|
|
Genetická diverzita raka kamenáče v okrajových částech areálu
Pešek, Pavel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Kouba, Antonín (oponent)
Střední Evropa na sever od Alp byla kolonizována jednou z balkánských haplotypových linií raka kamenáče Austropotamobius torrentium po konci poslední doby ledové. V povodí Dunaje a Rýna je rak kamenáč považován za původní druh. Původ populací v povodí Labe je stále diskutován, řada recentních evropských prací zabývajících se rozšířením raků udává raka kamenáče v povodí Labe jako nepůvodní druh. Hlavním cílem mé práce bylo zhodnotit otázku původu raka kamenáče v povodí Labe pomocí popisu rozložení genetické variability, která dosud nebyla v povodí Labe u raka kamenáče studována. K tomuto účelu byl použit 617 párů bází dlouhý úsek mitochondriálního genu malé podjednotky I cytochrom c oxidázy. Variabilita tohoto markeru je u populací na sever od Alp snížená, což souhlasí s předpokladem rychlé kolonizace po skončení poslední doby ledové. Nalezená haplotypová diverzita je nicméně dostatečná pro zodpovězení dané otázky. Mezi 22 populacemi z povodí Labe byl nalezen jeden dominantní a tři vzácné haplotypy. Jedinci z izolovaného Lučního potoka v Podkrkonoší mají haplotyp, který byl dosud nalezen jen ve středním Slovinsku, a tato populace je pravděpodobně introdukovaná. Krom toho byly nalezeny dva vzácné haplotypy z nichž jeden se vyskytuje kromě povodí Labe také v jižním Německu a druhý je pro povodí Labe unikátní....
|
|
|
Rozšíření a ekologie raka kamenáče a raka říčního v povodí Zákolanského potoka
Kubínyiová, Eva ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí - výzkumné zaměřené na terénní výzkum výskytu a početnosti raka kamenáče a raka říčního v povodí Zákolanského potoka, a pedagogické - ta sestává z výukového projektu Raci v Česku a jejich ochrana určeného pro studenty gymnázia. Literární přehled shrnuje současné poznatky o všech pěti druzích raků, kteří se vyskytují na území České republiky. Našimi původními druhy jsou rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) a rak říční (Astacus astacus). Z nepůvodních druhů se u nás vyskytuje rak bahenní (Astacus leptodactylus), rak pruhovaný (Orconectes limosus) a rak signální (Pacifastacus leniusculus). Kromě kapitol věnovaných jednotlivým druhům a jejich determinaci obsahuje literární přehled i obecné informace o jejich způsobu života a ohrožení. Terénní výzkum jsem prováděla od dubna do září 2009. Současně jsem zaznamenávala a vyhodnotila podmínky prostředí v lokalitách výskytu raků. Na základě upravené metodiky AOPK ČR jsem předem vybrala osm stometrových úseků potoka v evropsky významné lokalitě Zákolanský potok s potvrzeným předchozím výskytem raků. Na každém z těchto úseků jsem vybrala tři desetimetrové podúseky, kde jsem odchytem jedinců zjišťovala výskyt a početnost raků a zaznamenávala podmínky prostředí. Z osmi úseků jsem raky nalezla pouze na třech....
