|
|
Rasistické zákonodárství nacistického Německa
Kubelková, Jana ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tema moji diplomove prace je rasisticke zakonodarstvi nacistickeho Německa. Toto tema jsem zvolila, protože si myslim, že je třeba si připominat i stinne stranky pravnich dějin, abychom se z historie poučili a předešle chyby neopakovali. Diplomovou praci jsem rozdělila do osmi zakladnich kapitol. V prvni kapitole vymezuji zakladni pojmy rasismus a antisemitismus, rasove teorie a vůdcovsky princip, neboť tvořily integralni součast nacisticke ideologie. Druha kapitola obsahuje nastin politicke a ekonomicke situace v povalečnem Německu, postupny vzestup Nacionalněsocialisticke německe dělnicke strany v čele s Adolfem Hitlerem, převzeti moci nacisty a prvni fazi protižidovských opatřeni. Třeti kapitola se věnuje nejvyznamnějšim rasistickym zakonům, tedy tzv. norimberskym zakonům, a dvěma zakonům, jež se tykaly dědičneho zatiženi. V dalšich kapitolach jsem se zabyvala dvěma důležitými mezniky protižidovske politiky Německa. Prvnim je celonarodni pogrom z 9. a 10. listopadu 1938, tzv. křišťalova noc, kterou bych označila za předehru holocaustu. Druhy meznik představuje porada na tema "konečne řešeni evropske židovske otazky" znama jako konference ve Wannsee. 1
|
|
| |
|
| |
|
|
Ústavní vývoj Turecka do roku 1945
Švanda, Josef ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
121 Závěr: zhodnocení úpravy de lege lata a úvahy de lege ferenda Tato rigorózní práce byla s ohledem na svůj název zaměřena především na trestní postih mládeže, jehož rozboru se věnuji především, současně jsem se ale pokusila upozornit na hlavní příčiny a rysy kriminality mládeže, neboť bez jejich znalosti nelze dle mého názoru přesně pochopit účel trestního postihu mládeže ani jej správně uplatňovat. Krátce jsem poukázala také na dlouhý vývoj, kterým právní úprava prošla, než nabyla svojí současné podoby. V úvodu práce jsem si položila otázku, zda byla samostatná úprava soudnictví nad mládeží nutná, zda její dnešní znění a aplikační praxe odpovídá potřebám a specifikům této kategorie pachatelů a cílům, které jsou jejich postihem sledovány. Dospěla jsem k závěru, že samostatná právní úprava soudnictví nad mládeží byla nutností, kterou si specifický charakter kriminality mládeže žádá. Teprve touto novou a samostatnou úpravou je možné se dostatečně věnovat všem aspektům nutně odlišného zacházení s mladistvými oproti dospělým pachatelům. Vzhledem k obsažnosti nové právní úpravy by nebylo vhodné ani přehledné tuto zahrnout do trestního zákona. Navíc základní idea ZSM, a sice že mládež je třeba vychovávat a ne trestat, je odlišná od ducha trestního zákona, zaměřeného více represivně a do minulosti, a také proto...
|
|
| |
|
|
Mezinárodněprávní postavení Sárska v letech 1918-1935
Smetana, Karel ; Císař, Jaromír (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
106 Závěr: Sársko jako zvláštní mezinárodněprávní útvar bylo vytvořeno na Pařížské mírové konferenci v důsledku snahy Francie zajistit si vlastnictví sárských uhelných dolů při jejím neustálém koketování s myšlenkou vylepšení své východní hranice. Francouzští zástupci se na mírové konferenci museli utkat především s prezidentem Spojených států Woodrowem Wilsonem, který se k francouzským nárokům z principiálních důvodů stavěl zcela odmítavě. Francii se však do značné míry přesto podařilo prosadit svou, což vyústilo ve zřízení autonomního Sárska stojícího na patnáct let pod správou Společnosti národů. Řešení přijaté Velkou čtyřkou na Pařížské mírové konferenci bylo něčím zcela novým, správa Sárska byla na patnáct let odejmuta Německu a svěřena na stejnou dobu nově založené Společnosti Národů, v které z počátku Německo nemělo ani svého zástupce. Společnost Národů spravovala Sársko prostřednictvím mezinárodně obsazené pětičlenné Komise. V této Komisi nejdříve zcela převládal vliv Francie reprezentovaný jejím autoritativním prvním předsedou Francouzem Victorem Rautem. Následně, zhruba od druhé poloviny dvacátých let, však tento vliv Francie v Komisi i v celém Sársku ustupoval a Sársko pak bylo spravován Komisí - jakousi mezinárodní vládou, "v duchu Společnosti Národů". Tato změna byla především následkem...
