|
|
F. A. Šubert 1849 - 1915
Drexler, Otto ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tématem práce je biografie významné osobnosti konce 19. století Františka Adolfa Šuberta, v letech 1883-1900 ředitele Národního divadla v Praze. Práce se zaměřuje na divadelní kariéru F. A. Šuberta a jeho postavení v rámci českého kulturně-společenského pole. Jeho působení v pozici ředitele, úspěchy, ale i četné konflikty zkoumá tato práce v širším kontextu proměny české společnosti a recepce divadelní kultury. Zabývá se otázkou, proč již za svého ředitelského působení byl Šubert předmětem žurnalistické kritiky, aby následně nebyl přijat do kánonu významných postav české společnosti 19. století. Výchozím bodem této práce je ředitelský odchod F. A. Šuberta a tehdejší divadelní správy na jaře 1900, z něhož práce nahlíží Šubertovo veřejné působení. Práce se dotýká také Šubertova osobního života, v němž nachází ideová východiska jeho činnosti. Pramennou základnou této práce je odborná i memoárová literatura, dobový tisk a částečně archivní materiály, jejichž vytěžení však bylo více faktory limitováno. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cenzura v Čechách v kontextu předbřeznové habsburské monarchie
Píša, Petr ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cenzura v Čechách v kontextu předbřeznové habsburské monarchie Petr Píša Disertační práce analyzuje a interpretuje roli cenzury a dalších institucionálních i strukturálních mechanismů, jež se podílely na regulaci literární komunikace v kulturním prostoru historických českých zemí (Čech, Moravy a Slezska) v období 1810-1848. Pod pojmem cenzura chápe soubor procesů administrativní kontroly a regulace té literární komunikace, která se uskutečňuje prostřednictvím tištěných médií v okruhu mocenské dominance určité společenské autority. Naproti tomu užívá pojem strukturální regulace pro ty případy zablokování literární komunikace, které nelze považovat za důsledek zásahu institucionalizované moci. Práce používá koncept ideálních typů cenzury - paternalistického, liberálního a autoritativního. Pro účely výkladu předbřeznové cenzury je klíčový především typ paternalistické cenzury, jejíž rozhodování se řídí diferencovanou představou různých kategorií publika a snahou striktně kontrolovat četbu širokých, méně vzdělaných vrstev. Práce se věnuje představení a kritické revizi metodologických podnětů tzv. nové cenzury. Sleduje dále diskurzivní zdroje pro regulaci té četby, jež byla vnímána jako nežádoucí "dráždění smyslů". Čtvrtá kapitola je věnována synchronnímu pohledu na cenzuru rukopisů i zahraničních tisků stejně...
|
|
|
Josef Hlávka a Karel Mattuš. Vztah dvou významných mužů v zrcadle korespondence
Vraštilová, Nikol ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
(česky) Ve své práci jsem se zaměřila na analýzu vztahu mezi Josefem Hlávkou a Karlem Mattušem na základě jejich vzájemné korespondence. V počátečních kapitolách se zabývám životopisem obou mužů, kdy je především kladen důraz na životní osudy Karla Mattuše, které nejsou tolik známy jako Hlávkovy. Nejobsáhlejší část práce analyzuje vybrané dopisy přátel z období od června 1888 do února 1908, kde jsem se konkrétně zaměřila na touhu obou můžu ,,povznést" český národ zase o kousek výš. Pro tuto pasáž posloužlily prameny z fondu Josefa Hlávky a fondu Karla Mattuše, kteréžto jsou uloženy v Literárním archivu Památníku národního písemnictví.
|
|
|
Stravování rakousko-uherské armády za první světové války pohledem vojáků z českých zemí
Bjaček, Petr ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je stravování vojáků rakousko-uherské armády v období první světové války. Cílem bylo uvedené téma uchopit především z perspektivy řadových aktérů - vojáků a poddůstojníků. Práce je strukturována do šesti základních kapitol, ponecháme-li stranou úvod a závěr. První kapitola pojednává o některých psychologických aspektech stravování v tematickém kontextu této práce. Druhá část navazuje výkladem o stravovacích návycích české společnosti na počátku 20. století jako východiska kulturní změny, kterou znamenalo odvedení do armády. Následuje seznámení s vojenským prostředím, přičemž důraz je kladen na sociální a emocionální konotace stravování. Navazující část se zaměřuje na válečnou únavu a bídu, která převrátila žebříček morálních i tržních hodnot a způsobila hlubokou proměnu společnosti. Poslední kapitola srovnává rozdílné přístupy ke zdrojům uvnitř rakousko-uherské armády a porovnává je se stravovacím standardem spojeneckých i nepřátelských armád, přičemž zvláštní zřetel je věnován vlivu na morálku a soudržnost vojáků. Pokud jde o zdroje, práce se opírá především o prameny osobní povahy z provenience českých vojáků společné armády a předlitavské zeměbrany. Práce se tak hlásí k metodám dějin každodennosti, jídla a historické antropologie s nutnými odbočkami z oboru...
|
|
|
Josef Wenzig a spor o českou školu mezi lety 1856-1861
Kropáčková, Tereza ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
(česky): Práce se zabývá etapou života Josefa Wenziga (1807-1876), českého pedagoga, spisovatele a libretisty, který byl známý také svými překlady českých básní do němčiny a psal převážně německy. Shrnuje období mezi lety 1856-1861 a spory týkající se vzdělávání v českém jazyce. V první části podává přehled vývoje vyučování v českém jazyce od roku 1848 do roku 1856, v druhé části se věnuje životu Josefa Wenziga po roce 1848 a jeho spisům zaměřených na výchovu z konce padesátých let, které se vyjadřovaly zejména k vychování s národním charakterem a českému vyučování. Hlavním cílem práce je podrobný popis a intepretace Wenzigových příspěvků a jeho argumentace, jíž se bránil útokům ze strany německého tisku, pražských úřadů a rakouského ministerstva kultu a vyučování.
