|
|
Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
Forstová, Anna ; David, Milan (vedoucí práce) ; Vohlídalová, Ivana (vedoucí práce) ; Glogr, Karel (oponent) ; Zábrodská, Dana (oponent)
Má bakalářská práce je především studií různých kostýmních pojetí faustovského tématu. Srovnávám vybrané operní zahraniční inscenace od konce 18. století až po současnost. Výběr zpracovaných představení se odvíjel hlavně od existence zachovaných obrazových materiálů a divadelních kritik. Snažila jsem se postihnout proměnu kostýmní tradice a zároveň zjistit, co z původního pojetí zůstalo v kostýmu zřetelné dodnes. Pro sledování proměny kostýmu v průběhu doby se nejlépe hodil kostým Mefistofela.
Ve druhé části práce se zabývám explikací své koncepce scény a kostýmu Gounodovy opery Faust a Markétka.
|
|
|
J.W. Goethe: FAUST / complex costume costume design/
Škandíková, Lucia ; Zbořilová, Jana (vedoucí práce) ; Zábrodská, Dana (oponent)
Táto diplomová práca sa v teoretickej časti zaoberá zobrazením diabla v kultúrnych a historických kontextoch a to síce v dejinách ľudstva, vo výtvarnom umení, v literatúre, vo filme, v divadle a v ľudovom stredoeurópskom prostredí. Následne na to sa zameriava na diabla v súvislostiach, podľa ktorých sa jeho interpretácia formuje. V praktickej časti je popísaná moja vlastná skúsenosť z interpretácie divadelnej postavy diabla a sleduje jeho premeny v rôznych dramatických textoch a to konkrétne v: Majstrovi a Margaréte od M. Bulgakova, Bratoch Karamazových od F. M. Dostojevského, Dantovi - Light in a Darkness od P. Boháča, Bezbožných dievkach od J. Kráľa a podrobnejšie vo Faustovi od J. W. Goetheho.
|
|
| |
|
|
J.B. Moliere: DON JUAN /komplexní scénografické řešení/.
Lebdušková, Petra ; Vohlídalová, Ivana (vedoucí práce) ; Zábrodská, Dana (oponent)
Moje magisterská práce je rozdělena na čtyři hlavní části.
V první části nahlížím na téma postavy Dona Juana z hlediska vzniku, historických souvislostí, zkoumám formy literárního ztvárnění a odlišnosti z hlediska autorů. Dále je zde zmíněna janovská legenda jako taková a její kořeny v českém prostředí.
Druhá část se zabývá možnostmi interpretace postavy Dona Juana tak, jak ji interpretují přední kritici, teoretici a inscenátoři divadla. Jsou to citace a úvahy, které mi byly blízké a přínosné. Je zde popsán pojem donjuánství jako obecného termínu.
Třetí část obsahuje teoretický rozbor dvou inscenací Dona Juana v českém prostředí. Věnuje se režijní koncepci, pojetí prostoru a kostýmu, reflektuje dobové i současné souvislosti. Věnuji se myšlenkám, které mě zaujaly a srovnávám je mezi sebou i ve vztahu ke své vlastní koncepci.
Čtvrtá část je v mé práci stěžejní, obsahuje praktickou část magisterské práce, myšlenkovou a výtvarnou koncepci a obhajobu mého pojetí.
Je rozdělena do několika kapitol. Na začátku se zabývám myšlenkovým základem mé koncepce- vlastní reflexí tématu, pochopením postavy Dona Juana, jeho vztahu k moderní době a dnešní společnosti. Řeším klíčová témata hry, která mě inspirovala a vysvětluji, jakým způsobem se promítají do mé práce. Dále představuji výtvarné inspirační zdroje, které určují vizuální stránku mé práce. Další, hlavní částí, je rozbor dramatických postav z hlediska jejich vývoje, vzájemných vztahů, popis jejich kostýmu a jeho proměn v průběhu hry. Rozebírám psychologii a charakter postav, popisuji siluetu, naznačuji materiál, formu, pohyb a působení dramatické postavy v prostoru. Postavy řeším jednu po druhé, je to výčet a rozbor hlavních aktérů hry.
V poslední fázi praktické práce se věnuji konkrétním kvalitám kostýmu jako je materiál, barva, silueta, pohyb herce v kostýmu, historické prvky kostýmu v moderním tvaru, kostýmní prvky a objety na scéně? Znovu se věnuji dramatickým postavách a shrnuji je obecněji v rámci těchto kritérií.
Závěrečná kapitola pojednává o scéně, která je úzce propojena s mými kostýmy a následuje myšlenkový rámec mé koncepce.
Samostatnou část tvoří obrazové přílohy, které ukazují inspirační zdroje, doplňují teoretickou část o vizuální podobu porovnávaných inscenací a hlavně fotodokumentují výtvarnou část. Postavy hry jsou řazeny jednotlivě dle kostýmních návrhů a jejich proměn. Obrazové přílohy jsou samostatně číslovány.
Úvod a závěr obsahují úvodní a závěrečné teze a reflektují práci v obecnější rovině.