|
|
|
Nepůvodní druhy raků na Slovensku
LIPTÁK, Boris
Lidská činnost významnou měrou změnila životní prostředí a jeho biotu do té míry, že můžeme celosvětově pozorovat pokles biodiverzity. Biologické invaze k těmto procesům významně přispívají. Slovensko je rychle se rozvíjející zemí nacházející se na severu Panonské pánve a západní části Karpat. Geologické charakteristik regionu předurčují jeho mimořádnou druhovou bohatost díky dosud zachovaných regionů s biotopy o vysoké biologické a ochranářské hodnotě. Díky tomu se na západě země stále vyskytují prosperující populace raka kamenáče a napříč zemí i populace raka říčního. Naopak rak bahenní je na Slovensku na pokraji vyhynutí. Hlavní příčinou poklesu jeho početnosti je šíření nepůvodních druhů raků přenášejících patogen račího moru. Přestože se populace raků kamenáčů a raků říčních nacházejí v horních částech povodí, riziko propuknutí račího moru je vysoké, jelikož etablované populace raka pruhovaného jsou potvrzenými chronickými přenašeči původce račího moru. Akvaristický obchod je stále více shledáván jako významná cesta introdukce nepůvodních druhů, z nichž některé se mohou etablovat a invazivně šířit. Ve slovenském akvaristickém obchodě bylo zaznamenáno 26 druhů sladkovodní druhy raků, krevet a krabů. Mramorovaný rak byl jedním z nejčastěji obchodovaných druhů. Identifikovali jsme několik nových lokalit výskytu mramorových raků s etablovanými rozmnožujícími se populacemi v těsné blízkosti významných slovenských řek. Jedna z nově nalezených populací leží jen za hrází s čerpací stanicí, tj. velmi blízko postranního ramene Dunaje, které je osídleno rakem pruhovaným infikovaný původcem račího moru. Díky kontaktu s infikovaným rakem pruhovaným se rak mramorový může snadno stát nositelem tohoto onemocnění a začít jej šířit, což by přispělo k ohrožení zbytkových populací raka bahenního v Dunaji. Lze očekávat, že se na Slovensku vyskytuje více doposud neobjevených lokalit s rakem mramorovaným. Vezmeme-li v úvahu jeho partenogenetickou reprodukci, je teoreticky i jediný jedinec dostačující pro založení nové populace. Vzhledem k vysoké dostupnosti raka mramorovaného v akvaristickém obchodě a rostoucímu počet volně žijících populací bylo důležité realizovat výzkum hodnotící potenciální dopady raka mramorovaného na invadované ekosystémy. Poskytujeme první studii zkoumající trofickou pozici a potravní preferenci raka mramorovaného v etablované populaci. Pomocí stabilních izotopů (13C a 15N) bylo zjištěno, že se rak mramorovaný vyskytuje ve středu potravního řetězce a je všežravý. Rak mramorovaný konzumoval řasy, allochthonní a autochtonní detrit, zoobentos a makrofyta, čímž je silným konkurentem pro širokou škálu organismů závislých na stejných potravních zdrojích. Rak mramorovaný přenáší energii ze základny potravinové pyramidy do vyšších trofických úrovní, jelikož je kořistí rybích predátorů. Tento druh může vytvářet početné populace a tvořit tak dominantní složkou bentické fauny, a tím ovlivňovat celý invadovaný ekosystém. Jeho široká trofická nika potvrzuje vysokou plasticitu druhu a podporuje výskyt jeho populací v širokém spektru habitatů. Rak mramorovaný je tedy vysoce adaptabilní invazivní druh, který může ohrožovat nejen původní druhy raků prostřednictvím kompetice a šíření račího moru, ale i celé sladkovodní ekosystémy a jejich biotu.