|
|
|
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska
Hošková, Hana ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Závěr V úvodu této diplomové práce jsem si jako hlavní cíl stanovila blíže popsat institucionální vývoj v období frankistického Španělska a přiblížit nejdůležitější právní předpisy této doby. Jako kostru mojí práce jsem zvolila tzv. leyes fundamentales (základní zákony), které jsem definovala a rozebrala v podkapitole 1.4.5. Tento soubor postupně vydávaných zákonů "suploval" ústavu a upravoval tak fungování státu i práva a povinnosti obyvatel. Základní zákony jsou tvořeny osmi zákony. Všechny jsem postupně v diplomové práci rozebrala a tím přiblížila ústavní i právní vývoj příslušného období. Pro lepší pochopení souvislostí, příčin a důsledků jsem se věnovala nejen samotnému období vlády Franciska Franka, ale nastínila jsem ústavní a právní vývoj Španělska od roku 1875 a pokračovala obdobím demokratické transformace. Frankismus z pohledu politologického jsem zkoumala v předposlední kapitole. Zde jsem nabídla několik teorií známých politologů a ukázala tak specifičnost frankismu, která dala vzniknout novému politickému systému. Pro praktickou ukázku fungování frankismu jsem použila komparaci frankistického Španělska s Itálií v době vlády Mussoliniho a Portugalskem za Salazara. I přes zjevnou nedemokratičnost frankismu, existují do dnešního dne jeho přívrženci. Ti vyzdvihují přínos vlády Franka a všechny jeho...
|
|
|
Nejvyšší soud USA - jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí
Červinková, Zuzana ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Nejvyšší soud USA dnes ve svém domovském státě zastává významnou a nezastupitelnou roli při ochraně ústavnosti, výkladu federálních zákonů, a jakožto poslední odvolací instance v rámci americké soustavy soudů. Dnes již nikoho nemusí přesvědčovat o své příslušnosti a jednotlivých pravomocích, ale v prvních letech svého fungování nebylo vůbec jisté, jakou pozici bude Nejvyšší soud USA zastávat v nově se formující společnosti a zda vůbec překoná počáteční překážky, které mu byly stavěny do cesty. Tato diplomová práce se zabývá právě počáteční existencí Nejvyššího soudu USA, jeho vymezení v rámci federálního systému moci Spojených států a jeho postupným začleněním coby rovnocenného partnera vedle zákonodárné a výkonné moci, Kongresu USA respektive prezidenta. Cílem práce bylo především přiblížit systém federálního soudnictví ve Spojených státech amerických z hlediska jeho odlišnosti od kontinentálního systému a významu precedentů. První část práce se věnuje historii Spojených států od kolonizace britskými občany, přes americkou válku za nezávislost, vyhlášení Deklarace nezávislosti a formování americké státnosti v 80. letech 18. století, které vyústilo v přijetí jedné z nejdéle platných psaných ústav na světě. Po historickém exkurzu se v diplomové práci věnuji zákonným základům, na kterých byl Nejvyšší...
|
|
| |
|
|
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska
Vavrušková, Magda ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska Abstrakt Účelem diplomové práce je popsat politický režim, právní řád a zvláště ústavní právo platné ve Španělsku během vlády Franciska Franka Bahamonde mezi lety 1936 a 1975. Franco se účastnil vojenského povstání proti Druhé španělské republice a brzy se stal vůdcem nacionalistických vojsk. Jako hlava státu uvedl v život koncepci "Nového státu", při jejíž tvorbě se inspiroval fašistickými, falangistickými a tradicionalistickými ideologiemi. Pod tlakem mezinárodní situace po druhé světové válce byl nucen změnit svou zahraničně politickou orientaci - Mussoliniho Itálii a Hitlerovo Německo vystřídaly Spojené státy - ovšem na jeho autoritářském způsobu vládnutí se mnoho nezměnilo. Stále disponoval neomezenou mocí a trvalé bylo i jeho výjimečné postavení. Svobodná soutěž politických stran byla znemožněna a jedinou povolenou stranou byla frankistická FET y de las JONS (později označovaná jako Národní hnutí). Během své vlády Franco inspiroval přijetí sedmi Základních zákonů, které zakotvovaly lidská práva, ideologické principy režimu a stanovovaly organizaci a fungování ústředních státních orgánů. Prvním z těchto zákonů byl Kodex práce, přijatý v roce 1938, dále Zákon ustavující kortesy z roku 1942, Kodex Španělů z roku 1945, Zákon o národním referendu z roku 1945,...
|
host ::
RSS.