|
|
|
Každodennost veřejně činných žen v druhé polovině 19. století
Damková, Markéta ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl představit ženu v druhé polovině 19. století v soukromé sféře jejího působení. Zabývá se především každodenností dámské poloviny populace příslušející k měšťanské vrstvě a rytmem, v němž se její život odvíjel. V rámci jednotlivých kapitol jsou shrnuty součásti ženského světa ohraničeného zpravidla zdmi domova. Práce ukazuje běžné činnosti, z nichž se skládal život ženy, přičemž na čelním místě stojí péče o domácnost a výchova dětí. Pozornost je věnována rovněž ženské péči o sebe samotnou a prostředkům duševní hygieny, především způsobům relaxace a trávení volného času. Na základě pramenů osobní povahy, zejména deníků a korespondence, je rekonstruován běžný život příslušnice středostavovské vrstvy v druhé polovině 19. století. Práce vychází z pozůstalostí řady významných českých žen aktivně se podílejících na veřejném dění, které jsou uloženy v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, případně vyšly knižně ve formě edice. Klíčová slova 19. století, dějiny žen, každodennost, ženská otázka, péče o domácnost, výchova dětí, volný čas, odívání
|
|
|
Prosincové nepokoje 1897 v Praze
Smrček, David ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
(česky) Ve své práci jsem se pokusil vylíčit genezi a průběh pražských prosincových nepokojů roku 1897. Bouře probíhaly ve dnech 29. 11. - 2. 12. a vyznačovaly se masovostí, násilnostmi a antisemitismem. Jejich konec přineslo až vyhlášení stanného práva v odpoledních hodinách 2. prosince. Kromě popisu událostí každého ze čtyř dní jsem hledal jejich společné a rozdílné tendence, a popisoval jsem, jak se demonstrace šířily z Prahy do okolních okresů, roli vůdcovství nebo psychologii masy. Dále jsem zpracoval odraz prosincových nepokojů roku 1897 v politickém tisku. Pro tuto část jsem využíval pražských českých a německých liberálních, realistických a sociálně demokratických novin. Konkrétně jsem zkoumal deníky Národní listy, Prager Tagblatt, Bohemia, Právo lidu a týdeník Čas. Svou práci jsem doplnil ilustracemi z Pražského ilustrovaného kurýra a karikaturami z Šípů.
|
|
|
Škola na Dohaličkách v letech 1865 - 1938, "V práci a vědění je naše spasení"
Erbenová, Michaela ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem historie školství ve východočeské obci Dohalice v rozmezí let 1865 - 1938. Školství představuje jeden z nejzásadnějších momentů při studiu historie všedního dne. Cílem této práce tedy není pouze chronologicky vyložit dějiny jedné konkrétní obecné školy, ale právě na příkladu zvolené školy, nacházející se v části obce Dohaličky, nastínit obecný vývoj školství v daném období v naší zemi. Práce se dotýká i dalších fenoménů spojených se školstvím jako je otázka učitelského stavu, vztah kantorů k církvi, fungování polévkového ústavu a lidové školy hospodářské, místní školní rady, organizace školních výletů či projevy úcty k panovníkovi zobrazené ve školní kronice. Pramenná základna představuje z větší části fondy uložené ve Státním okresním archivu v Hradci Králové. Za nejdůležitější z nich považuji fond Obecná škola Dohalice a fond Deyl Václav.
|
|
|
Vězeňská zkušenost (1914-1918)
Junková, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce Vězeňská zkušenost (1914-1918). Vězeňská korespondence Cyrila Duška se zabývá korespondencí jako historickým pramenem a prostředkem komunikace vězňů po stránce teoretické a metodické. Je soustředěna na období první světové války a problematiku korespondence politických vězňů. Korespondence z vězení představovala jediný komunikační prostředek vězňů s okolním světem, je tedy badatelsky velmi důležitá, jelikož poskytuje zajímavý vhled do vězeňské každodennosti. Odkrývá různé podoby vnímání této skutečnosti a vývoj myšlení jednotlivců ve vypjatých životních situacích. Základním cílem práce je analýza vězeňské korespondence odpovědného redaktora Času a domácího odbojáře Cyrila Duška (1881-1924), její význam v kontextu další zachované korespondence, cenzurní aspekty korespondence z vězení, dále zachycení každodenního života politických vězňů.
|
|
|
Slovak student's association in Prague Detvan at the turn of the 20th century
Hrenyová, Beáta ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Bakalárska práca Spolok slovenských študentov v Prahe Detvan na prelome 19. a 20. storočia sa sústreďuje na vývoj činnosti a zmeny v názoroch členov spolku Detvan v období od jeho vzniku v roku 1882 až po prvé roky 20. storočia. Jej zámerom je podať obraz fungovania Detvana, predovšetkým počas prvých desatich rokov pôsobenia spolku. V prvej časti sa zaoberá popisom aktivít a vzťahov Detvana či už s inými spolkami, českou verejnosťou alebo uhorskou vládou. Sférou záujmu je takisto literárna tvorba členov, ktorá mala za následok vytvorenie vlastných názorov, samostatných od predstaviteľov národného hnutia na Slovensku. V centre pozornosti stojí aj vyvrcholenie tohto procesu v podobe vydávania časopisu Hlas, na ktorom sa podieľali niektorí členovia Detvana. Práca vychádza primárne zo štúdia archívneho fondu spolku uloženého v Archíve Univerzity Karlovej a memoárov členov.
|
host ::
RSS.