|
|
Jsou Češi euroskeptičtí? Analýza postojů české populace k EU
Hübscherová, Tereza ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce Jsou Češi euroskeptičtí? Analýza postojů české populace k EU přináší vhled do negativních postojů české veřejnosti vůči Evropské unii a evropské integraci v řadě jejich dimenzí. Jedná se o průřezový kvantitativní výzkum, jehož hlavním cílem je prostřednictvím sekundární analýzy dat identifikovat dimenze veřejného euroskepticismu v české společnosti a následně ve sférách objasnit roli a vliv socio-demografických a socio-ekonomických charakteristik společnosti. Práce se zaměřuje na sociologii evropské integrace v souvislosti s euroskepticismem, zejména veřejným, a přináší vhled do vývoje jeho typologií. Výsledky práce představují oblasti negativních postojů vůči Evropské unii, které se v české společnosti vyskytují. Jde o demokratický, ekonomický, suverénní, sociální a euroskepticismus založený na identitě, přičemž vliv jednotlivých socio-demografických a socio-ekonomických charakteristik se projevuje v každé formě a vzhledem k detailnímu zaměření dochází v některých případech v souvislosti s vlivem osobnostních faktorů na veřejný euroskepticismus k odklonu od obecně platných tvrzení a novým zjištěním.
|
|
|
Politické hodnoty a hodnotové orientace v mezigeneračním srovnání generace X a Y
Koběrská, Anna Magdalena ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Prokeš, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na porovnání politických hodnot v rámci mezigeneračního srovnání generace X a generace Y. Je rozdělena do tří úseků. V prvním úseku seznamuje čtenáře s teoretickými koncepty generací, hodnot a posunu hodnot napříč generacemi. V rámci generací se zabývá jejich definicí a následně i problematikou při vymezení jednotlivých generací. Poté definuje generaci X a generaci Y. Co se týká hodnot, tak věnuje pozornost politice jako hodnotě a následně vymezuje koncepty svobody, rovnosti, spravedlnosti a participace. Soustředí se také na hodnotové orientace v politice a na to, jak politická kultura ovlivňuje dění politiky v České republice. Následně se zabývá posunem v hodnotách generací, kde představuje i dosavadní poznatky ve zkoumané oblasti. V druhé části představuje metodiku výzkumu, který je prováděn kvantitativní metodou jako sekundární analýza dat EVS z let 1999 a 2017. Jsou zde představeny výzkumné otázky, hypotézy a je popsána práce s daty. Ve třetí části seznamuje čtenáře s výsledky provedené analýzy a odpovídá na výzkumné otázky.
|
|
|
Hodnocení některých sociálních podmínek – duben/květen 2023
Tuček, Milan
Součástí jarního šetření CVVM byla otázka zjišťující hodnocení možností, které nabízí naše společnost občanům v oblasti bydlení, finančního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání a uplatnění na trhu práce. Naposledy byla tato otázka položena v květnu 2022.\n\nNejlépe je hodnocen přístup ke vzdělání (84 % dotázaných uvedlo, že je velmi dobrý či spíše dobrý), následuje přístup ke zdravotní péči (74 %) a možnost pracovat (73 %).\n\nNejhůře jsou hodnoceny možnosti získání bytu, resp. koupě vlastního bytu (85 %, resp. 91 % odpovědí „velmi špatná“ a „spíše špatná“ situace). Následují finanční podmínky k založení rodiny a zabezpečení ve stáří (záporné hodnocení uvádějí zhruba dvě třetiny dotázaných).\n\nV porovnání s výsledky z roku 2022 se hodnocení sociálních podmínek změnilo u hodnocení životních podmínek zdravotně postižených (pokles negativních odpovědí) a u obou položek hodnotících situaci s byty (nárůst negativních odpovědí) o 7-10 procentních bodů. Ve stejném rozsahu došlo též k nárůstu negativního hodnocení u přístupu ke vzdělání a ke zdravotní péči\n\nHodnocení všech položek se výrazně liší v závislosti na deklarované životní úrovni domácnosti.
