Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hodnocení produkční schopnosti jitrocele kopinatého pro pícní využití
Valigurová, Jana
Stále častěji se v zemědělství využívají dvouděložné byliny pro pícní využití. Tato diplomová práce se zaměřuje na jednu z variant, a to jitrocel kopinatý, který je považován za kvalitní pícninu a mezi jehož přednosti patří schopnost odolávat abiotickým stresům a poskytovat tak vysokou produkci píce i v suchém období. Se stále častějším výskytem suššího období má jitrocel velký potenciál stát se více pěstovanou plodinou. Proto byly vyšlechtěny odrůdy jitrocele kopinatého, které poskytují vyšší výnosy a jsou odolnější vůči nepříznivým klimatickým podmínkám než plané genotypy. Praktická část této práce je rozdělena na dvě části. První část pokusu byla pěstována ve válcích s pískem, kde poté došlo k porovnání produkce kořenové biomasy jitrocele kopinatého (odrůda Tonic) s dalšími čtyřmi druhy: čekankou obecnou (odrůda Puna II), jetelem lučním (odrůda Callisto), kostřavou rákosovitou (odrůda Kora) a vojtěškou setou (odrůda Zuzana). Tento pokus byl založen v září 2019 a celková délka vegetace byla 69 dnů, pokus byl hnojen dvakrát v průběhu vegetace. Po celou dobu vegetace byl pokus ovlivňován nízkými teplotami a zkracující se délkou dne. Během vegetace byly zaznamenávány výšky porostů všech druhů. Po ukončení vegetace se hodnotila celková délka kořenů, maximální hloubka kořenů a délka kořenů na základě jejich tloušťky. Tyto parametry byly vyhodnoceny prostřednictvím programu WinRHIZO. U jitrocele Tonic byla prokázána maximální hloubka kořenů (18,2 cm) a celková délka kořenů (2 032 cm). Druhá část pokusu zaměřená na hodnocení produkční schopnosti a kořenové biomasy jitrocele probíhala na pokusných parcelkách na Pícninářské stanici ve Vatíně. Zde byl pokus založen v červnu 2019 ve třech variantách, kde byly vysety tyto druhy: jitrocel kopinatý odrůda Libor, planá odrůda čekanky obecné a směs jitrocele kopinatého, čekanky obecné, srhy laločnaté, jílku vytrvalého, kostřavy luční, lipnice luční, bojínku luč-ního, jetele plazivého a štírovníku růžkatého. Statisticky průkazný rozdíl byl zjištěn u výnosu sušiny a obsahu sušiny, kdy u jitrocele Libor byly zaznamenány nižší hodnoty než u travní směsi (výnos sušiny nižší o 0,45 t.ha-1, obsah sušiny v první seči nižší o 5,06 %, ve druhé seči nižší o 2,22 %). Byl zde vyhodnocen také obsah hrubého proteinu (15,87 %) a vlákniny (ADF 22,58 % a NDF 26,77 %). Na jaře 2020 byla hodnocena produkce kořenové biomasy jako u první části pokusu pomocí programu WinRHIZO. U jitrocele Libor byla zjištěna větší hustota prokořenění ve svrchní vrstvě půdy (10,2 cm.cm-3) než u čekanky obecné (3,1 cm.cm-3).
Termíny fenologických fází vybraných živočišných druhů v podmínkách změny klimatu
Valigurová, Jana
Fenologie je vědní disciplína, která společně s klimatologií dává základní informace o změně klimatu a jejich dopadech. Cílem předložené práce s názvem „Termíny fenologických fází vybraných živočišných druhů v podmínkách změny klimatu“ je vymezení pojmů obou disciplín a jejich propojení v rešerši týkající se volně žijících živočišných druhů (ptáků) a rešerši vlivu zvyšující teploty na mikroklima stájí. K naplnění cílů jsem využila dostupné literární prameny, konzultace s odborníky na MENDELU, Ústavu výzkumu globální změny a Českém hydrometeorologickém ústavu. Jedním ze závěrů práce je, že fenologie jako nauka o projevech organismů ve vztahu k prostředí je zásadním způsobem ovlivňována změnou klimatu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.