Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zhodnocení reprodukčních schopností králíků chovaných ve vybraném drobnochovu
Bakošová, Aneta
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením reprodukčních ukazatelů u králíků vybraných plemen. V literárním přehledu byl popsán původ králíka domácího, biologická charakteristika a reprodukce. V praktické části byla popsána dvě vybraná plemena králíka domácího. Jednalo se o plemena český strakáč a králík kalifornský. Byly zhodnoceny a porovnány jejich reprodukční vlastnosti mezi sebou. Porovnané výsledky obou plemen se mezi sebou tolik neliší. Králík kalifornský měl vyšší počet odstavených mláďat a kratší délku březosti. Český strakáč měl lepší přírůstky na váze a delší průměrnou délku březosti.
Vyhodnocení kvality králičího masa
Laciná, Monika
Tato diplomová práce na téma Vyhodnocení kvality králičího masa byla zpracována za účelem zjištění nutriční a technologické kvality masa chovaných králíků v domácím prostředí. Králíci byli vychováni, vykrmeni a poraženi u jedné chovatelky. Celkem se vybralo 21 králíků ze 3 vrhů, které byly vykrmeny a poraženy v odlišném období. Experiment byl rozdělen dle pohlaví na samce a samice a dále na jednotlivé vrhy 1-3. Na levé zadní stehenní svalovině se prováděly tyto rozbory: Vaznost vody, svalové pigmenty, hodnota pH, kolagenní bílkoviny, diametr svalového vlákna, barva masa, sušina, intramuskulární tuk, bílkoviny, popeloviny a mastné kyseliny. Všechny 3 vrhy byly poraženy v rozmezí 124-126 dnů. V základních parametrech (věk, porážková hmotnost, hmotnost stehna, jatečná výtěžnost, výtěžnost stehna, denní přírůstek) nebyl statisticky významný rozdíl ani mezi pohlavím ani mezi jednotlivými vrhy. Rozdíl (p≤0,05) byl zpozorován až v technologických parametrech u barvy masa v hodnotě L* mezi vrhem 1 s průměrem 66,55 a vrhem 3 s průměrem 60,65.V nutričních ukazatelích byly zpozorovány rozdíly opět mezi jednotlivými vrhy. Vrh 1 spolu s vrhem 2 měl nižší sušinu a bílkoviny oproti vrhu 3. Popeloviny měl ale vyšší vrh 1 oproti vrhu 3. Nejvíce statisticky průkazných rozdílů bylo stanoveno v mastných kyselinách mezi jednotlivými vrhy. Byly zde rozdíly mezi obsahem MUFA, PUFA a v poměru n6/n3. Nejvyšší obsah PUFA měl vrh 1 (25,62 %), který byl odchován a vykrmen během letního období, nejnižší obsah měl vrh 3 (18,92 %), který byl odchován a vykrmen přes zimní období. Mezi samcem a samicí byly statisticky průkazné rozdíly minimální. Statisticky průkazný (p≤0,05) rozdíl byl zjištěn pouze v obsahu kyseliny γ-linolenové, kde samci měli průměrnou hodnotu 0,10 % a samice 0,06 % a u kyseliny eikosapentaenové. Samci měli v průměru obsah této kyseliny 0,05 % a samice 0,09 %. Na základě zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že jsme neprokázali významný vliv pohlaví králíků na kvalitu masa. Ta byla významně ovlivněna obdobím, kdy byli králíci vykrmováni.
Analýza masné užitkovosti u plemene Český strakáč
KLEČÁKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce bylo porovnat masnou užitkovost u králíků plemene český strakáč chovaných v různých typech ustájení. Jedna skupina králíků byla chovaná venku v boudách s výběhem a druhá v klasické kryté králíkárně. Sledováno bylo celkem 38 králíků z toho 19 venku a 19 v králíkárně. Mezi králíky v králíkárně a venku nebyl rozdíl v délce výkrmu (141,47 dne respektive 142,32 dne) a dosaženou živou hmotností před porážkou (2,62 kg respektive 2,61 kg). Naopak u ostatních ukazatelů byl rozdíl vysoce významný, např. mezi hmotností jatečně opracovaného těla, kdy králíci venku měli nižší hmotnost (1,70 kg) než v králíkárně (1,78 kg). Příznivější byly výsledky u králíků chovaných v králíkárně. Při sledování ukazatelů masné užitkovosti dle pohlaví byl zjištěn vysoce významný rozdíl (P 0,001) pouze u délky výkrmu. Doba výkrmu byla u samců kratší (140,05 dne) než u samic (144,06 dne). Nevýznamný byl i v živé hmotnosti. Ostatní ukazatele byly příznivější pro samce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.