|
|
Výstavy Konfrontace v letech 1984-1987
PROKEŠOVÁ, Daniela
Tématem této bakalářské práce jsou výstavy Konfrontace I-VI, výstavy, které v letech 1984-1986 uspořádali studenti Akademie výtvarných umění a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Studenti v tehdejší době neměli možnost účastnit se oficiálních výstav a silná potřeba vystavovat a konfrontovat se mezi sebou je dovedla k tomu, že si uspořádali vlastní ve svých ateliérech a bytech. Jejich organizace se ujali Jiří David a Stanislav Diviš po zjištění, že někteří jejich spolužáci mají stejné potřeby jako oni. Hlavním cílem práce je, co nejpodrobněji popsat tyto výstavy a přiblížit jejich podobu na základě dostupných fotografií a dobových recenzí a zhodnotit jejich význam, jak pro samotné účastníky výstav, tak pro další vývoj výtvarného umění v našem prostředí. Dále se práce věnuje zasazení výstav do kontextu umění a společenské situace na přelomu 70. a 80. let 20. století. Umělecká tvorba v té době byla silně ovlivněna vládnoucím komunistickým režimem, který umění svazoval řadou omezujících pravidel a nepovoloval vystavovat každému. Organizace výstav v alternativních, negalerijních prostorách tak nebyla ojedinělým počinem. V závěrečné části práce je posouzen vliv Konfrontací jakožto počátku našeho postmoderního umění, především podle prvků, které jako postmoderní spatřovali v dílech recenzenti výstav.
|
|
|
Malíř a sběratel Miloš Malina a jeho pozůstalost ve Středočeském muzeu v Roztokách
Hůlková, Martina ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce představuje málo známého umělce a sběratele Miloše Malinu, který je výjimečný v tom, jak obě vášně propojil ve své umělecké tvorbě. Práce se zabývá hlavně jeho odkazem uloženým ve Středočeském muzeu, kde se nachází celá jeho pozůstalost, kterou Malina, ještě za svého života, odkázal Středočeskému muzeu. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí, které představí jak samotného umělce, tak i jeho pozůstalost. V závěru pojednává o Malinově tvorbě. První část se zabývá jeho životem, studiem a zaměstnáním. Dále se věnuje jeho uměleckému stylu, ve kterém nebyl nijak vyhraněn, avšak ovlivněn byl třeba některými uměleckými přáteli jako byli: Filla (inspirace jeho kubistickou malbou), Špála (stejné zaujetí pro modrou barvu), ze zahraničních umělců pak Cézanne (od něj využil pro svá zátiší jablka). Velkou inspirací byly ženy, které ho obklopovaly celý život. Se zaměřením na to proč a podle čeho si je vybíral a také co mu na nich přišlo zajímavé. V druhé části se nastíní, jak se celý odkaz dostal do Středočeského muzea. Uvede se i to, jak byla pozůstalost tematicky rozdělena a uložena do jednotlivých depozitářů. V závěru se konstatuje, jak se v jeho uměleckých dílech prolínala i sběratelská vášeň.
|
host ::
RSS.