sledování dlouhodobých trendů a v neposlední řadě i k získání nových poznatků, které mohou usnadnit zvládání radiační mimořádné události. Cílem této diplomové práce bylo změřit obsah 137Cs v půdách odebraných pod a kolem korun listnatých stromů na území zasaženém radiačním spadem a zjistit, zda koruna stromu má vliv na distribuci cesia v půdách pod nimi. Za tímto účelem byla stanovena výzkumná otázka: Mají koruny stromů vliv na distribuci cesia v půdách pod nimi? Pro lepší srozumitelnost je úvod práce věnován informacím o ionizujícím záření, základním pojmům a veličinám z oblasti ionizujícího záření, zdrojům kontaminace radionuklidy, především havárii jaderné elektrárny Černobyl, kontaminaci životního prostředí a obyvatelstva a prvkům důležitým pro praktickou část této práce. Na teoretickou část pak navazuje metodika výzkumu. Vzorky půd byly odebírány pod pěti listnatými stromy druhu ořešák královský, které vyhovovaly stanoveným kritériím pro odběr. Pod každým stromem byly odebírány vzorky do třech směrů svírajících úhel 120° vždy u kmene, v polovině koruny, na kraji koruny a mimo korunu. Tedy 12 vzorků u každého stromu, celkem 60 vzorků. Suché a vyčištěné vzorky půd byly změřeny pomocí polovodičové gama spektrometrie, která určila hodnoty hmotnostní aktivity radionuklidu 137Cs a také přirozeně se vyskytujícího radionuklidu 40K. Z naměřených hodnot byly vytvořeny grafy. I přes časté odchylky, které mohou být způsobeny vlivem přírodních jevů či činností člověka z nich vyplývá, že koruny stromů mají vliv na distribuci 137Cs v půdách pod nimi.
|
|
|
Stanovení obsahu vybraných kovů 1. a 2. skupiny v jedlých houbách
MÁCHOVÁ, Nikola
Houby jsou schopny akumulovat ve svých plodnicích prvky, některé těžké kovy a radionuklidy. Tato práce se zabývá kumulací vybraných kovů 1. a 2. skupiny v jedlých stopkovýtrusných houbách a půdě. První sběr proběhl na podzim roku 2017, bylo nalezeno 11 vzorků hub, přičemž od každého druhu se odebíralo několik plodnic a půda, na které plodnice rostly. Druhý sběr se konal na podzim roku 2018, ten probíhal stejným způsobem jako v předešlém roce a odebráno bylo 10 druhů hub. Byla vybrána lokalita v České republice (Ledenice), kde se četně vyskytovaly druhy hub - žampion polní, hřib smrkový, hřib strakoš, hřib žlutomasý, hřib kovář, křemenáč osikový, bedla vysoká, klouzek obecný, hřib hnědý, kozák březový, ryzec pravý, žampion lesomilný, klouzek kravský a muchomůrka růžovka. Stanovovanými kovy byly lithium (Li), stroncium (Sr), cesium (Cs) a rubidium (Rb). Stanovování probíhalo pomocí metody atomové absorpční spektrometrie (AAS). Nejvyšší obsah lithia byl v obou letech naměřen v plodnici žampionu polního (2,3 mg/kg a 1,6 mg/kg) a stroncia u křemenáče osikového (3,7 a 6,6 mg/kg). Ze všech sledovaných hub bylo prokázáno, že druhy z čeledi Boletus vykazovaly největší kumulaci rubidia (hřib smrkový 519 mg/kg a hřib kovář 398,6 mg/kg). U čeledi Boletus byl naměřen i nejvyšší obsah cesia, a to kolem 1,1 mg/kg.
|
|
|
Zapojení přenašečů AtKT/HAK/KUP v příjmu K+ a Cs+ rostlinami
Šustr, Marek ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Maršík, Petr (oponent)
Draslík je esenciální biogenní prvek a je přijímán rostlinami ve velkém množství, protože v nich plní úlohu hlavního osmotika rostlinné buňky. Vzhledem k výrazně odlišné dostupnosti draslíku v různých půdách vyvinuly rostliny systém přenašečů, který zabezpečuje dostatečný příjem K+ v rozmezí několika řádů jeho externí koncentrace. Mechanizmus příjmu K+ je u Arabidopsis thaliana dobře prozkoumán a je známo, že při jeho velmi nízkých koncentracích je do příjmu zapojen především transportér AtHAK5, který patří do rodiny přenašečů KT/HAK/KUP. Tato rodina má v A. thaliana 13 členů, a pro některé z nich jsou známy funkce například v transportu auxinu v kořenové špičce (TRH1), nebo v pohybech průduchů (KUP6). V této práci bylo zkoumáno možné zapojení doposud nestudovaných transportérů KUP5, KUP7, KUP9 a KUP10 do příjmu a homeostáze K+ v A. thaliana. V in vitro kultivacích bylo zjištěno, že mutant kup9 vyvíjí pouze velmi krátké postranní kořeny při nedostatku K+ , oproti tomu mutant kup5 měl při nedostatku K+ signifikantně větší suchou hmotnost než Col-0. Fenotyp kup9 se podařilo potvrdit v dalších kultivacích a následně byla zkoumána anatomie apikálních meristémů postranních kořenů kup9. Kořenové špičky kup9 byly při nedostatku K+ odlišně uspořádané a jevily známky dřívější terminace meristémů. Za účelem...