|
|
|
Diverzita makrozoobentosu v Evropsky významné lokalitě výskytu raka kamenáče (Austropotamobius torrentium)
PEŘINOVÁ, Eliška
Zákolanský potok je zařazen do Evropsky významné lokality s výskytem chráněného raka kamenáče (Austropotamobius torentium). Tato oblast je intenzivně zemědělsky obhospodařovaná a do místních potoků jsou odvedené přečištěné vody z čistíren odpadních vod. Cílem diplomové práce bylo popsat druhovou diverzitu makrozoobentosu na Zákolanském potoce a vyhodnotit ekologický stav toku pomocí biotických indexů. Vzorky makrozoobentosu byly odebrány ze tří profilů v pěti vzorkovacích obdobích. Profil 1 byl kontrolní, profil 2 se nacházel pod ústím čistírny odpadních vod a třetí profil byl níže na toku. Pro hodnocení společenstva makrozoobentosu byla sledována diverzita a spočteny biomasa, saprobní index, BMWP a ASTP skóre. Saprobní index odpovídal v prvním profilu hodnotě betamezosaprobity (2,0 - 2,4), na druhém profilu saprobní index vykazoval poměrně široké rozmezí od horší oligosaprobity až k horší beta-mezosaprobitě (1,2 - 2,4). Na třetím profilu se saprobní index pohyboval od lepší beta-mezosaprobity k lepší alfa-mezosaprobitě (1,6 - 2,6). BMWP a ASPT skóre ve všech profilech odkazovaly na střední až nízkou kvalitu vodního prostředí. Diverzita společenstva nabývala nejlepších hodnot na 3. profilu, o jeden celý taxon oproti 1. profilu, který byl kontrolní. Se zvyšujícím se organickým zatížením diverzita klesala, na 2. profilu byla nižší, přestože tu byl nalezen i citlivější druh oproti kontrolnímu profilu.
|
|
|
Raci v měnících se biotických a abiotických podmínkách
VESELÝ, Lukáš
Abiotické a biotické faktory přímo či nepřímo ovlivňují fyziologii, chování ekologii a distribuci organismů. Tato práce poskytuje unikátní výsledky ve smyslu schopnosti raků odolávat či se adaptovat na dané abiotické a biotické podmínky prostředí. Úspěšné přezimování je klíčový faktor usnadňující uchycení a šíření nepůvodních druhů. Naše výsledky poskytují důkaz o značné odolnosti vůči nízké teplotě u třech ze čtyř teplomilných nepůvodních druhů raků testovaných v našem experimentu. Rak červený společně s australským rakem Cherax destructor vykazovali vysokou míru přežití v experimentálních podmínkách, stejně jako schopnost konzumovat potravu i v nejchladnější fázi experimentu. Ačkoliv rak mramorovaný trpěl vysokou mortalitou v průběhu experimentu, jeden jedinec přežil. Rak C. quadricarinatus nebude v nejbližší budoucnosti představovat riziko pro temperátní zónu Evropy. Sucho je významný faktor pro sladkovodní organismy, determinující jejich úspěšné přežití v ekosystému. Jednou ze strategií jak sucho přežít je zvýšená odolnost proti vysychání a schopnost norovat. V tomto experimentu jsme porovnávali schopnosti přežít a norovat v písčito-jílovém substrátu u třech původních a pěti nepůvodních druhů raků, vystavených týdennímu simulovanému suchu. Přežití u nepůvodních druhů bylo vyšší (u raka červeného a C. destructor dokonce absolutní) ve srovnání s původními druhy. Rak červený a mramorovaný tvořili větší a hlubší nory než C. destructor a rak pruhovaný. Tři původní druhy (rak říční, rak bahenní a rak kamenáč) charakterizovala vysoká mortalita. Původní druhy a rak signální neprokázali schopnost tvořit vertikální nory. Rak mramorovaný je úspěšný invazivní druh, schopný kolonizovat nové ekosystémy. Tento druh se úspěšně usadil na Ukrajině a je hojně obchodovaný akvaristický druh ve východní Evropě. Jeho rozšíření by mohlo představovat riziko pro původní druhy raků, kteří jsou také schopni obývat