|
|
Výskyt těžkých kovů v blízkosti dopravních komunikací v Brně
Brzobohatý, Jan ; Adamec, Vladimír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením výskytu rizikových kovů v půdách v okolí dopravních komunikací na území města Brna. Bylo vybráno dvacet pět odběrových lokalit, které byly rozděleny do skupin dle dopravní zátěže, aby mohl být porovnán vliv dopravy na kontaminaci půd rizikovými kovy. V půdních vzorcích byly stanovovány obsahy rizikových kovů (Cd, Hg, Pb, Zn, Cu, Ni) s využitím instrumentálních metod atomové absorpční spektrometrie. Olovo, zinek, měď a nikl byly stanoveny atomovou absorpční spektrometrií s plamenovou atomizací (F-AAS), kadmium atomovou absorpční spektrometrií s elektrotermickou atomizací (ET-AAS), rtuť byla stanovena instrumentací AMA 254.
|
|
|
Problematika alkylderivátů rtuti v biotických matricích
Zajícová, Markéta ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Alkylderiváty rtuti, zejména pak methylrtuť, představují závažné nebezpečí pro životní prostředí i lidskou populaci. Methylrtuť se vyznačuje vysokou toxicitou a schopností bioakumulace a biomagnifikace ve tkáních vodních živočichů. Hlavním důvodem přítomnosti methylrtuti v lidském organismu je konzumace ryb a mořských živočichů. V diplomové práci je řešena problematika alkylderivátů rtuti v biotických matricích. Cílem práce byla analýza tkání ryb, které byly odloveny z řeky Svratky na přítoku a na odtoku ČOV v Brně Modřicích. Obsah methylrtuti byl stanoven v rybí svalovině a kůži. V rybí svalovině bylo dále provedeno stanovení celkového obsahu rtuti. Pro izolaci methylrtuti z tkání ryb byla použita extrakce založená na vyluhování kyselinou chlorovodíkovou s následnou extrakcí methylrtuti do toluenu. K samotnému stanovení byla použita plynová chromatografie s mikrodetektorem elektronového záchytu. Obsah celkové rtuti v rybí svalovině byl stanoven speciálním analyzátorem AMA 254.
|
|
|
Studium kontaminace zalesněných oblastí v ČR rtutí
Trávníčková, Gabriela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá problematikou rtuti v životním prostředí. Zaměřuje se na stanovení koncentrace celkové rtuti v jedlých houbách a v půdě ve 12 lokalitách v oblasti Jeseníků. Pro stanovení obsahu rtuti byl využit jednoúčelový absorpční spektrometr AMA 254. Lokality, kde proběhlo vzorkování, byly rozděleny na 6 míst se smrkovým porostem a na 6 míst s bukovým porostem. Závislost mezi druhem porostu a množstvím naakumulované rtuti v hřibech nebyla nalezena. Na reprezentativním vzorku hřibu žlutomasém, který byl nalezen v každé lokalitě, bylo zjištěno, že čím vyšší je množství rtuti v hřibu, tím nižší je množství rtuti v půdě. Houby jsou tedy schopny naakumulovat rtuť z okolního prostředí. Mohou se tak stát potenciálním zdrojem intoxikace při jejich požití. Mobilita těžkých kovů v půdě je závislá na mnoha půdních vlastnostech (pH, obsah uhlíku, síry). Kovy tvoří v prostředí s nižším pH rozpustnější sloučeniny. Půdní pH bylo velmi nízké a čím nižší bylo pH půdy, tím vyšší byla koncentrace rtuti v půdě. Tato skutečnost mohla být podpořena kyselými spady. Závislost mezi obsahem rtuti a obsahem uhlíku v půdě potvrdila, že uhlík má schopnost vázat rtuť, Čím vyšší bylo množství uhlíku v půdě, tím vyšší bylo i množství rtuti.
|
|
|
Determination of heavy metals in waste energetic materials with using sequential extraction
Kořínková, Alena ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
This diploma thesis deals about determination of metal in energetic waste, such as fly ash, scoria, dross, loge ash and product of desulphurization, etc., coming from four Moravian heating plants. Extraction of metals was performed according to Tessier. As extraction agents were used magnesium chloride (MgCl2), sodium acetate (CH3COONa), hydroxylamin hydrochloride in acetic acid (NH2OH.HCl in CH3COOH), hydrogen peroxide in nitric acid (H2O2 in HNO3) and hydrofluoric acid (HF). Extraction proceeded at temperatures 25°C and 40°C. Lead, copper and cadmium were determined on atomic absorption spectrometer (F AAS and ET AAS) and mercury was determined on AMA 254 in all fractions.