|
|
|
Příjem 137Cs a jeho interakce v rostlinném metabolismu
Šustr, Marek ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Maršík, Petr (oponent)
Rostliny jsou schopné přijímat radioaktivní cesium z půdy, čímž mu umožňují vstup do potravního řetězce. Chování cesia v půdách je řízeno jílovými částicemi. Cesium se může reverzibilně vázat na jejich povrch nebo je fixováno mezi jejich vrstvami. Největší afinitu pro cesium má mine- rál ilit díky svým roztřepeným okrajům (frayed edges, FED). V půdách s obsahem organických látek vyšším než 90 % je chování cesia ovládáno právě organickou složkou a je mnohem více přístupné rostlinám. Příjem cesia je značně mezidruhově variabilní. Mnoho rostlin akumulujících velká množství cesia patří do čeledi Chenopodiaceae. Příjem cesia je ovlivňován ostatními ionty v půdním roztoku. Nejzásadnější vliv má draslík. Při zvýšení koncentrace externího draslíku z 50 μM na 250 μM poklesl příjem cesia třicetkrát. Draslík ovlivňuje mobilitu Cs v půdě i příjem rostlinami. Díky chemické podobnosti cesia s draslíkem jsou některé draslíkové přena- šeče schopny transportovat oba kationty velice efektivně a jsou proto považovány za hlavní místo vstupu cesia do kořenů rostlin.Velká část transportu cesia je zprostředkována draslíko- vým vysokoafinitním přenašečem HAK5. Na zbývající části příjmu se nejvíce podílí nespecifické kationové kanály. Rostliny mohou přijímat až 80 % cesia spadaného na jejich nadzemní části. Cesium je v...
|
|
|
Vliv draslíku na příjem stabilního cesia ďáblíkem bahenním z vodného roztoku
Petrůvová, Nicola ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv draslíku na příjem stabilního cesia a vyhodnotit vhodnost ďáblíku bahenního (Calla palustris) pro fytoremediaci. Experiment probíhal v prostředí skleníku, kde byly rostliny pěstovány ve vodném roztoku. Následně byly rostliny vystaveny stabilnímu isotopu cesia (133Cs) o koncentraci 1 mM CsCl. Draslík byl k rostlinám přidáván ve formě síranu draselného (K2SO4) o pěti koncentracích (0,5 mM, 1 mM, 2 mM, 5 mM a 10 mM). Rostliny byly exponovány po dobu 8 dní. Největší průměrný příjem cesia (9,37 %) vykazovaly rostliny bez přidaného draslíku. Kořenová část rostlin vykazovala větší obsah cesia než jejich nadzemní část. Na základě celkového příjmu cesia z vodného roztoku lze hodnotit ďáblík bahenní jako rostlinu použitelnou pro fytoremediaci.
|
|
|
Vliv dusíku na akumulaci Cs ďáblíkem bahenním
Benediktová, Eva ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá posouzením vhodnosti ďáblíka bahenního (Calla palustris) pro fytoremediaci a objasněním jak dusík ovlivňuje příjem cesia z vodního roztoku. Testované rostliny byly exponovány pěti různými koncentracemi dusíku (ve formě NH4+ a NO3-) a 0,5 mM CsCl, po dobu osm dní. Nejvíce cesia přijaly (13,5%) rostliny bez přidání dusíku, nejméně pak s koncentracemi 6:3 (3,9%), 8:4 (3,6%) a 10:5 NH4NO3:NH4Cl (3,5%). Ďáblík se projevil jako vhodný pro fytoremediaci, avšak s potřebou delší expozice. Vedle těchto hlavních hypotéz bylo navíc prokázáno, že stav rostlin ovlivňuje příjem cesia a že má dusík vliv na stav rostlin. Dále nebyl pozorován patrný rozdíl v příjmu cesia v kořenech a stoncích s listy.
|
host ::
RSS.