|
|
Život dominikánek v konventu u sv. Anny a sv. Vavřince na Starém Městě pražském od poloviny 16 století do začátku 18. století
Walter, Pavel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Zouhar, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozmanitými stránkami života konventu mnišek kazatelského řádu sv. Dominika u sv. Anny a sv. Vavřince na Starém městě pražském. Tuto komunitu začleňuje do kontextu vývoje dominikánského řádu. Shrnuje historii řádu v českých zemích od příchodu dominikánů do současnosti a vývoj staroměstského konventu od jeho založení do počátku 18. století. Vychází hlavně z nevydaných pramenů uložených v Národním archivu v Praze (fond Archivy zrušených klášterů za Josefa II., Řád dominikánek sv. Anna). Na rozdíl od dosavadní sekundární literatury, která se většinou věnuje konventu z hlediska hospodářských dějin či uměleckohistorického vývoje, práce sleduje vnější působení tohoto konventu (správa statků, patronátní kostely). Zejména se snaží o přiblížení vnitřního života této řádové komunity (volby převorek a podpřevorek, přijetí nových sester do řádu, získávání různých darů a mecenátu atd.).
|
|
|
Hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v 50. a 60. letech 17. století
Kratochvíl, Miroslav ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V bakalářské práci je analyzován hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v padesátých a šedesátých letech 17. století. Po nástinu historie kapituly a jejího místa v kontextu středověkého a raně novověkého vývoje následuje těžiště práce, soustředěné k výzkumu hospodářské a sociální situace staroboleslavské kapituly v padesátých a šedesátých letech 17. století. Téma je zkoumáno především na základě nevydaných pramenů (soupis nejdůležitějších z nich je uveden níže) s přihlédnutím k sekundární literatuře a je zasazeno do širšího rámce situace v Čechách po třicetileté válce. 1
|
|
| |
|
|
Žďárský klášter v prvních letech po jeho obnovení (1676-1705)
Schutová, Martina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Poslední třetina 17. století je bezesporu důležitou etapou dějin žďárského cisterciáckého kláštera, jež byla krokem k jeho baroknímu rozkětu v první polovině 18. století. Diplomová práce se zabývá dějinami kláštera v posledních dekádách 17. století a na samém počátku 18. století, v letech 1676 až 1705. Roku 1676 byla po téměř čtyřech desetiletích od opětovného získání žďárského panství do rukou cisterciáckého řádu a obnovy konventu povolena žďárským řeholníkům volba vlastního opata. Do čela kláštera byl povolán vyšebrodský převor Benedikt Zaunmüller, jenž byl žďárským opatem do roku 1691, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen rezignovat. Jeho nástupcem se stal Edmund Bagner, první z opatů obnoveného kláštera, který byl vybrán z řad žďárských profesů a v úřadu působil do své smrti roku 1705. Časové vymezení práce tedy odpovídá období působení těchto dvou opatů, kteří velice přispěli ke zlepšení hospodářské situace kláštera a personálnímu rozšíření žďárského konventu a kteří bezesporu patří mezi významné osobnosti žďárského opatství. V úvodu práce je věnován prostor přehledu archivních pramenů a dosavadní literatury k tématu. V první kapitole jsou nastíněny dějiny žďárského kláštera od jeho založení v polovině 13. století. Druhá kapitola zachycuje proměnu v organizaci cisterciáckého řádu koncem 16. a...