Na konci práce řadím seznam pramenů, z kterých jsem při práci vycházela a závěrečné poděkování.
|
|
|
Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
Karásek, Jiří ; David, Milan (vedoucí práce) ; Vohlídalová, Ivana (vedoucí práce) ; Glogr, Karel (oponent) ; Zábrodská, Dana (oponent)
V této bakalářské práci srovnávám několik odlišných koncepcí zahraničních operních inscenací dotýkajících se tématu Fausta v průřezu posledních třiceti let, což slouží jako základ a jako měřítko pro mou praktickou část bakalářské práce. Inscenace jsou porovnávané očima dnešního publika, jsou konfrontovány s domněnkami a poznámkami teoretiků divadla. Krátce se pozastavuji nad produkcí opery v netradičních prostorách. Analyzuji vizuální kódy jednotlivých představení a snažím se rozpoznat, co je pro zpracování opery tohoto typu přínosné. V druhé části této práce letmo zmiňuji historii Gounoda a jeho opery. Poté vysvětluji samotnou koncepci mého pojetí Fausta a jeho výklad, dopodrobna rozepisuji významy a zpracování kostýmu a scény včetně letmého vysvětlení technologického konceptu.
|
|
|
KOSTÝM JAKO SOCIÁLNÍ ZNAK - F.M. Dostojevskij-Idiot
Vágnerová, Klára ; Vohlídalová, Ivana (vedoucí práce) ; Zábrodská, Dana (oponent)
Práce pojednává o sociální funkce kostýmu. První část se zabývá pojmem sociální kostým a jeho významem v divadle. Druhá část zkoumá vzájemný vztah sociálních znaků civilního oděvu a kostýmu jednotlivých sociálních vrstev Ruska druhé poloviny 19. století a jejich význam v současném divadle. Třetí část obsahuje výtvarné řešení dramatických postav Idiota od F. M. Dostojevského.
|
|
|
G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
Svoboda, Martin ; Zbořilová, Jana (vedoucí práce) ; David, Milan (vedoucí práce) ; Zábrodská, Dana (oponent)
V tomto textu, se vám pokusím přiblížit svojí práci na scénografickém pojetí opery Giacoma Pucciniho ? La bohémy, kde libreto je napsáno podle románu Henriho Murgera - Ze života pařížské bohémy, pro scénu Stavovského divadla v Praze. Na úvod se rozepíši ve stručnosti o historii opery, poté se budu věnovat obsahům jednotlivých obrazů. Dále bych rád rozebral ,,bohémský život?? od jeho počátků až po jednotlivé druhy bohémy. V dalším kroku se budu zabývat vlastním řešením scénografie, kostýmů a jejich koncepcí. Na závěr se pokusím text zakončit vlastním názorem a zveřejním také seznam literatury, ze které jsem čerpal.
|
|
| |
|
|
Kostým v souvislosti s meziválečnou německou avantgardou.
Kotíková, Jitka ; Zábrodská, Dana (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Konstantina (oponent)
Tato magisterská práce pojednává o možnosti kostýmního řešení Žebrácké opery německého autora Bertolta Brechta. Obsahem práce je nastínění politické
a sociální situace v meziválečném období, kdy vznikla Žebrácká opera,
a s ní související vliv na vývoj kostýmu. Podrobně se zabývám procesem vzniku Žebrácké opery v Německu a jejím vývojem v Čechách v časovém horizontu 70ti let. Dále se snažím řešit vlastní kostýmní koncept pojednávající
o výtvarné složce jako celku stejně jako o jednotlivých postavách včetně barevnosti, použitého materiálu a líčení (na který je kladen velký důraz). Přikládám návrhy řešení prostředí, ve kterém by se hra dala inscenovat
s důrazem na nutnost scénografického pojednání.
|
|
|
Dante Alighieri: Božská komedie.Dramatická postava a její vztah k inscenačnímu prostoru.
Bábek Melcerová, Ľubica ; Zábrodská, Dana (vedoucí práce) ; Pražák, Albert (vedoucí práce) ; Glogr, Karel (oponent)
Moje diplomová práce, (dále jen DP), jak již napovídá název, se zaobírá středověkým básnickým textem a hledá způsob jeho interpretace a inscenování v dnešní době. Při řešení tohoto úkolu jsem se snažila co nejlépe využít vědomostÍ získaných v průběhu studia.
První část mé diplomové práce je teoretická. Informace jsem čerpala především z odborné literatury. Můžeme ji rozdělit do dvou kapitol.
V první definuji základní scénografické pojmy, které souvisí s mou prací
a používám je v tomto textu.
Ve druhé kapitole teoretické části mé DP pojednávám o básnickém dílu
D. Alighieriho Božská komedie. Píši o historii jeho vzniku a o souvislostech, ve kterých toto dílo vznikalo. Dále se věnuji jeho překladům do českého jazyka jeho odezvě v dramatickém a inscenačním umění v českých zemích.
Druhá část textu je akademická a je mým autorsko- inscenačním přístupem
k tomuto dílu. Vysvětluji důvody mého pojetí a výtvarné koncepce. Ta je posunuta do současnosti a zobrazuje pro mě základní témata Božské komedie, výzvu k člověku, aby reflektoval své vlastní činy, naději na spásu pro spravedlivé a potřebu potrestání těch, kteří nedbají morálního dobového kontextu.
Jde o interaktivní představení, kde divák prochází jednotlivými situacemi
- kruhy a dle vlastného uvážení nebo momentálního popudu se do jejich dění může zapojit. Na své cestě inscenačním prostorem divák potkává hříšníky, zatracence, vězně, ďábly, anděly a různé alegorické bytosti na úrovni Pekla, Očistce a Nebe.
Vše se odehrává v původně nedivadelním, industriálním prostoru- ve fabrice. Snažím se využít autenticitu odosobněné průmyslové stavby a jejího působení na člověka, její ?nelidské? měřítko, stejně tak jako i předpoklady jejích technických možností pro řešení konkrétních jevištních problémů.
Každý z diváků je Dante a píše si vlastní Božskou komedii.
|
host ::
RSS.