|
|
Nový směr čínské zahraniční politiky: Iniciativa pásu a stezky
Zabranská, Andrea ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá klíčovým projektem čínské zahraniční politiky nového tisíciletí - Iniciativou Pásu a Stezky. Čínská lidová republika se pomocí této iniciativy snaží oživit historickou Hedvábnou cestu a navázat na její tradici. Iniciativa se zároveň stala vlajkovou lodí nového směru čínské zahraniční politiky prezidenta Xi Jinpinga. Cílem této diplomové práce je zachycení hlavních mezníků v dosavadním vývoji Iniciativy Pásu a Stezky, především ve vztahu k zahraniční politice Číny; zhodnocení projektu jako takového a jeho budoucnosti, včetně reakcí ostatních mezinárodních aktérů. V první části se práce zabývá teoretickým ukotvením, tedy problematikou mezinárodních vztahů, zahraniční politikou státu a vlivy, které na ni působí. Druhá kapitola pak přibližuje historickou Hedvábnou cestu, strategický význam oblasti, ve které vedla, a další vybrané mezinárodní projekty na její obnovu. Třetí kapitola mapuje vývoj samotné Iniciativy Pásu a Stezky, důvody jejího vzniku a hlavní cíle. Závěrečná kapitola pak tento projekt hodnotí z hlediska jeho přínosu, hrozeb a pohledu ostatních mezinárodních aktérů.
|
|
|
Skupiny podniků v Japonsku: charakteristika a styl řízení
Matoušková, Adéla ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce charakterizuje organizační uspořádání skupin podniků v Japonsku ve 20. a 21. století. Na japonská specifika je nahlíženo optikou organizační teorie, jejíž základní terminologie a poznatky jsou shrnuty v první kapitole. Důraz je kladen na popis typicky japonských organizačních forem, které se v průběhu sledovaného období prosadily, a to především na zaibacu a keirecu. Součástí práce je autorská analýza skupiny podniků Toyota, která je obvykle odbornou veřejností považována za vertikální keirecu, jehož části spadají do různých skupin horizontálního keirecu. V závěru autorka polemizuje o relevanci keirecu v novém tisíciletí.
|
|
|
Stárnutí populace v Číně
Pawliková, Barbora ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Obavy z nekontrolovatelného růstu čínské populace v druhé polovině 20. století vedly vládu k zavedení opatření na kontrolu porodnosti. Prudký pokles míry fertility pod hranici obnovitelnosti populace a prodlužující se doba dožití budou nyní působit neobvykle rychlé stárnutí. Cílem této práce je vysvětlit příčiny vedoucí ke stárnutí současné čínské populace a jeho dopady na ekonomiku a ukázat možné způsoby, pomocí nichž by se s následky stárnutí mohla Čínská lidová republika vypořádat. První kapitola se zabývá demografií obyvatelstva obecně, jsou v ní charakterizovány ukazatele, pomocí nichž je vývoj obyvatelstva popisován, a poté definována populační politika a nastíněny jednotlivé její druhy. Část kapitoly je věnována populační politice Číny v druhé polovině 20. století. Druhá kapitola popisuje současný stav čínské populace a přibližuje problémy, které pro Čínu ze stárnutí populace plynou (např. pokles pracovní síly a s ním spojený růst mezd, mizející demografická dividenda nebo nedostatek zařízení sociálních služeb). Třetí kapitola se zaměřuje na způsoby, jimiž se snaží čínská vláda na stárnutí populace reagovat. Důraz je kladen na nově zavedenou politiku dvou dětí a efekty, které by mohla ve vztahu ke stárnutí přinést. Kapitola zahrnuje také doporučení, na jaká opatření by se měla vláda zaměřit, aby pro zemi nebylo stárnutí hrozbou a brzdou jejího rozvoje.