|
|
|
Sňatkové migrace v městském prostředí: Náchod 1550-1750
Matyska, Jan ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou sňatkové migrace v prostředí raně novověkého města. Na základě kvantitativní analýzy zápisů svatebních smluv a matrik oddaných z východočeského Náchoda sleduje sňatky obyvatel města s osobami z jiných lokalit. Nejprve je charakterizováno samotné město a stejnojmenné panství tvořící jeho přirozené zázemí, a to z hlediska jejich lidnatosti, správních a hospodářských poměrů. Následně je zkoumána migrace za sňatkem na základě pohlaví, rodinného stavu, vzdálenosti a právní statutu místa jejich původu či podíl migrace přes hranici panství. Vedle snahy popsat hlavní rysy zkoumaného fenoménu studie věnuje pozornost i jejím důsledkům, tedy problematikou integrace příchozích jedinců do městské komunity. Poslední část práce se zabývá některými kvalitativními aspekty vážícími se k migraci za sňatkem a také její reflexí v dobových ego- dokumentech. Klíčová slova: sňatková migrace; Náchod; město; venkov; integrace; měšťané; matriky; svatební smlouvy; raný novověk
|
|
|
Kontakty s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938
Futtera, Ladislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Téma kontaktů s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938 je sledováno na základě studia tiskovin vydávaných v Mladé Boleslavi, lužickosrbského tisku a časopisu pražského Českolužického spolku "Adolf Černý" - Českolužický věstník, od r. 1931 Lužickosrbský věstník. Dále je využito nevydaných pramenů převážně z fondů Serbkého kulturného archiwu v Budyšíně a Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Dvě úvodní kapitoly stručně představují lužickosrbské etnikum, jeho původ, dějiny a styky s českým prostředím. Následující kapitola analyzuje geografické a národnostní předpoklady, jež umožnily, aby se Mladá Boleslav po roce 1918 stala střediskem styků s Lužickými Srby. Následuje stručný přehled těchto kontaktů. Těžiště práce tvoří tři okruhy: sociální stratifikace sorabofilů v Mladé Boleslavi, stratifikace z hlediska činnosti a jejich motivace a cíle. První téma zkoumá, jaké sociální skupiny lužickosrbská problematika oslovovala ve 20. letech a jaká proměna nastala po založení odboru českolužického spolku v Mladé Boleslavi v roce 1931. Téma stratifikace sorabofilů z hlediska činnosti tvoří kapitoly, jež se podrobně zabývají vnitřní dynamikou spolku. Rozebrán je přínos a myšlenkový obzor jednotlivých nejaktivnějších členů českolužického spolku. Poslední tematický okruh se zabývá základními...
|
|
|
Edice vybraných dopisů Bohuslava Balbína a Aloise Hackenschmidta s komentářem a úvodní studií
Podavka, Ondřej ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o části rozsáhlé korespondence z let 16641667 mezi jezuitou Bohuslavem Balbínem (16211688) a premonstrátem Janem Aloisem Hackenschmidtem (16261683), tepelským kanovníkem a ve sledovaném období sekretářem opata Rajmunda Wilferta (†1670). Dochovanou korespondenci tohoto období tvoří 41 Balbínových a 39 Hackenschmidtových dopisů. Ve svých dopisech zasílal Hackenschmidt Balbínovi informace o dějinách kanonií Teplá a Chotěšov a posílal mu opisy listin nalezených v archivech těchto řeholních domů a výtahy z nich, Balbín Hackenschmidtovi sděloval informace o minulosti rodu pánů z Gutštejna. Práce přináší informace o životě obou mužů, shrnuje obsah jejich dopisů a vyjadřuje se ke vzájemnému vztahu obou korespondentů. Závěrečnou část práce tvoří edice osmi Balbínových a šesti Hackenschmidtových dopisů, opatřených komentářem.
|
|
|
Počátky samostatného českého provincialátu augustiniánů poustevníků u sv. Tomáše od jeho vzniku roku 1604 až do poloviny 17. století
Hrdlička, Vojtěch ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Anotace/Abstrakt: Cílem bakalářské práce bude postihnout a důkladně zmapovat okolnosti vzniku samostatné české provincie řádu augustiniánů poustevníků roku 1604 a její vývoj do konce třicetileté války. Hlavní důraz bude kladen na budování správy nové provincie a na osobnost Jana Svitavského z Bochova, prvního provinciála. Vzhledem k tomu, že sídlem provincialátu byl konvent u sv. Tomáše na Malé Straně, bude nutné zaměřit se také na tento řádový dům a popsat jeho dvojí roli: jednak jako sídlo provinciála, jednak jako nejpřednějšího konventu mezi českými augustiniánskými konventy s ohledem na jeho politický a kulturní význam. Autor se soustředí na vztahy mezi provinciálem, respektive pražským konventem u sv. Tomáše, a jednotlivými konventy a jejich převory. Mezi důležité cíle práce bude patřit zjištění, jaká byla míra autonomie augustiniánských konventů v české provincii, jaký byl jejich vztah k provinciálovi. Dále pak rozkrytí vztahu provinciála ke generálnímu převorovi řádu v Římě a k papežské kurii. Vznik samostatné české provincie v roce 1604 samozřejmě souvisí s prvními (předbělohorskými) rekatolizačními snahami a také s postavením svatotomášského kláštera ve složité síti vztahů dvora a města v rudolfínské Praze. Stejně důležitým se jeví vývoj kláštera a provincie v době masivní rekatolizace po roce 1620.
