| |
|
Model korové fokální mozkové ischémie u potkana
Kaštylová, Klára ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Brime, Tufikameni (oponent)
Cíle práce: Zjistit velikost poškození mozkové kůry u dospělého zvířete na základě délky ozařování a podané dávce bengálské červeně. Metody: Experimentální studie proběhla na jedincích dospělého laboratorního potkana. Fokální mozková ischémie byla vyvolána aplikací bengálské červeně. Hodnocení poškození mozkové kůry bylo provedeno popisně a pomocí speciálního programu byly vypočítány velikosti lézí, které potom byly jednotlivě srovnávány. Výsledky: Demonstrují, že nejvhodnějším parametrem pro srovnávání lézí je změření hloubky léze. Dále ukazují, že hloubka léze je závislá na délce doby ozařování, avšak ne v přímém lineárním vztahu. A mezi použitou koncentrací bengálské červeně nebyly shledány výrazné rozdíly. Klíčová slova: Fokální mozková ischémie, bengálská červeň, mozková kůra, metoda fotochemická
|
|
Výskyt svalové aktivity v korelaci s EEG záznamem u vývojově odlišných skupin laboratorních potkanů
Feštrová, Veronika ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Cíl práce: Cílem diplomové práce je zjistit jednak počet svalových záškubů a výskyt svalové aktivity u jednotlivých skupin mláďat laboratorních potkanů, eventuelně zaznamenat současný výskyt snímané EEG aktivity, která poukazuje na účast korové úrovně řízení motoriky. Metoda: Experiment probíhal na 4 skupinách mláďat laboratorních potkanů rozdělených dle věku, kde byla provedena aplikace EMG elektrody do extracelulárního prostoru šíjových svalů a 6 elektrod - 4 snímací, referenční a zemnící epidurálně umístěných pro snímání EEG aktivity. Dále byly zaznamenány již zmíněné křivky a pořízen video záznam nutný pro konečné zpracování a analýzu. Výsledky: Po statistickém zhodnocení experimentálně získaných dat byl prokázán četnější výskyt svalových záškubů u vývojově nejmladší experimentální skupiny P7 a výskyt pohybové aktivity u vývojově starších skupin koreloval se zvýšenou aktivací v oblasti mozkové kůry, což bylo potvrzeno zvýšenými hodnotami energie a entropie EEG signálu. Tyto hodnoty se také s rostoucím věkem zvyšovaly, což dokládá postupné zrání korového řízení motoriky. Klíčová slova: motorická ontogeneze, povrchová elektromyografie, elektroencefalografe, descendentní dráhy, laboratorní potkan, záškub
|
|
Vliv spontánní elektrické aktivity svalu na velikost evokované odpovědi
Trnková, Barbora ; Pánek, David (oponent) ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce)
Úvod: Účelem této studie je zkoumání vlivu spontánní elektrické aktivity svalu na velikost evokované odpovědi. Analýza funkce plantárních flexorů a neuromuskulární ploténky při nebolestivé elektrické stimulaci n. tibialis v oblasti podkolenní jamky může přinést nové informace, které by mohly přispět k hlubšímu poznání biomechanické a neurofyziologické podstaty změn tvaru a latence evokovaných odpovědí při různém typu zátěže. Cíl práce: vyvolat vleže na břiše elektrickou stimulací n. tibialis H-reflex při stupňujícím se zatížení plantárních flexorů nohy počítačově zpracovat a analyzovat data zhodnotit výsledky práce Metoda: Diplomová práce je zhotovena formou kohortového zpracování dat dobrovolníků, kterým bude snímána povrchovými elektrodami nalepenými na kůži nad svalem elektrická aktivita svalů během nebolestivé elektrické stimulace n. tibialis v oblasti podkolenní jamky. Sval bude zatížen izotonicky pomocí závaží a svalová odpověď vyvolaná stimulací bude snímána pomocí EMG. Měření proběhne při různém typu zatížení (izometrické- izotonické). Tato data budou dále počítačově zpracována a analyzována. Výsledky: Osvětlují modulaci H-reflexu při stupňující se izotonické zátěži plantárních flexorů nohy. Klíčová slova: H-reflex, nervosvalový přenos, EMG