|
|
|
Nový směr ekonomické diplomacie Číny: Iniciativa One Belt, One Road
Peštál, David ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Cílem této práce je popsání nového směru ekonomické diplomacie Číny v podobě Iniciativy OBOR a její zanalyzování ve vztahu k oblasti Střední Asie. Práce bude rozdělena do tří kapitol. V první kapitole vymezím teoretický koncept ekonomické diplomacie. Druhá kapitola bude zaměřena na ekonomickou diplomacii Číny a Iniciativu OBOR. Ve třetí kapitole bude práce zaměřena na oblast Středí Asie, která je v iniciativě klíčovou oblastí a na výzvy a hrozby, které jsou s oblastí spojeny
|
|
|
Abenomics and its impact on japanese economy
Machalová, Lucia ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent)
Práce řeší vliv ekonomických reforem tzv. abenomiky na japonskou ekonomiku a jejím cílem je posoudit, do jaké míry jsou tyto reformy úspěšné a efektivní. Z metod je využit hlavně popis a analýza. Popis převládá v prvních dvou kapitolách, kde je popsán vývoj japonské ekonomiky s důrazem na faktory, které způsobily její současný stav. Následně je vysvětleno fungování jednotlivých reforem abenomiky, tzv. tří šípů. Poslední kapitola analyzuje, nakolik se podařilo cíle těchto tří šípů naplnit, a zároveň se pokusí odhadnout jak se japonská ekonomika bude dále vyvíjet.
|
|
|
Posilování čínského IT sektoru jako možná cesta z pasti středního příjmu
Pitnerová, Kristýna ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku pasti středního příjmu, v souvislosti s vývojem čínské ekonomiky a sektoru informačních technologií od počátku 21. století. První kapitola definuje střední příjem a popisuje charakteristiky pasti středního příjmu. Druhá kapitola se zabývá již konkrétněji vývojem čínské ekonomiky, výzvami a popisuje roli čínské vlády v oblasti výzkumu a vývoje. Třetí kapitola věnuje pozornost čínským zahraničním fúzím a akvizicím, které jsou hlavním nástrojem pro získání chybějícího know-how a znalostí v oblasti high-tech technologií. Čtvrtá kapitola popisuje konkrétní případy vývoje vybraných čínských výrobců v IT oboru - Lenovo a Huawei. Na základě komparace provedení zahraničních akvizicí těchto dvou společností byla prokázána souvislost mezi přístupem k realizaci akvizice a vlivem dané značky na globálním trhu. Hlavním cílem práce je ověření teze o posilování čínského odvětví informačních technologií nejen na domácím trhu, ale i ve světě, kdy je demonstrováno, že zvýšená podpora vývoje v oblasti informačních technologií je jednou z možných cest z pasti středního příjmu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Problémy a udržitelnost japonských veřejných financí: hrozí Japonsku státní bankrot?
Jägerová, Lenka ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnocení aktuálního stavu veřejných financí Japonska a jejich dlouhodobé udržitelnosti. Dílčím cílem je vymezení fiskální a dluhové udržitelnosti japonské ekonomiky a současně zhodnocení cílů a vládních reforem v této oblasti. Dále je v práci zkoumána vazba fiskální situace na další problémy, se kterými se Japonsko potýká, a to především s rychlým stárnutím populace, slabou domácí spotřebou a nízkým tempem růstu HDP. Diplomová práce je členěna do tří kapitol. První kapitola připomíná základní poznatky z teorie veřejných financí a fiskální politiky. Druhá kapitola a třetí kapitola jsou zaměřeny empiricky. Je analyzován vývoj japonské ekonomiky po vstupu do nového tisíciletí a přijaté fiskální reformy za vlády premiéra Koizumiho a za současného premiéra Abeho. V závěru práce je provedena analýza současného stavu fiskální situace země a zhodnocení její dlouhodobé fiskální a dluhové udržitelnosti.
|
|
|
Educational system in China and its impact on the country's competitiveness
Pacalová, Michaela ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková Ilinitchi, Cristina (oponent)
Práce se věnuje tématu vzdělávacího systému v Číně. Cílem práce je na základě jeho analýzy zhodnotit dopad vyššího vzdělání na konkurenceschopnost a ověřit hypotézu, že investice do lidského kapitálu jsou klíčovým faktorem ke zvýšení konkurenceschopnosti Číny. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje základní definice konkurenceschopnosti a indexy, kterými se konkurenceschopnost měří. Zároveň charakterizuje konkrétní pilíře daných indexů. V praktické části práce hodnotí vzdělávací systém, jeho historii, základní strukturu a zejména problémy, které jsou v oblasti vzdělání v Číně přítomny. Druhá část práce je věnována dopadu vyššího vzdělání na konkurenceschopnost Číny. Využitím známých indexů konkurenceschopnosti práce vyhodnocuje kritérium zaměřené právě na vyšší vzdělání. Součástí kapitoly jsou opatření a reformy, které čínská vláda realizuje s cílem odstranit problémy, s nimiž je vzdělávací systém spojen a přispět tak ke zvýšení celkové konkurenceschopnosti v zemi.
|
host ::
RSS.