|
|
Zpřesnění distribuce sněhové pokrývky na vybraných povodích s využitím dat automatických sněhoměrných stanic
Procházka, J. ; Šustková, V. ; Tesař, Miroslav
Studie hodnotí význam automatických sněhoměrných stanic (ASNS) provozovaných různými subjekty v oblasti vybraných subpovodí Šumavy spadajících do povodí přehradní nádrže Orlík. Je zde zdůrazněna potřeba monitoringu sněhové pokrývky jako významné složky hydrologické bilance povodí zejména v horských oblastech. Subpovodí Vltavy a Otavy reprezentují území pramenných oblastí v srážkově návětrné příhraniční části pohoří, kdežto subpovodí Volyňky a Blanice pramennou oblast závětrné vnitrozemské části pohoří. Význam ASNS je prokázán především v nejvyšších a odlehlých polohách Šumavy, kde chybí základní meteorologické stanice používané do běžných klimatologických a hydrologických hodnocení. Díky moderním podkladům a metodám je možné významně zpřesnit distribuci sněhové pokrývky a jejích vlastností. Kontinuální záznam výšky sněhu prostřednictvím ASNS takto poskytuje pro území vyšších poloh Šumavy nové poznatky a operativní údaje pro standardní klimatologická hodnocení i pro další aplikace využívané v rámci činnosti ČHMÚ, Povodí Vltavy, s. p. a dalšími institucemi např. pro správní a vědeckovýzkumné potřeby.
|
|
|
POVODNĚ V JIHOČESKÉM KRAJI
HRDÝ, Roman
Povodně v Jihočeském kraji První kapitola má obecný význam a představuji zde legislativu České republiky vztahující se ke krizovému řízení, k povodním, definici krizové situace, krizového stavu a kategorizaci událostí/katastrof, zahrnujících povodeň. Také se věnuji důležité roli ovlivňující průběh a následky povodní - urbanismu. Druhá část se váže k problematice povodní, jejich původu, klasifikaci, protipovodňovým opatřením a předpovědí spojených s Českým hydrometeorologickým ústavem, jehož funkce a činnosti jsou zde popsány. Meritem hlavní části diplomové práce jsou výstupy z terénního šetření v obcích Jihočeského kraje, které byly zasaženy povodněmi. Popisuji, porovnávám, analyzuji poslední velké povodně v letech 1997, 2002 a 2006 v České republice, resp. v Jihočeském kraji. Hodnotím jejich intensitu, vývoj (postup), meteorologické důvody a škody, které způsobily,zobecňuji faktory, které měly přímý dopad na rozsah škod, včetně sociálních a ekonomických dopadů. Tuto část uzavírám zmínkou o nebezpečí povodní ve světě. V poslední části diplomové práce zmiňuji názory klimatologů na globální oteplování a možnou příčinnou souvislost této hrozby s povodněmi. Výstupem je potvrzení/vyvrácení pracovní hypotézy, kterou jsem si stanovil v zadání diplomové práce.
|
host ::
RSS.