|
|
Vliv furosemidu na vnitřní optické signály u řezů hipokampu
Kuta, Igor ; Konopková, Renata (oponent) ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce)
Cíl práce: Zjistit, jak furosemid ovlivňuje vnitřní optické signály u potkaního hipokampu. Metoda: Měření IOS na řezech hipokampu při elektrostimulaci DG. Detekce změny IOS při aplikaci furosemidu. Výsledky: Vnitřní optické signály jsou závislé na aktivaci tkáně a vykazují regionální rozdíly v různých hipokampálních vrstvách. Použitá koncentrace furosemidu zvyšuje optickou odpověď tkáně. Závěr: Fyziologické procesy v nervové tkáni jsou spojeny se změnami jejích optických vlastností. Furosemid v naší práci zvýšil vnitřní optické signály. Změna byla výraznější v dendritické oproti pyramidové vrstvě CA3. Klíčová slova: hipokampus, vnitřní optické signály, furosemid, neuroglie, světelná propustnost
|
|
Poškození neuronů, hematoencefalické bariéry a následné imunitní reakce během ischemické cévní mozkové příhody po aplikaci endotelinu -1
Lutovská, Jana ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Cíl práce: Cílem diplomové práce bylo seznámení se s metodami mikroskopické identifikace jednotlivých buněčných typů CNS, metodami detekce propustnosti hematoencefalické bariéry a detekce "umírajících" neuronů. Zajímá nás, jak ovlivní ischémie v mozku určité buněčné elementy - neurony a astrocyty - a zda dojde k narušení hematoencefalické bariéry. Metoda: Jedná se o experimentální studii. U 17ti laboratorních zvířat (potkanů rodu Wistar, postnatálního věku 12 a 25 dní) jsme injekčně aplikovali vazokonstrikční endotelin-1 do levé mozkové hemisféry k navození lokální ischémie. Zvířata se nechala 24 hodin přežívat a poté byla anestezována uretanem v letální dávce. Mozky byly nařezány na koronální řezy silné 50m. Přiléhající série řezů byly barveny pomocí Fluoro-Jade B pro detekci degenerativních neuronů, pomocí Evans Blue pro znázornění propustnosti hematoencefalické bariéry, imunohistochemicky na znázornění IgG a GFAP. Byla provedena běžná observace mozku pod upride mikroskopem s fluorescencí. Výsledky: Výsledky našeho experimentu ukazují, že mozková ischémie navozená pomocí aplikace endotelinu-1, vede k poškození mozkové tkáně. Dochází k degeneraci neuronů v zasažené oblasti. Dále je porušena hematoencefalická bariéra, v rozsahu, který odpovídá oblasti poškození neuronů. V ischemické oblasti jsme také...
|
|
Vliv teploty a intenzity stimulace na FAD autofluorescenci u hipokampálního řezu potkana in vitro
Rous, Matouš ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Cíle práce: Charakterizovat vliv teploty a intenzity stimulace na FAD autofluorescenci u hipokampálního řezu potkana in vitro. Metody: Experimentální studie proběhla na dospělých samčích laboratorních potkanech Wistar. Řezy tloušťky 400 um byly ponořeny v záznamové komůrce, kterou protékal okysličený umělý mozkomíšní mok (2ml/min). Synaptická aktivace byla vyvolávána bipolární stimulační elektrodou (10s stimulačním proudem 20Hz) umístěnou v hilu gyrus dentatus (v mechových vláknech). FAD signály byly detekovány pomocí 12-bit CCD-camery (RETIGA2000R). Výsledky: Výsledky demonstrují, že FAD autofluorescence byla signifikantně nižší při vyšší teplotě. Data potvrdila, že autofluorescence byla nižší v různých vrstvách CA3 hipokampu při teplotě 36řC než při teplotě 26řC. Data také dokládají, že se při stejných laboratorních podmínkách FAD fluorescence během stimulace zvyšuje. Klíčová slova: Mitochondrie, FAD fluorescence, teplota, intenzita stimulace, hipokampus, potkan.
|
| |
| |
| |