|
|
Vliv kalorické restrikce na neuroplasticitu
Sonina, Alisa ; Málková, Petra (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Bylo prokázáno, že omezení příjmu kalorií má širokou škálu příznivých účinků na zdraví a dlouhověkost, ačkoli jeho účinky na mozkové funkce nejsou tolik známé. Tato práce shrnuje současný stav výzkumu účinků omezení příjmu kalorií na neuroplasticitu, včetně studií zkoumajících molekulární, strukturální a behaviorální účinky omezení stravy na zvířecích a lidských modelech. Celkově důkazy naznačují, že omezení příjmu kalorií podporuje neuroplasticitu. Aby však bylo možné plně porozumět mechanismům, které jsou základem těchto účinků, a určit optimální trvání a intenzitu omezení příjmu kalorií, je potřeba dalších výzkumů. Klíčová slova: Kalorická restrikce, neuroplasticita, dieta, kognice, neurogeneze, metabolismus
|
|
|
Role of post-translational modifications, O-GlcNAcylation and Phosphorylation, in neurodegenerative disorders and brain hypometabolism
Špundová, Tereza ; Růžička, Jiří (vedoucí práce) ; Čočková, Zuzana (oponent)
Post-translační modifikace jsou jedny z hlavních mechanismů, které významně zvyšují variabilitu funkce proteinů. O-GlcNAcylace a fosforylace patří mezi nejrozšířenější a nejvíce studované post-translační modifikace. Za fyziologických podmínek OGlcNAcylace působí jako metabolický senzor, který spojuje metabolismus glukózy s běžnou funkcí neuronů. Reverzibilní fosforylace je jedním z mechanismů, které mohou snížit metabolismus regulováním rychlosti toku metabolickými cestami. Poruchy regulace těchto modifikací jsou spojeny s neurodegenerativními poruchami a hypometabolismem. Práce se zaměřuje na korelaci těchto dvou modifikací, jejich vzájemný vztah a dopad na neurodegenerativní onemocnění a jiné fyziologické modely. Klíčová slova: hypometabolismus, OGlcNAcylace, fosforylace, post-translační modifikace, neurodegenrativní onemocnění, hibernace, kalorická restrikce, paměť, učení
|
|
|
Význam produkce oxidu dusnatého a reaktivních forem kyslíku při akutním koronárním syndromu
Šnorek, Michal ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Al-Hiti, Hikmet (oponent)
V kardiologii existují různé stavy spojené s uvolněním volných radikálů při některé z forem hypoxie, jako je například ventilační hypoxie nebo porucha perfúze. Úloha volných radikálů při hypoxii v kardiologii je klíčovým bodem našeho zájmu. V prezentované práci jsme se zaměřili na hypoxií indukovanou plicní vazokonstrikci a akutní ischémii myokardu. Hypoxická plicní vazokonstrikce (HPV), jako důležitý fyziologický mechanizmus, je regulována změnami produkce a interakcí reaktivních forem kyslíku (ROS). Přetrvává nicméně kontroverze, je-li HPV regulována vzestupem nebo poklesem v produkci ROS. Rovněž role oxidu dusnatého (NO) zůstává nejasná. Prezentované výsledky ukazují, že snížení koncentrace superoxidu pomocí mimetika superoxid dismutázy tempolu vede k omezení HPV nezávisle na produkci NO i bazálním tonu plicních cév. V experimentálním modelu jsme dále studovali efekt třídenního hladovění na ischemickou odolnost myokardu. Akutní kalorická restrikce je prokazatelně spojena s omezením produkce ROS. Naše výsledky ukazují, že třídenní hladovění efektivně chrání myokard vůči dvěma hlavním následkům akutního ischemicko-reperfúzního poškození: brání vzniku závažných reperfúzních komorových arytmií a omezuje rozsah infarktu myokardu. Tyto příznivé účinky mohou být spojeny se změněným redoxním stavem mitochondrií,...
|
host ::
RSS.