slanovodní ekosystémy Černého, Azovského a Kaspického moře. Provedli jsme první studii zabývající se tolerancí raka mramorovaného vůči zvýšené salinitě vody. Rak mramorovaný pravděpodobně není schopen kolonizovat ekosystémy se zvýšenou salinitou díky jeho nízkému přežívání, růstu a neschopnosti se rozmnožit ve slané vodě. Nicméně je schopen vydržet i největší testovanou salinitu po značnou dobu, což otevírá možnost využití ekosystémů se zvýšenou salinitou jako biokoridoru pro šíření do okolních sladkovodních ekosystémů. Také jeho krátká generační možná povede k jeho budoucím rychlým lokální adaptaci na podmínky se zvýšenou salinitou. Rak C. destructor je schopný přečkat simulované zimní podmínky střední Evropy což, otevírá zásadní otázku, schopnosti založit populaci v tomto regionu. Pokud by se tak mělo stát, musel by si C. destructor poradit s račím morem Aphanomyces astaci, konkrétně s kmeny A, B a E. Račí mor je patrně nejhorší račí nemoc postihující druhy raků nepocházející ze Severní Ameriky. Ve srovnání s rakem říčním naše studie odhalila schopnost druhu C. destructor přežít (kmen A) nebo zpomalit působení (kmeny B a E) račího moru. Toto zjištění společně zdůrazňují jeho vysoký potenciál k založení populací v temperátní zóně Evropy. Cherax destructor by tak mohl jako chronický přenašeč přispět k dalšímu šíření račího moru. V současné době čelí organismy vícenásobnému vlivu globálních hybatelů ovlivňujících sílu spojení mezi jednotlivými skupinami v potravním řetězci. Naše poslední studie odhalila, že identita predátora, hustota kořisti a teplota ovlivňují sílu jak trofických tak i netrofických interakcí v ekosystému. Efekt hustoty kořisti byl vždy nezávislý na teplotě i na identitě predátora u obou typů interakcí. Naopak síla odezvy u trofických i netrofických interakcí silně závisela na identitě predátora a teplotě. Na základě současných studií postrádáme dostatek důkazů pro podporu obecného mechanismu podtrhující závislost síly interakce na vlastnostech organismů a podmínkách prostředí. Proto další studie jsou nezbytné.
|
|
|
Genetická diverzita raka kamenáče v okrajových částech areálu
Pešek, Pavel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Kouba, Antonín (oponent)
Střední Evropa na sever od Alp byla kolonizována jednou z balkánských haplotypových linií raka kamenáče Austropotamobius torrentium po konci poslední doby ledové. V povodí Dunaje a Rýna je rak kamenáč považován za původní druh. Původ populací v povodí Labe je stále diskutován, řada recentních evropských prací zabývajících se rozšířením raků udává raka kamenáče v povodí Labe jako nepůvodní druh. Hlavním cílem mé práce bylo zhodnotit otázku původu raka kamenáče v povodí Labe pomocí popisu rozložení genetické variability, která dosud nebyla v povodí Labe u raka kamenáče studována. K tomuto účelu byl použit 617 párů bází dlouhý úsek mitochondriálního genu malé podjednotky I cytochrom c oxidázy. Variabilita tohoto markeru je u populací na sever od Alp snížená, což souhlasí s předpokladem rychlé kolonizace po skončení poslední doby ledové. Nalezená haplotypová diverzita je nicméně dostatečná pro zodpovězení dané otázky. Mezi 22 populacemi z povodí Labe byl nalezen jeden dominantní a tři vzácné haplotypy. Jedinci z izolovaného Lučního potoka v Podkrkonoší mají haplotyp, který byl dosud nalezen jen ve středním Slovinsku, a tato populace je pravděpodobně introdukovaná. Krom toho byly nalezeny dva vzácné haplotypy z nichž jeden se vyskytuje kromě povodí Labe také v jižním Německu a druhý je pro povodí Labe unikátní....