|
|
|
Integrace dětí a mladých dospělých s mentálním postižením do společnosti z pohledu sociálních pracovníků
Lorenzová, Magdaléna ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem integrace dětí a mladých dospělých s mentálním postižením do společnosti z pohledu sociálních pracovníků. Sociální pracovníci mohou sehrávat důležitou roli v procesu integrace osob s mentálním postižením do společnosti. Práce se zaměřuje na jejich pohled na současný stav inkluze a sociálních služeb a na problémy, které v systému sociálních služeb vnímají. První část práce se zaměřuje na vysvětlení pojmů, které jsou v textu často používány, jsou popsány zákony, které se zmiňují o osobách s mentálním postižením. Dále jsou vysvětleny teoretické koncepty, z kterých práce vychází, především koncept liniových pracovníků a empowermentu. Dále jsou stanoveny cíle a výzkumné otázky a metodologie práce. Výzkumná část představuje výsledky analýzy a hlavní zjištění výzkumu. Ve výzkumné části jsou uvedeny úryvky z rozhovorů, je poukázáno na problémy, které v systému sociálních služeb a v procesu integrace vnímají sociální pracovníci. Dále je popsán také přístup sociálních pracovníků k jejich klientům s mentálním postižením a také aktéři, kteří podle sociálních pracovníků hrají podstatnou roli v procesu integrace. Na závěr jsou propojeny výsledky analýzy s teoretickými východisky.
|
|
|
Mezigenerační srovnání genderových rolí v rodině
Karhanová, Anna ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Andresová, Nela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tématu generací v souvislosti s rozdělením rolí v domácnosti v jednotlivých rodinách. Teoretická část definuje rodinu skrze mnoho definic, dále zkráceně popisuje evropskou rodinu v historii, současnou rodinu a tradiční rodinu. Dále se věnuje funkcím rodiny. V další části teoretického vymezení se bakalářská práce dedikuje genderu v sociologii, jednotlivým konceptům jako role a status, poté genderovým rolím a tradičním upořádáním genderových rolí v rodině. Důležitou sekcí je dělba prací v domácnosti ve spojitosti s genderem. V poslední sekci v teoretické části se práce věnuje samotným generacím, definuje je skrze několik různé časové teorie. Generace vymezuje skrze i sociologické teorie jako podle Karla Mannheima. Empirická část je věnována kvalitativnímu šetření, které bylo uskutečněno prostřednictvím polostrukturovaných hloubkových rozhovorů dle zásad principů zakotvené teorie. Analýza ukazuje mezigenerační rozdíly v názorech, vedení domáckosti a rozdělení rolí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR – únor/březen 2023
Tuček, Milan
V únoru a březnu 2023 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 14 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v daném případě slouží jako referenční skupina. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“.
|
|
|
Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – únor/březen 2023
Tuček, Milan
V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.\nNejnižší tolerance je k lidem drogově závislým, za sousedy by je nechtělo mít devět desetin dotázaných. Dalšími odmítnutými jsou lidé závislí na alkoholu a lidé s kriminální minulostí – sousedství s nimi odmítá 69 %, resp. 64 % dotázaných.\nNaopak ani chudí, ani bohatí nejsou nevítanými sousedy – odmítají je jen zanedbatelná 2 % dotázaných, resp. 5 % dotázaných.\nSedmina dotázaných odmítá sousedství s lidmi jiné barvy pleti a s cizinci, žijícími v ČR.\nMíra tolerance ke zkoumaným skupinám byla v dlouhodobé perspektivě – mezi roky 2003 až 2020 - víceméně stabilní. Letos ovšem došlo k významnému snížení odmítnutí sousedství u většiny sledovaných skupin (převážně o 10 a více procentních bodů).\nOproti prvnímu měření postupně pokleslo odmítání lidí s homosexuální orientací na zhruba polovinu, letos dokonce na čtvrtinu (ze 42 % na letošních 11 % dotázaných).\nOdmítání cizinců, lidí s jinou barvou pleti, muslimů a také homosexuálů se podle očekávání liší podle dosaženého vzdělání, věku a životní úrovně. Nejmladší věková kohorta je výrazně tolerantnější k drogově závislým a alkoholikům.
|
|
|
Spokojenost se stavem vybraných oblastí veřejného života – listopad/prosinec 2022
Tuček, Milan
Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.\n\nNejvětší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (sedm z deseti dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (dvě třetiny dotázaných), na třetím místě je věda a výzkum a na čtvrtém dodržování lidských práv (polovina dotázaných).\n\nNejvětší nespokojenost je se stavem veřejných financí (73 % nespokojených) a s mírou korupce (72 %).\n\nU třinácti oblastí z třiceti zkoumaných více či méně výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností, u patnácti naopak převažuje nespokojenost nad spokojeností. Výraznou převahu spokojenosti i nespokojenosti šetření ukázalo shodně u deseti oblastí.\n\nOd minulého šetření došlo k významnému nárůstu nespokojenosti v oblastech životní úrovně, sociálních jistot, fungování hospodářství, veřejných financí, bezpečnostní situace a přistěhovalectví.\n\nCelková míra spokojenosti se výrazně odlišuje podle věku, vzdělání a hodnocení vlastní životní úrovně a výrazně koreluje s celkovou spokojeností se životem.
|
host ::
RSS.