|
|
|
Indexy znečištění pro hodnocení půd
Satola, Ondřej ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je analýza vybraných těžkých kovů v půdách, jež jsou vystaveny dlouhodobému působení kontaminantů z hutního průmyslu v lokalitách Třinec a Ostrava. K posouzení kontaminace byly vybrány indexy pro hodnocení půd, které se zaměřují především na míru obohacení půd vybranými těžkými kovy a z toho plynoucí jak ekologická, tak možná zdravotní rizika pro lidský organismus. V rámci každé lokality bylo realizováno 26 odběrů, přičemž jednotlivá odběrová místa byla vybrána tak, aby co nejkomplexněji mapovala znečištění v okolí vybraných hutních závodů. Analýza vzorků byla provedena za pomocí technik F-AAS a AMA 254 a stanovovanými kovy byly rtuť, olovo, měď, chrom, nikl, mangan a zinek.
|
|
|
Kontaminace vybraných lokalit Ostravy těžkými kovy
Mihočová, Silvie ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na posouzení kontaminace nezemědělských půd vybraných lokalit města Ostravy rizikovými kovy. Výběr lokalit byl vztažen na stacionární zdroj znečištění REZZO 1. Celkem bylo odebráno 36 vzorků z12 lokalit třech časových úseků v rozmezí července 2010 do března 2011 s tím, že každý odběr reprezentoval jiný časový úsek s charakteristickými emisními podmínkami. Z rizikových kovů byly stanoveny rtuť, kadmium, olovo, měď a chrom, které byly stanovovány metodami atomové absorpční spektrometrie (F AAS, ET AAS, AMA 254). Byl prokázán vliv vzdálenosti lokalit od stacionárního zdroje znečištění REZZO 1 na míře kontaminace půdy vybranými kovy.
|
|
|
Stanovení těžkých kovů v půdách a sedimentech v oblasti Revúce
Kováč, Lukáš ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Táto diplomová práca je zameraná na posúdenie miery kontaminácie pôdy a sedimentu rizikovými kovmi v oblasti Jelšava, v ktorej je hlavným znečisťovateľom životného prostredia magnetizový závod. Odber vzoriek pôd a sedimentov boli uskutočnené v troch ročných obdobiach. Odbery boli rozvrhnuté tak, aby reprezentovali rôzne ročné obdobia a aby bol zohľadnený vplyv ročných období na získaných hodnotách koncentrácie v pôde a v sedimente. Odberové miesta boli vyberané podľa rôznej vzdialenosti od závodu a rôzneho zaťaženie cestnou dopravou. V každom z odobraných vzoriek boli stanovené koncentrácie prvkov medi, olovo, zinku, niklu, mangánu, ortute, kadmia a vanádu. Meď, olovo, zinok, nikel a mangán boli analyzované atómovou absorpčnou spektrometriou s atomizáciou v plameni (F AAS), kadmium a vanád boli stanovené metódou atómovej absorpčnej spektrometri s elektrotermickou atomizáciou (ET AAS). Pre stanovenie ortuti bol použitý analyzátor ortuti (AMA).