|
|
|
Rozšíření a ekologie raka kamenáče a raka říčního v povodí Zákolanského potoka
Kubínyiová, Eva ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí - výzkumné zaměřené na terénní výzkum výskytu a početnosti raka kamenáče a raka říčního v povodí Zákolanského potoka, a pedagogické - ta sestává z výukového projektu Raci v Česku a jejich ochrana určeného pro studenty gymnázia. Literární přehled shrnuje současné poznatky o všech pěti druzích raků, kteří se vyskytují na území České republiky. Našimi původními druhy jsou rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) a rak říční (Astacus astacus). Z nepůvodních druhů se u nás vyskytuje rak bahenní (Astacus leptodactylus), rak pruhovaný (Orconectes limosus) a rak signální (Pacifastacus leniusculus). Kromě kapitol věnovaných jednotlivým druhům a jejich determinaci obsahuje literární přehled i obecné informace o jejich způsobu života a ohrožení. Terénní výzkum jsem prováděla od dubna do září 2009. Současně jsem zaznamenávala a vyhodnotila podmínky prostředí v lokalitách výskytu raků. Na základě upravené metodiky AOPK ČR jsem předem vybrala osm stometrových úseků potoka v evropsky významné lokalitě Zákolanský potok s potvrzeným předchozím výskytem raků. Na každém z těchto úseků jsem vybrala tři desetimetrové podúseky, kde jsem odchytem jedinců zjišťovala výskyt a početnost raků a zaznamenávala podmínky prostředí. Z osmi úseků jsem raky nalezla pouze na třech....
|
|
|
Raci jako bioindikátory vlivu člověka na sladkovodní ekosystémy v ČR - citlivost modelových druhů na vybrané toxické látky a případová studie z vybraného povodí.
MAHOVSKÁ, Ivana
Práce se zabývá monitoringem výskytu raků ve vybraném povodí na území západních Čech s ohledem na vliv člověka na sladkovodní ekosystémy a jeho vlivu na raky a ostatní vodní organismy. Vybraným územím bylo povodí řeky Úhlavy, Úslavy a Otavy. Na lokalitách bylo sledováno početní a druhové zastoupení raků pomocí nálezových dat z databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Sledovány byly také charakteristiky toků a okolního prostředí. Diplomová práce se zaměřuje i na kvalitu vody v hlavních tocích vybraného povodí, tj. řeka Úhlava, Úslava a Otava v období od roku 2006 do roku 2011. Výsledky nálezů jednotlivých druhů raků ukazují na sympatrický výskyt původních druhů raků, raka kamenáče (Austropotamobius torrentium), raka říčního (Astacus astacus) a částečně původního raka bahenního (Astacus leptodactylus) s invazně šířícím rakem pruhovaným (Orconectes limosus) a rakem signálním (Pacifastacus leniusculus). Vzhledem k této skutečnosti je v práci zhodnocena citlivost raka pruhovaného (Orconectes limosus) a raka signálního (Pacifastacus leniusculus) v podobě vlastní výsledky z testů akutní toxicity vybraných cizorodých látek aplikovaných na těchto modelových organismech. V práci jsou srovnávány dosavadní výsledky výskytu a ochrany raků v ČR a v zahraničí. Závěrem práce je navržení systému biomonitorování sladkých vod pomocí raků.
|
|
|
Vliv predace norkem americkým na populace raka kamenáče
PAVLUVČÍK, Petr
1. Vliv predace norkem americkým (Mustela vison) na populace ohroženého raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) byl sledován během dvou let na středně velkých potocích v Západních Čechách. Jako hlavní cíl této studie byla zkoumána potravní selektivita norka a její vliv na početnost kořisti. 2. Potrava norka byla popsána na základě exkrementů nalezených na sledovaných úsecích. Důležitost různých druhů kořisti byla určena na základě jejich frekvence výskutu v potravě. množství ulovených raků bylo zjištěno z počtu nalezených pozůstatků ulovených raků, které byly sesbírány během dvou let. Početnost populace raků byla určena na základě metody zpětného odchytu. 3. Raci byli nejčastěji zaznamenanou složkou potravy norků. Míra predace norkem na racích byla závislá na hustotě populace raků. Míra predace byla nižší během zimních měsíců než během letních. Norek prokazatelně preferoval v potravě větší raky než byl velikostní průměr v jejich populaci. 4. Přestože raci byli významnou součástí potravy norků, význam vlivu norků je stále nejasný. Bylo by důležité pokračovat vtomto výzkumu, což by umožnilo přesně určit vztahy mezi těmito dvěma živočišnými druhy.
|
host ::
RSS.