|
| |
|
| |
|
|
Charakterizace a identifikace pšeničných alergénů z potravin obsahujících pšenici
Goliáš, Jaroslav ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Tučková, Ludmila (vedoucí práce)
Běžně přijímaná potrava může za specifických podmínek u některých lidí vyvolat nežádoucí klinické příznaky způsobené přecitlivělostí na určitou složku potravy. Tato nežádoucí reakce na přijatou potravu se nazývá potravinová alergie a v posledních letech má ve světové populaci stoupající tendenci, přičemž postihuje zejména děti, ale i dospělé. Významnou úlohu v potravinové alergii má pšenice a potraviny, které obsahují pšeničné složky. Pšeničné alergeny z mouky už jsou docela dobře známi, avšak člověk přijímá pšenici v potravě v upravené podobě (tepelně upravené potraviny), čím se může alergenicita alergenů vytratit nebo také zvýšit. Kromě toho, enzymy v trávicí soustavě člověka mohou mít také vliv na alergenicitu pšeničných alergenů. Cílem této práce je charakterizovat pšeničné alergeny přítomné v tepelně upravených potravinách a jejich změny po působení enzymů přítomných v trávicí soustavě člověka. Charakterizace těchto pozměněných a nově alergenů může napomoct k nalezení lepších diagnostických přístupů, zvýšit specificitu detekce IgE protilátek, umožnit cílenou léčbu pacientů.
|
|
|
Imunitní odpověď respiračního traktu myší na imunizaci chřipkovým virem
Berková, Veronika ; Tučková, Ludmila (oponent) ; Prokešová, Ludmila (vedoucí práce)
Imunitní odpověď myší po slizniční imunizaci chřipkovým virem typu A ve spojení s bakteriálním adjuvans Bacillus firmus Imunizace myší inaktivovaným chřipkovým virem cestou respiračního traktu navozuje dobrou slizniční i systémovou imunitní odpověď, pokud je použita adjuvantní stimulace G+ delipidovanou formou nepatogenní bakterie Bacillus firmus (DBF). Myši BALB/c byly imunizovány intratracheálně (IT) nebo intranasálně (IN) inaktivovaným chřipkovým virem A/PR/8/34 v kombinaci s adjuvans DBF (50, 100, 200 a 500μg na imunizační dávku). Metodou ELISA jsme testovali produkci protilátek proti homolognímu viru i křížově reagujících protilátek proti virům subtypů H3N2, H6N2, H9N2 v séru a ve slizničních sekretech nosu, plic a střeva. Již po imunizaci myší samotným virem dochází k produkci protilátek proti homolognímu viru a k nižší produkci křížově reagujících protilátek proti heterologním subtypům. Imunostimulační působení adjuvans (optimálně v dávce 100μg DBF) zlepšuje systémovou i slizniční protilátkovou produkci proti homolognímu viru (H1N1) a zvláště výrazně proti heterologním subtypům (H3N2, H6N2, H9N2), a to hlavně po IT imunizaci myší. Pro posouzení buněčné imunity jsme sledovali testem blastické transformace proliferační aktivitu slezinných buněk imunizovaných myší a metodou ELISA množství produkovaných...
|
|
|
Dendritické buňky a jejich role u vybraných patologických stavů
Sochorová, Klára ; Bartůňková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Dendritické buňky (DC) představují jednu z ústředních součástí imunitního systému. Jedná se o nejefektivnější antigen prezentující buňky, jejicht jedinečnou vlastností je schopnost aktivovat naivní T lymfocyty. Představují tak propojení mezi systémem přirozené a adaptivní imunity. DC se na jednu stranu podílí na imunitní odpovědi zaměřené proti patogenům či nádorovým buňkám, na druhou stranu mají schopnost indukovat toleranci vůči některým antigenům. Je zřejmé, te porušení funkce dendritických buněk můte mít pro organismus fatální následky. V naší práci jsme se zaměřili na sledování DC a motnosti ovlivnění jejich funkce v průběhu některých patologických stavů. Sledovali jsme funkci DC u pacientů s deficitem Brutonovy tyrosin kinázy (btk), zhodnotili jsme vliv aktivní formy vitaminu D kalcitriolu a jeho analogu paricalcitolu na DC a navrhli jsme postup přípravy DC pro imunoterapii karcinomu ovaria. Ve studii, kdy byla sledována funkce DC u pacientů s deficitem btk, jsme zaznamenali výrazné ovlivnění signalizace přes Toll-like receptor 8. Deficit btk vedl k takovému ovlivnění funkce Toll-like receptoru 8, te po jeho stimulaci produkovaly DC výrazně nitší mnotství IL-6 a TNF v porovnání se zdravými kontrolami. V druhé části práce jsme porovnali účinek kalcitriolu a paricalcitolu na DC. Obě léčiva shodně...
|
|
| |
|
|
Imunoterapie nádorů vyvolaných viry HPV16 a SV40
Otáhal, Pavel ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent) ; Bubeník, Jan (oponent)
Aplikace poznatků imunologie na prevenci, léčbu a diagnostiku nádorovývch onemocnění je výsledkem řady fundamentálních objevů učiněných před relativně nedávnou dobou. Od identifikace prvního skutečného nádorového antigenu přítomného na lidských nádorových buňkách Boonem a spolupracovníky na počátku 90. let [van der Bruggen et al., 1991] došlo k explozívnímu vývoji celého oboru. Všeobecně akceptované dogma předpokládá, že imunitní reakce navozená specificky na tyto nádorové antigeny bude schopná zničit vyvinuté nádory, bohužel dekáda klinických pokusů ukazuje, že současné vakcinační postupy jsou neúčinné pro navození dostatečně silně protinádorové imunitní odpovědi [Rosenberg, 2001]. Současné poznatky naznačují, že zásadní překážkou v indukci léčebné protinádorové imunity je rozvoj imunologické tolerance na nádorové buňky [Staveley-O'Carroll et al., 1998; Sotomayor et al., 2001]. Studium nádorové imunologie má v současnosti význam nejen pro klinickou terapii nádorů, ale zásadním způsobem přispívá k definování základních imunologických principů jako je například mechanismus rozlišení mezi vlastními a cizími antigeny, nebo mechanismy suprese imunitní opovědi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Účast monocytů a dendritických buněk v patogenezi celiakie
Tučková, Ludmila ; Palová-Jelínková, Lenka ; Rožková, D. ; Černá, M. ; Pecharová, Barbara ; Smythies, L. ; Smith, P. ; Dvořák, M. ; Fruhauf, P. ; Tlaskalová, Helena
Práce se zabývá studiem monocytů a dendritických buněk v patogenezi celiakie
|
|
| |
host ::
RSS.