|
|
Příprava a studium série polymerů na bázi diketopyrrolopyrrolů (DPP) jako fotoaktivních látek
Solanský, Lukáš ; Richtár, Jan (oponent) ; Cigánek, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce pojednává o polymerech na bázi organických pigmentů, jejich přípravě, charakterizacích a využití jakožto fotoaktivních látek se zaměřením na umělou fotosyntézu. Experimentální části je věnovaná přípravě polymerů na bázi diketopyrrolopyrrolů (DPP). Bylo připraveno 7 DPP derivátů s 5 různými postranními řetězci. Byly porovnány přípravy DPP polymerů pomocí Stilleovy reakce a přímé arylace. Díky vyšší efektivitě a nižší náročnosti přímé arylace byla tato metoda polymerace využita na přípravu série 20 polymerů složená z kombinace 5 DPP derivátů a 4 komonomerů. U syntézy několika výsledných polymerů byl pozorován vznik nerozpustného podílu, který nebylo možné dostupnými metodami charakterizovat, a i následná aplikace takových materiálů není díky tomu umožněna. Na základě získaných dat se ukázalo, že zejména objemná skupina adamantanu a komonomer tetrafluorbenzen nejsou pro přípravu polymerů vhodné, jelikož vedly k velmi omezeně rozpustným materiálům, který měly navíc nízký stupeň polymerace. Naopak polymery obsahující butyl-TEG, oktadekan, komonomer thiofen a částečně i benzothiadiazol měly stupeň polymerace v rozmezí 10-33 a vykazovaly skvělé spektrální i optoelektrické vlastnosti. Testy fotokatalytického vývoje vodíku za pomocí DPP polymerů jsou ve vývoji, ale v prvotních měřeních na vybraných materiálech polymerů (P14 a P20) vodík nebyl prokazatelně detekován.
|
|
|
Artificial light-harvesting antenna based on an aggregation of bacteriochlorophyll c with selected pigments
Malina, Tomáš ; Pšenčík, Jakub (vedoucí práce) ; Litvín, Radek (oponent)
Název práce: Umělá světlosběrná anténa založená na agregaci bakteriochlorofylu c s vybranými pigmenty Autor: Tomáš Malina Katedra: Katedra chemické fyziky a optiky Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jakub Pšenčík, Ph.D., KCHFO MFF UK Abstrakt: Sluneční energie je jedním z nejdůležitějších zdrojů energie pro všechny živé organismy v přírodě. Její záchyt probíhá ve specializovaných světlosběrných komplexech zvaných antény, které typicky obsahují proteinovou kostru s navázanými pigmenty. Výjimečnými jsou v tomto případě chlorosomy, světlosběrné antény zelených bakterií, ve kterých se pigmenty organizují spontánně, bez pomoci proteinů. Tuto vlastnost spontánní agregace mají pigmenty bakteriochlorofylu (BChl) c, d nebo e, které jsou v chlorosomech zastoupeny nejpočetněji. Díky této vlastnosti lze vytvořit umělé světlosběrné antény na stejném principu a rozšiřovat jejich absorpční spektrum pomocí dalších pigmentů. V této práci byly studovány antény vzniklé agregací BChl c s β-karotenem a BChl a dvěma metodami, rychlou a pomalou. Nejprve byla zkoumána účinnost přenosu energie mezi těmito pigmenty. Přenos energie mezi BChl c a BChl a dosahoval až 95 %, zatímco přenos z β- karotenu na BChl c má účinnost nižší. Důležitou vlastností β-karotenu v umělých agregátech podobně jako v přirozených chlorosomech však bylo...
|
|
| |
host ::
RSS.