|
|
|
Studium kontaminace zalesněných oblastí v ČR rtutí
Trávníčková, Gabriela ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá problematikou rtuti v životním prostředí. Zaměřuje se na stanovení koncentrace celkové rtuti v jedlých houbách a v půdě ve 12 lokalitách v oblasti Jeseníků. Pro stanovení obsahu rtuti byl využit jednoúčelový absorpční spektrometr AMA 254. Lokality, kde proběhlo vzorkování, byly rozděleny na 6 míst se smrkovým porostem a na 6 míst s bukovým porostem. Závislost mezi druhem porostu a množstvím naakumulované rtuti v hřibech nebyla nalezena. Na reprezentativním vzorku hřibu žlutomasém, který byl nalezen v každé lokalitě, bylo zjištěno, že čím vyšší je množství rtuti v hřibu, tím nižší je množství rtuti v půdě. Houby jsou tedy schopny naakumulovat rtuť z okolního prostředí. Mohou se tak stát potenciálním zdrojem intoxikace při jejich požití. Mobilita těžkých kovů v půdě je závislá na mnoha půdních vlastnostech (pH, obsah uhlíku, síry). Kovy tvoří v prostředí s nižším pH rozpustnější sloučeniny. Půdní pH bylo velmi nízké a čím nižší bylo pH půdy, tím vyšší byla koncentrace rtuti v půdě. Tato skutečnost mohla být podpořena kyselými spady. Závislost mezi obsahem rtuti a obsahem uhlíku v půdě potvrdila, že uhlík má schopnost vázat rtuť, Čím vyšší bylo množství uhlíku v půdě, tím vyšší bylo i množství rtuti.
|
|
|
Přestup rtuti z kontaminovaných lesních půd do mycelia hub
Hrachovinová, Jana
Bakalářská práce se zabývá přestupem rtuti z kontaminovaných lesních půd do mycelia hub. Teoretická část se věnuje stručné charakteristice rtuti, dále jsou v ní uvedeny základní informace o historii rtuti, o formách rtuti, a především o její toxicitě. Teoretická část se dále zabývá popisem dvou druhů hub, jejichž mycelium bylo použito pro sledování akumulace rtuti. Jedná se konkrétně o václavku cibulkotřennou (Armillaria cepistipes) a hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus). Mimo tyto základní informace jsou v práci zmíněny i stručné informace o Jedové hoře, odkud pochází všechny rtutí kontaminované vzorky půd. V praktické části bakalářské práce je podrobněji rozepsána kultivace mycelií hub, dále jejich odběr, uchovávání a analýza obsahu rtuti ve vzorcích, která byla provedena pomocí atomové absorpční spektrometrie na přístroji AMA 254. Kontrolní lesní půda obsahovala 0,122 ± 0,011 mg/kg Hg, kontaminovaná lesní půda 1S obsahovala 22,428 ± 2,297 mg/kg Hg, půda 2S obsahovala 105,893 ± 4,577 mg/kg Hg a půda 5S obsahovala 12,954 ± 0,912 mg/kg Hg. Obsah rtuti v kontaminovaných lesních půdách byl v porovnání s kontrolní půdou statisticky významně vyšší. Statisticky významně vyšší obsah rtuti byl nalezen v myceliu hlívy pouze při kultivaci na vysoce kontaminovaných půdách (půdy 1S a 2S). Při kultivaci mycelií na méně kontaminovaných půdách (5S půda a kontrolní půda) nebyl pozorován statisticky významný rozdíl v obsahu rtuti akumulovaném myceliem hlívy a václavky. Koncentrace obsahu rtuti v obou testovaných myceliích rostla lineárně s rostoucí koncentrací rtuti v kontaminovaných lesních půdách v celém sledovaném časovém úseku. Dle zjištěných biokoncentračních faktorů, které se pro mycelium václavky pohybovaly v rozmezí 0,13 – 0,41 a pro mycelium hlívy v rozmezí 0,16 – 0,56, se mycelium václavky cibulkotřenné (Armillaria cepistipes) a hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) řadí do kategorie středních akumulátorů rtuti.
|
|
|
Indexy znečištění pro hodnocení půd
Satola, Ondřej ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je analýza vybraných těžkých kovů v půdách, jež jsou vystaveny dlouhodobému působení kontaminantů z hutního průmyslu v lokalitách Třinec a Ostrava. K posouzení kontaminace byly vybrány indexy pro hodnocení půd, které se zaměřují především na míru obohacení půd vybranými těžkými kovy a z toho plynoucí jak ekologická, tak možná zdravotní rizika pro lidský organismus. V rámci každé lokality bylo realizováno 26 odběrů, přičemž jednotlivá odběrová místa byla vybrána tak, aby co nejkomplexněji mapovala znečištění v okolí vybraných hutních závodů. Analýza vzorků byla provedena za pomocí technik F-AAS a AMA 254 a stanovovanými kovy byly rtuť, olovo, měď, chrom, nikl, mangan a zinek.
|
host ::
RSS.