|
|
|
Život kněží v aktech utrakvistické konzistoře v širších historických souvislostech doby Ferdinanda I.
Mrázek, Zdeněk ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Práce o životě kněží kališnické církve za vlády Ferdinanda I. (1526-1564) vznikla jako pokus o charakteristiku základních otázek, s nimiž se kališnická církev v tomto období potýkala, a které byly ve větší či menší míře náplní pastorační práce i běžné každodennosti jednotlivých duchovních. První část osvětlující vybrané aspekty Ferdinandovy vlády má čtenáře seznámit se specifiky doby, s osobností Ferdinanda I. jako vladaře a v neposlední řadě i s rozpory mezi politickou koncepcí krále na jedné a české stavovské reprezentace na druhé straně. Nejde zde tedy o kompletní vylíčení vlády tohoto panovníka, nýbrž o krátký rozbor těch problémů, které měly pro sledované období rozhodující význam. Druhá část se zabývá dějinami kališnické církve nejen za vlády Ferdinanda I., ale i v období předchozím. Rok 1526 totiž z hlediska církevních dějin nepředstavuje výrazný mezník, přestože v oblasti politického vývoje je jako takový tradičně vnímán. V úvodním oddíle druhé kapitoly, který se zabývá náboženským vývojem pohusitské a jagellonské éry, je věnována pozornost také politickým záležitostem doby, neboť politika a náboženství byly tehdy neoddělitelně spjaty. Následuje podání vývoje náboženských skupin v českých zemích mezi lety 1526-1564, usilující v rozsahu dvou desítek stran plasticky popsat ty jevy a skutečnosti, které...
|
|
|
Apelační soud v první fázi svého působení (od poloviny 16. století do počátku 17. století)
Pleskot, Jaroslav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Dosavadní práce o apelačním soudu se zaměřovaly především na personální otázky soudu. S apelačními rozsudky jejich autoři pracovali omezeně. Nemohlo tak dojít k významnějšímu posunu v historickém výzkumu v oblastech, jako jsou procesní záležitosti, vymezení a prosazování pravomocí nebo aplikace práva. Tato práce má ambici tento volný prostor alespoň částečně zaplnit. Cílem disertační práce je poskytnout ucelený obraz o apelačním soudu v Čechách od jeho vzniku v roce 1548 do počátku 17. století. Toto období představuje kompaktní etapu vývoje, kdy se upravuje jeho postavení, pravomoci, personální složení a především dochází k utváření rozhodovací a procesní praxe. Disertační práce věnuje největší pozornost apelačnímu procesu. Ukazuje, jakou roli v něm plnil samotný apelační soud, soudy nižší instance i procesní strany. Podrobně zkoumá jednotlivé procesní aspekty. Všímá si, jak byla pravomoc apelačního soudu přijímána královskými a poddanskými městy v Čechách a jak se prosazovala i vůči jiným soudům. Zmiňuje též vývoj v ostatních zemích České koruny. Hlavním předmětem výzkumu jsou ortely apelačního soudu a normativní prameny, které upravují postavení apelačního soudu a apelační proces. To umožňuje komparaci pramenů, které se vzájemně doplňují a vysvětlují a podávají tak ucelenější obraz fungování této...
|
host ::
RSS.